Josef Dietrich (sochař)

Josef Dietrich
Údajná podoba Josefa Dietricha
Narození	1677 Trhové Sviny Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	2. května 1753 (ve věku 75–76 let) České Budějovice Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Povolání	sochař
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Dietrich (1677, Trhové Sviny – 2. května 1753, České Budějovice) byl český barokní sochař, který působil především v jižních Čechách. K jeho dílu patří většina dochovaných barokních prací v Českých Budějovicích včetně Samsonovy kašny na náměstí Přemysla Otakara II.

Předpokládá se, že se vyučil kolem roku 1700 v některé z pražských dílen, zřejmě u sochaře Matěje Václava Jäckela (1655–1738). Do Českých Budějovic se přestěhoval roku 1710 po smrti švábského sochaře Josefa Pabla,^[1] s první manželkou koupili dům v Krajinské třídě čp. 115.^[2] Již v roce 1724 je ale uváděn jiný majitel, takže se předpokládá přesun Dietrichovy dílny na jinou budějovickou adresu.^[3] 1732 první manžela umírá a 1. nebo 13. února 1733 Dietrich uzavírá sňatek z Justinou Riedlovou, vdovou po sládkovi z Trhových Svinů. Ta umírá 9. dubna 1946. Za třetí ženu pojal 31letou Marii Magdalenu Jeneovou z Chrobol 24. července 1746.^[4] S tou měl celkem čtyři syny, z nichž poslední se narodil jako pohrobek, druhý den po Dietrichově úmrtí. Druhý nejmladší syn umírá krátce poté ve třech letech. Pohřben je na bývalém hřbitově u současné katedrály svatého Mikuláše.^[3]

Pracoval s kamenem i se dřevem. V Dietrichově dílně se vyučil pozdější českokrumlovský sochař Jan Antonín Zinner^[5] a Dietrichův českobudějovický nástupce Leopold Hueber. Hueber se po Dietrichově úmrtí oženil s jeho třetí manželkou Magdalenou a sochařskému řemeslu vyučil jeho syna Matyáše Dietricha.^[6]

Traduje se, že sochu svatého Josefa (novodobě umístěnou v klášterní předzahrádce na Piaristickém náměstí) vytesal Dietrich jako autoportrét.^[7] Po sochaři je pojmenována českobudějovická ulice J. Dietricha v Mladém.^[8]

Není-li uvedeno jinak, jde o sochy určené pro město České Budějovice. Seznam není kompletní.

Objekt	Obrázek	Datum	Umístění	Galerie	Poznámka
ozdoby k tabernáklu oltáře		1711	Kostel svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa		Nedochovalo se.
dřevěné plastiky pro hlavní oltář		1711–1713	kostel svatého Bartoloměje v Malontech
gotická milostná Panna Maria Budějovická (Q36860218)		1715	před Rožnovskou branou		Mezi současným Krumlovským a Zlatým mostem.
Mariánské sousoší před Pražskou branou (Q26868394)		1716	před Pražskou branou (Mariánské náměstí)		Roku 1953 rozebráno, roku 1991 obnoveno, repliky soch (sokl původní), originály uloženy v lapidáriu kláštera v Borovanech. Panna Maria Budějovická, svatý Mikuláš (vlevo), svatý Auracián (vpravo), dole zleva svatý Šebestián, svatá Rozálie, svatý Roch.
soška Panny Marie Budějovické (Q57433435)		1718	nad vchodem do křížové chodby, Piaristické náměstí
Samsonova kašna (Q6848354)		1721–1727	náměstí Přemysla Otakara II.		Kamenosochařská výzdoba, kamenické práce provedl Zachariáš Horn (1679—1738), originály na radnici.
svatý Jan Nepomucký (Q38149073)		1722	Trhové Sviny		Kameník Zachariáš Horn.
svatý Jan Nepomucký (Q36860179)	(c) Jana Sekyrová, CC BY-SA 3.0	1723	nábřeží Malše u soudu		Kameník Zachariáš Horn.[9]
svatý Jan Nepomucký (Q80444651)		1723–1724	most ve Vyšším Brodě
svatá Anna (Q80444653)		1724	most ve Vyšším Brodě		Replika, originál od roku 1991 v lapidáriu Borovanského kláštera. Vytesáno na objednávku opata z Vyššího Brodu.
výzdoba jižní sakristie		1725	kostel svatého Víta		Český Krumlov. Společně s Johannem Ferdinandem Rapotzem (Q112127763‎) a Janem Antonínem Zinnerem (Q112074427).[10]
krucifix (Q105946630)		1725 ~1725	Dobrš		V kostele Zvěstování Panny Marie.
Immaculata (Q38489970)		1727	Novohradská 1239/118		Před kostelem Panny Marie Královny Andělů v Nových Hodějovicích; socha sem byla přenesena z Plavské silnice [3]
Spravedlnost		1730	radnice		Z cyklu 4 alegorické postavy ctností. Na budově replika, originál v radnici.
Moudrost		1730	radnice		Z cyklu 4 alegorické postavy ctností. Na budově replika, originál v radnici.
Statečnost		1730	radnice		Též označována jako Síla. Z cyklu 4 alegorické postavy ctností. Na budově replika, originál v radnici.
Opatrnost		1730	radnice		Též označována jako Věrnost. Z cyklu 4 alegorické postavy ctností. Na budově replika, originál v radnici.
svatí Josef, Tadeáš a Antonín Paduánský (Q37452146)		1733	Kájov		Jihozápadně od hřbitova na rozcestí. Autorem soch je s největší pravděpodobností Josef Dietrich.[11] Objednal kájovský farář Kristián Guschl. Při restaurování byla uvnitř sousoší nalezena kovová schránka s devocionáliemi (svaté obrázky, prolog evangelia svatého Jana Evangelisty, medaile se sv. Benediktem, se sv. Ignácem z Loyoly, s Pannou Marií Kájovskou, dále caravacký křížek, torzo růžence, papírové cedule s modlitbami a polykací obrázky).[12]
Jan Nepomucký s anděli (Q37012428)		~1735	Borovany		Sousoší z 1. poloviny 18. století (nejspíše ze 30. let), stojící na náměstí v Borovanech, lze přisuzovat Josefu Dietrichovi.[13]
Madona a dva andělé		1739	poutní kostel Panny Marie Bolestné		Dobrá Voda u Českých Budějovic.
tři zastavení		1739	hřbitov u kostela svatého Mikuláše		Propuštění, Poslední večeře, Kristus ve vězení. Součást křížové cesty, nedochovalo se.[14]
svatý Jan Nepomucký (Q105888938)		1739	Dominikánský klášter		Sochu objednala na podzim 1739 Terezie Vetterová, vdova po hejtmanu dělostřelectva, pro areál Dominikánského kláštera. Dochovala se fotografie sochy na neznámém místě.[14]
svatý Josef (Q96748377)	(c) Matěj "Dědek" Baťha, CC BY-SA 3.0	1739	u kostela Obětování Panny Marie		V současnosti v zahradě pod Bílou věží, původně v aleji před vchodem do kláštera. Objednatel Josef Grueber.[14] Traduje se, že Dietrich sochu vytesal jako vlastní autoportrét.[7]
čtvrté zastavení		1740 ≥1740	hřbitov u kostela svatého Mikuláše		Po třech zastaveních dodaných v roce 1939 vyrobil Josef Dietrich zřejmě ještě jedno.[14]
sloup Nejsvětější Trojice (Q57414948)		1740	Piaristické náměstí, tehdy hřbitov		Objednatel mlynář Erasmus Jene.[14] Původně umístěn na hřbitově 19. listopadu 1740, posvěcen 22. července 1941, na současné místo proti Kalvárii přemístěn po zrušení hřbitova.[15]
svatá Anna (Q96748382)	(c) Matěj "Dědek" Baťha, CC BY-SA 3.0	1741	u kostela Obětování Panny Marie		V současnosti v zahradě pod Bílou věží, původně v aleji před vchodem do kláštera.
svatý Jáchym (Q96748394)	(c) Matěj "Dědek" Baťha, CC BY-SA 3.0	1743	u kostela Obětování Panny Marie		Socha odcizena, původně v aleji před vchodem do kláštera, zachoval se jen podstavec aktuálně umístěný pod sochou sv. Vincence (zcela vpravo).
Kalvárie (Q57415011)		1743-1744	Piaristické náměstí, tehdy hřbitov		Zhotoveno na objednávku Terezy Ajchlové[16] či Aichlerové, podle pověsti zaplaceno z pokladu, který pes jejího manžela vyhrabal v lese.[14]
svatý Dominik (Q96748358)	(c) Matěj "Dědek" Baťha, CC BY-SA 3.0	1745	u kostela Obětování Panny Marie		V současnosti v zahradě pod Bílou věží, původně před bočním vchodem do kostela.
svatý Vincenc (Q96748387)	(c) Matěj "Dědek" Baťha, CC BY-SA 3.0	1745	u kostela Obětování Panny Marie		V současnosti v zahradě pod Bílou věží (na podstavci určeném sv. Jáchymovi, Vincencův podstavec odcizen), původně před bočním vchodem do kostela. V původním podstavci svatého Vincence Ferrerského byla při opravě v roce 1855 nalezena schránka s ostatky svatého Adaukta a svaté Konstancie věnovanými papežem. Schránka měla dále obsahovat list dokládající, že sochy sv. Vincence a sv. Zachariáše objednal provinciál dominikánů z vděčnosti za uzdravení na přímluvu Panny Marie.[14]
svatý Jan Nepomucký (Q36859540)		1745	Sady		Socha z mušlového vápence, pravděpodobně totožná s dílem objednaným na náklady města, umístěným před Svinenskou bránu a vysvěceným 1. září 1745. Později byla přesunuta na Novohradskou ulici, odkud se v roce 1986[14] nebo 1987[17] dostala na nynější místo proti Rabenštejnské věži. Autorství je připisováno Josefu Dietrichovi „s největší pravděpodobností“.[17]
svatý Achatius (Q105946784)		1745 ~1745	u kostela Obětování Panny Marie		Podle jednoho pramene měl soubor Dietrichových klášterních plastik z cca 40. let 18. století zahrnovat i sochu svatého Achatia. Během přesunu soch do nově vzniklé klášterní předzahrádky v letech 1982–1983 však nebyla nalezena.[18]
svatý Zachariáš (Q96748363)	(c) Matěj "Dědek" Baťha, CC BY-SA 3.0	1746	u kostela Obětování Panny Marie		V současnosti v zahradě pod Bílou věží, původně v aleji před vchodem do kláštera.
gotická milostná Panna Maria Budějovická (Q36860025)		1746	před Svinenskou branou, Senovážné náměstí		Svěcena 1. července. V roce 1972 přesunuta do městského zahradnictví, v 90. letech restaurována, vyrobena nová hlava a umístěna do NPÚ (dům U Ferusů, nejprve na nádvoří, poté do průjezdu).[14] Kulturní památka.
práce pro zámek Hluboká nad Vltavou			zámek Hluboká nad Vltavou
práce pro zámek Český Krumlov			zámek Český Krumlov
Traianus (Q105988042)			dům U Římského císaře		Busta na atice domu (náměstí Přemysla Otakara II. 41/11) objednaná městským písařem. Aktuálně jde o kopii originálu umístěného v Jihočeském muzeu (v expozici Příběh města Českých Budějovic).

• KOTALÍK, Jiří. Encyklopedie Českých Budějovic - Dietrich Josef [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2016-08-20]. Dostupné online. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Dietrich na Wikimedia Commons