Josef Drahlovský
Josef Čapka-Drahlovský | |
---|---|
Josef Čapka-Drahlovský | |
Základní informace | |
Narození | 13. prosince 1847 Drahlov, Morava Rakouské císařství |
Úmrtí | 11. června 1926 (ve věku 78 let) Přerov Československo |
Povolání | hudební skladatel, sbormistr, varhaník, učitel a Regenschori |
Nástroje | varhany |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef Drahlovský, vlastním jménem Josef Čapka, často uváděn jako Čapka-Drahlovský i Čapek-Drahlovský (13. prosince 1847 Drahlov[1] (u Olomouce) – 11. června 1926 Přerov) byl český hudební skladatel.
Život
První hudební vzdělání získal v sousední obci Dub nad Moravou u místního kantora Josefa Stušky. Studoval na německém gymnáziu v Olomouci. Na gymnáziu založil a řídil pěvecký sbor, pro který také napsal svou první známou skladbu Modré oči. Po absolvování varhanické školy v Praze se v roce 1871 stal varhaníkem a ředitelem kůru v chrámu sv. Vavřince v Přerově a tam setrval až do své smrti v roce 1926. Kromě toho učil v rodné obci zpěv.
Drahlovský nejenže pozvedl uměleckou úroveň chrámové hudby v Přerově, ale významně se podílel i na kulturním životě města. Byl sbormistrem pěveckých sborů Přerub a Vlasta, se kterými prováděl, kromě svých vlastních, i obtížná díla Antonína Dvořáka či Josefa Nešvery.
Jako skladatel byl velmi plodný, zkomponoval více než 200 děl. Melodicky a harmonicky nepříliš složité skladby byly ve své době značně oblíbeny. Velkým vzorem mu byl Antonín Dvořák, což se projevuje i na Drahlovského skladbách.
Dílo
Zpěvohry
- Pastýřská vánoční hra op. 113
- Bramborová vojna (uvedlo mj. Národní divadlo v Brně, 1891)
Kantáty a oratoria
- Husitská op. 3
- Tři doby země české op. 27 na text Boleslava Jablonského
- Vodník op. 52 na slova Jana z Hvězdy
- Tři jezdci op. 77
- Májová noc op. 143 na slova Karla Jaromíra Erbena
- Tovačovský op. 184
- Den soudný op. 209 na texty lidové poesie
- Golgota op. 222 na text Josefa Svatopluka Machara
- Bard národa (na slova Petra Bezruče
- Dies irae op. 156
- Mučedníci op. 183
- Sv. Jiří op. 191
- Žalm 95 op. 201
- Magnificat op. 205
- Canticum Zachariae op. 215
Orchestrální skladby
- 6 legend
- 6 capriccií
- 3 symfonie
- Moravské tance op. 62
Komorní skladby
- Legendy (pro klavír na čtyři ruce)
- Maděry (pro klavír na čtyři ruce)
- Hudební obrázky
- Moravské tance op. 169
Písně a sbory
- Moravské trojzpěvy (tři svazky: op. 67, 93 a 94)
- Moravské dvojzpěvy op. 81 a op. 87
- Mnoho dalších písní a sborů bylo publikováno v časopise Česká hudba i samostatně.
Chrámová hudba
- 100 varhanních předeher
- 300 varhanních předeher
- 18 mší
- řada drobnějších skladeb
Pedagogická literatura
- Počátkové zpěvu (1873)
Odkazy
Reference
Literatura
- Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 14. sešit : Dot-Dvo. Praha: Libri, 2011. 339-466 s. ISBN 978-80-7277-451-7. S. 354.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Drahlovský na Wikimedia Commons
- Jan Jirka: Přerovští dirigenti, kapelníci a sbormistři, Sborník státního archivu Přerov, 2007, str. 76 Archivováno 6. 3. 2021 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Portrét – Josef Čapek-Drahlovský (1847-1926), Český hudební skladatel.