Josef Danda
Dr. Ing. arch. Josef Danda | |
---|---|
Ing. arch. Josef Danda (asi okolo r. 1950) | |
Narození | 2. ledna 1906 Koleč |
Úmrtí | 15. března 1999 (ve věku 93 let) Praha |
Místo pohřbení | Chvalský hřbitov |
Povolání | architekt |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef Danda (2. ledna 1906 Koleč[1][2] – 15. března 1999, Horní Počernice[1][3]) byl český architekt, specialista na nádražní železniční stavby a jeden z autorů nové budovy pražského hlavního nádraží.
Život
Narodil se v Kolči nedaleko Kladna. Absolvoval Fakultu architektury ČVUT v Praze, poté prošel praxí několika významných ateliérů, načas pracoval i v Paříži u Le Corbusiera a většinu profesní dráhy věnoval návrhům dopravních, především železničních staveb.
Po válce se fakticky stává nejvýznamnějším expertem na železniční architekturu v Československu. [4] V třicátých letech navrhl funkcionalistické nádraží v Teplicích nad Bečvou, nádražní budovu v Třinci vytvořil v roce 1957. Roku 1958 ve spolupráci s Karlem Řepou vyprojektoval hlavní nádraží v Pardubicích (od roku 1987 památkově chráněno), dnes interpretované jako poslední záchvěv předválečného funkcionalismu. Nádražní budovu v Klatovech vyprojektoval roku 1959.
Mezi lety 1956–1962 se stal autorem novostavby chebského nádraží. Stavba vznikla na místě vybombardované původní secesní budovy jako výrazná vertikála navazující na předválečný funkcionalismus ovlivněný soudobým bruselským stylem, inspirovaným výstavou Expo 58 v Bruselu (dvě mozaiky v hale Jaroslava Moravce, vstupní vitráž Zdeňka Holuba a kovová plastika Jaroslava Šajna na průčelí budovy). Nové chebské nádraží vznikalo, kromě dopravní potřeby, i jako výkladní skříň socialismu na naší západní hranici, navzdory tomu je jeho špičková architektura ozdobou a určujícím městotvorným prvkem do současné doby.
V šedesátých letech projektoval nádraží Ostrava-Vítkovice (1967), roku 1968 nádražní budovu v Lovosicích a interiér nádraží v Mostě.
V letech 1972–1979 vznikla nová odbavovací hala pražského hlavního nádraží. Byl jejím spoluautorem vedle Jana Bočana a Aleny a Jana Šrámkových.
Zemřel 15. března 1999 v Horních Počernicích, součásti Prahy, ve věku 93 let. Pohřben byl na Chvalském hřbitově.
Dílo (výběr)
- Nádraží v Teplicích nad Bečvou (1938–1939)
- Vodárenská věž, nádraží Praha-Běchovice (1945)[5]
- Hlavní nádraží v Pardubicích (50. léta 20. stol.–1958)
- Nádraží v Chebu (1956–1962)
- Nádraží v Třinci (1957)
- Nádraží v Klatovech (1959)
- nádraží v Ostravě-Vítkovicích (1967)
- Nádraží v Lovosicích (1968)
- Nádraží v Aši (1969)
- Interiér nové budovy nádraží v Mostě (1977)
- Interiér nové budovy hlavního nádraží v Praze (1979)
Galerie
- (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0Nádraží v Třinci, 1957
- Nádraží v Klatovech, 1959
- Nádraží v Chebu, 1962
- Interiér nové budovy pražského hlavního nádraží
Reference
- ↑ a b Záznam v databázi národních autorit NK ČR
- ↑ Matriční kniha Koleč 17 [online]. Státní oblastní archiv v Praze. Dostupné online.
- ↑ Horní Počernice. Naučná stezka: Chvalský hřbitov. pdf. [cit. 2017-06-06] Dostupné online.
- ↑ HÁJEK, Karel. Architekt Josef Danda. Praha: České vysoké učení technické v Praze, 2007. 206 s. ISBN 978-80-01-03957-1.
- ↑ věžový vodojem - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-02-16]. Dostupné online.
Literatura
- HÁJEK, Karel. Architekt Josef Danda. Praha: České vysoké učení technické v Praze, 2007. 206 s. ISBN 978-80-01-03957-1.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 12. sešit : D-Die. Praha: Libri, 2009. 105-215 s. ISBN 978-80-7277-415-9. S. 117.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Danda na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Danda
Média použitá na této stránce
Autor: IngolfBLN, Licence: CC BY-SA 2.0
Praha - Hlavní Nádraží
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Třinec, okres Frýdek-Místek, Moravskoslezský kraj. Těšínská, autobusový terminál u železniční stanice.
Autor: Zipacna1, Licence: CC BY 3.0
Cheb, Česká republika; nádraží
Arch. Josef Danda (c. 1950)