Josef Faltys
| Josef Faltys | |
|---|---|
 Josef Faltys (Světozor, 1907) | |
| Narození | 1839 Záběhlice u Prahy  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 1926 (ve věku 86–87 let) Praha  Československo |
| Choť | Antonie Faltysová (roz. Mušková, 1838–1908) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Pokorný (12. září 1839 Záběhlice u Prahy – 17. ledna 1926 Praha) byl český divadelní herec, režisér a ředitel, významná postava raného rozvoje českého divadla. Od roku 1862 profesionálně působil jako herec v souboru vedeného Josefem Aloisem Prokopem, nasledně pak desítky let vedl vlastní divadelní společnost, jednu z prvních česky hrajících kočovných divadelních společností
Život
Mládí
Narodil se v Záběhlicích nedaleko Prahy v herecké rodině. Jeho otec byl původně mýdlařem. V osmnácti letech se začal věnovat českému ochotnickému divadlu, navštěvoval také představení ve Stavovském divadle a v dřevěné divadelní aréně Eggenberg na Smíchově, kde působila Prokopova divadelní společnost.
Prokopova společnost
Roku 1862 byl ředitelem Josefem Aloisem Prokopem angažován jako člen jeho společnosti, také nazývané První divadelní společnost česká pro venkov či Národní divadlo pro venkov, nejstarší české kočující společnosti hrající po Čechách a Moravě již od roku 1849.[1] Žádné takové uskupení v Rakouském císařství do té doby neexistovalo, drtivá většina divadelního života v Čechách byla soustředěna v Praze, kde beztak převažovala německá produkce. Ke konci roku 1862 roku J. A. Prokop zemřel, vedení společnosti pak převzala vdova Vojtěška Prokopová. Téhož roku se Faltys oženil s Antonií Muškovou, dcerou režiséra souboru Hynka Muška a herečkou společnosti.
Faltysova společnost
Následně působil v několika dalších divadelních společnostech, mj. spolku Josefa Kullase, se kterým se účastnil prvních česky hraných představení v Litoměřicích. Od roku 1873 vedl divadelní společnost Jaroslava Hofa, působící především ve středních Čechách, kterou následně roku 1875 převzal na sebe a vytvořil tak Divadelní společnost Josefa Faltyse. V soubotu byli angažováni mj. herci Jaroslav Auerswald, Adolf Dobrovolný, Emil Focht, Karel Lier, Karolina Rennerová-Syřínková, František Šípek, Karel Želenský a další, pravidelně u souboru hostovali také věhlasní pražští herci Josef Frankovský a Jindřich Mošna. Náplní dramaturgie společnosti byla především česká dramata lehčích žánrů, veselohry a lidové frašky. Významná je Faltysova společnost svým působením na území převážně německojazyčných severních Čech, kde v období procesu s Omladinou roku 1894 uváděla dramata s motivy české národní historie, především pak z dob husitství.
Společnost osobně vedl až do roku 1903, kdy její vedení předal svému synovi Karlu Faltysovi. Roku 1907 oslavil padesáté výročí aktivní divadelní činnosti.
Úmrtí
Josef Faltys zemřel 17. ledna 1926 ve věku 86 let.
Na pražské Zbraslavi po něm byla pojmenována ulice, Faltysova.[2]
V roce 1863 se oženil se Antonií Muškovou (1838–1908), dcerou proslulého herce a divadelního režiséra Hynka Muška a neteří Antonína Muška. Přes rodinu Muškovu byl příbuzensky spřízněn s hereckou rodinou Červíčkových (viz Ondřej Červíček) a Hrušínských (viz Rudolf Hrušínský nejstarší). Nejmladší syn Karel (17. dubna 1878 Votice –1944) se prosadil u divadla a filmu nejvýrazněji. Starší synové Břetislav (21. srpna 1871 Terezín – 22. prosince 1940 Praha) a Jaroslav (31. srpna 1873 Železný Brod – 7. února 1937 Klánovice) se divadlu věnovali také, byli herci a režiséry otcovy společnosti. Dalšími dětmi byly Josef Faltys mladší, Viktorie Faltysová, Johana Faltysová a Marie Faltysová Fochtová (25. listopadu 1864 Smiřice – 20. ledna 1930, Praha), pozdější činoherní herečka Švandova divadla a manželka Emila Fochta (1864–1954), pozdějšího herce Činohry Národního divadla.[3][4][5][6][7][8][9]
Odkazy
Reference
- ↑ Prokopova společnost – Divadelní Encyklopedie. encyklopedie.idu.cz [online]. [cit. 2022-01-20]. Dostupné online.
- ↑ KURZY.CZ. Faltysova, ulice v obci Praha - Města a obce | Kurzy.cz. regiony.kurzy.cz [online]. [cit. 2022-01-20]. Dostupné online.
- ↑ FALTYS Josef 12.9.1839-17.1.1926. biography.hiu.cas.cz, Biografický slovník českých zemí [online]. Historický ústav AV ČR [cit. 2023-05-19]. Dostupné online.
- ↑ VALTROVÁ, Marie. Kronika rodu Hrušínských. [s.l.]: Praha : Odeon 516 s. Dostupné online. ISBN 978-80-207-0485-6.
- ↑ Karel Faltys. Filmový přehled [online]. Národní filmový archiv [cit. 2023-05-19]. Dostupné online.
- ↑ Karel Faltys. kultura.cz [online]. Kultura.cz, s.r.o. [cit. 2023-05-19]. Dostupné online.
- ↑ Emil Focht. csfd.cz [online]. [cit. 2023-05-19]. Dostupné online.
- ↑ FOCHT Emil 31.10.1864-22.3.1954. biography.hiu.cas.cz, Biografický slovník českých zemí [online]. Historický ústav AV ČR [cit. 2023-05-19]. Dostupné online.
- ↑ Emil Focht. archiv.narodni-divadlo.cz [online]. Archiv Národního divadla, Národní divadlo [cit. 2023-05-19]. Dostupné online.
Literatura
- JAVORIN, Alfred. Pražské arény: Lidová divadla pražská v minulém století. Praha: Orbis, 1958. s. 157.
- ŠULC, Miroslav. Česká operetní kronika 1863-1948: vyprávění a fakta. Praha: Divadelní ústav, 2002. s. 67. ISBN 80-7008-121-X.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary
(1867-1918)House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Neznámý, Licence: CC BY-SA 4.0
Josef Faltys, Czech stage actor and theatre company director