Josef Fanta

Josef Fanta
Narození	7. prosince 1856 Sudoměřice u Tábora Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	20. června 1954 (ve věku 97 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Povolání	architekt, vysokoškolský pedagog
Manžel(ka)	Julie Fantová-Kusá
Děti	Marie Breinlová, Eva Horlivá, Barbora Kameníčková Kelton
Příbuzní	Jiří Kameníček Kelton synovec a zeť - podnikatel, Petr Kameníček prasynovec - akademický malíř Jan Kameníček prasynovec
Hnutí	secese
Významná díla	Hlavní nádraží v Praze Wiehlův dům (Praha)
Ovlivněný	Antonín Wiehl
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Fanta (7. prosince 1856 Sudoměřice u Tábora^[1] – 20. června 1954 Praha^[2] ) byl český architekt, návrhář nábytku, malíř, autor mnoha publikací (např. O svérázu krojovém a bytovém), věnoval se ochraně památek a byl významným mecenášem. Náleží ke generaci Národního divadla. V počátcích své kariéry patřil k představitelům novorenesance, spolupracoval a byl ovlivněn architektem Antonínem Wiehlem, vůdčí osobností novorenesance navazujícího na tradici české renesance 16. století.^[3] Od počátku 20. století se stal jedním z nejvýznamnějších představitelů české secesní architektury.

Po studiích se Josef Fanta stal asistentem Josefa Zítka (svého profesora a architekta, autora např. Národního divadla, Rudolfina) při stavbě Národního divadla. Fanta při této stavbě mimo jiné vytvořil novorenesanční lampu, která dodnes stojí před Národním divadlem. Poté působil jako asistent na České technice a profesor na ČVUT. Od roku 1918 byl členem České akademie věd a umění.

Autorsky se podílel mj. na stavbách Hlávkových kolejí v Praze, odbavovací budově dřívějšího Nádraží císaře Františka Josefa (dnes Hlavního nádraží v Praze), budov ondřejovské observatoře, domu Hlahol v Praze či Mohyly míru (památník bitvy u Slavkova). Jeho dílem je také budova současného Ministerstva průmyslu a obchodu, která se nese v duchu podobné stavby, realizované v letech 1912–1919 v japonské Hirošimě náchodským rodákem Janem Letzelem. Zabýval se také rekonstrukcemi památek (kostel svatého Václava na Zderaze a Slavína na Vyšehradě) a návrhy náhrobků ve spolupráci se sochařem Josefem Maudrem, Stanislavem Suchardou a Bohuslavem Schnirchem. Je považován za tvůrce secesní architektury a navazoval v ní na českou novorenesanční tradici 19. století.

Je autorem návrhu sgrafit například Wiehlova domu čp. 792 na Václavském náměstí (1894–1896) společně s Mikolášem Alšem, ^[4][5] výzdoby interiérů a uměleckoprůmyslových děl všech oborů – nábytek, keramika, divadelní opony, látky, koberce, prapory, vějíře, šperky, sklo, knižní dekory, vazby, diplomy, razítka, ex libris, tapety, intarzie, lampy, mříže, kliky, církevní bohoslužebné předměty, monstrance, kropenky, kalichy, kadidelnice kasule, pluviály amnooh jiných. Profesor architekt Josef Fanta celé dílo za svého života daroval Umělecko-průmyslovému a Technickému muzeu v Praze.

Jeho manželkou byla Julie Fantová-Kusá, významná pracovnice ženského emancipačního hnutí a starostka brněnského ženského spolku Vesna. Měli čtyři děti: dcery Marii, Evu a Barboru a syna Josefa, který zemřel na italské frontě na konci první světové války (27. října 1918). Dcera Marie se stala známou novinářkou a překladatelkou, psala pod pseudonymem Ma-Fa, měla dlouhodobý romantický vztah s českým politikem Janem Masarykem.^[6] Eva provdaná Horlivá byla překladatelka, Barbora se provdala za svého bratrance Jiřího Kameníčka, zakladatele firmy na obráběcí stroje (později přejmenované na TOS Hostivař). Přátelil se s řadou osobností, například se spisovateli Juliem Zeyerem a Jakubem Arbesem, malířkou Zdenkou Braunerovou či astronomem Josefem Janem Fričem.

Poznámka: Rok návrhu nemusí nutně odpovídat roku výstavby, jelikož některé návrhy byly vytvořeny mnoho let před samotným zahájením stavby.

• 1879 – Spolupráce na dostavbě Národního divadla v Praze - návrhy stropní výzdoby interiéru, stropu hlediště, otervíracích mřížky stropu z prolamovaného plechu a vysokých pouličních svítilen před Národním divadlem

• 1880 – Návrhy na řešení domové skupiny při Palackého mostě

• 1881 – Návrh divadla pro Hradec Králové

• 1881–1882 – Návrh sgrafit pro Dům umělců - Rudolfinum

• 1882 – Návrh budovy pro dívčí internát a školu v Brně

• 1883 – Návrh na výzdobu sgrafity pro činžovní domy arch. Schlaffra
• 1883 – Návrh domů pro stavitele Zábranského

• 1884 – Návrhy domů v Praze-Karlíně pro arch. Maška

• 1884–1888 – Úprava interiérů domu U černé růže v Praze Na Příkopech

• 1885 – Návrh na úpravu záměčku v Modřanech pro stavitela radu Jenšovského

• 1886–1888 – Návrh sgrafitové výzdoby dvorů národního muzea v Praze

• 1888–1889 – Dostavba Hlávkových domů v Praze, Jungmannova ulice

• 1889 – Návrh radnice v Josefově

• 1889–1890 – Fontána před Domem umělců – Rudolfinum

• 1890 – Sgrafita pro velký sál restaurační budovy na Slovanském ostrově v Praze
• 1890 – Návrh na budovu Plodiné burzy v Praze

• 1891 – Účast na Jubilejní výstavě v Praze

• 1893 – Návrh budovy Justičního paláce určeného pro severní stranu Staroměstského nám. v Praze

• 1894 – Přestavba staré radnice v Berouně

• 1894–1896 – Návrh sgrafit Wiehlova domu arch. Weihla v Praze, Václavské nám.

• 1895 – Instalace pavilonu Národopisné československé výstavy

• 1896 – Návrh na stavbu hvězdárny J. a J. Fričů v Ondřejově
• 1896 – Návrh na přístavbu a obnovu domu Jindřicha Mlsky v Týnci n. Sázavou
• 1896 – Návrh obnovy Husova rodného domu Husinci

• 1899–1900 – Úprava Emauzského kláštera a okolí

• 1897–1909 – Stavba ústředního pražského nádraží Františka Josefa I. (dnes Hlavní nádraží)

• 1897 – Návrh přestavby staré hospodářské budovy na rodinný dům(Obereignerova vila) pro Vojtěcha Obereignera v Poděbradech

• 1898 – Přestavba rohového domu na náměstí v klatovech pro účely spořitelny a záložny
• 1898 – Návrh na rodinný dům MUDr. Ant. Salzmanna v Klatovech

• 1898–1908 – Oprava a dostavba děkanského chrámu Nanebevzetí P. Marie v Klatovech

• 1898–1902 – Návrh na letní sídlo spisovatelky Gabriely Preissové Královka v Jevanech

• 1900 – Návrh výstavního interiéru pražské Obchodní a živnostenské komory na Světové výstavě v Paříži
• 1900 – Návrh na úpravu Nového hřbitova a hřbitovního kostela v Poděbradech
• 1900 – Návrh na vilu dr. Koudely v Praze

• 1901 – Návrh na novostavbu kostela ve Veltrusích
• 1901 – Úprava staršího stavení pro vlastní bydlení (usedlost Josefa Fanty)

• 1902–1904 – Stavba Hlávkových studentských kolejí v Praze

• 1902–1909 – Návrh na obnovu kostela sv. Václava Na Zderaze a na úpravu nejbližšího okolí

• 1903 – Obnova kláštěrního kostela sv. Václava v Trutnově Návrh na lesovnu Vortová, upravenou pro letní pobyt biskupa královéhradeckého

• 1903–1904 – Návrh přístavby hostince U české koruny v Chrástí

• 1903–1905 – Stavba domu pražského zpěváckého spolku Hlahol
• 1903–1905 – Přestavba kostela svatého Jana Nepomuckého v Rožmitále pod Třemšínem

• 1906–1907 – Návrh výzdoby Prahy při návštěvě císaře Františka Josefa I.

• 1906–1912 – Návrh památníku (Mohyla míru) padlým v bitvě u Slavkova na Moravě u Prace

• 1907 – Návrh na stavbu budovy Filozofické fakulty Karlovy univerzity v Praze

• 1908 – Účast při instalaci Jubilejní výstavy obchodní a živnostenské komory v Praze

• 1909–1910 – Návrh vily Bohumila Hobzeka v Hradci Králové ^[7]
• 1909–1910 – Návrh na obnovu a vnitřní úpravu domu U Vejvodů v Praze

• 1910 – Návrh ohradní mříže lamp a kovaných vrat pro farní kostel ve Zlonicích
• 1910 – Návrh vily (Vosmíkova vila) sochaře Čeňka Vosmíka v Praze na Hřebenkách
• 1910 – Návrh vily Kouřimka v Poděbradech

• 1911 – Návrh budovy Všeobecného penzijního ústavu v Praze

• 1911–1912 – Návrh stavby hřbitovního kostela v Přepychách

• 1913 – Stavba fary v Chlumu

• 1918–1923 – Přestavba radnice v Klatovech

• 1928–1932 – Stavba budovy ministerstva obchodu (dnes Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky) Praha Na Františku (projekt 1925–1926, stavba 1928–1932).

• O svérázu krojovém a bytovém (1895)

V roce 1926 mu byl udělen čestný titul doktora technických věd (dr. h. c.) Českého vysokého učení technického v Praze ^[8].

• 
  Průčelí hlavního nádraží v Praze
• 
  Původní hala nádraží, dnes Fantova kavárna
• 
  Hlávkova kolej, Praha, Nové Město
• 
  Pomník Mohyla míru na Slavkovském bojišti
• 
  Západní historická kopule v Astronomickém ústavu na Ondřejově
• 

  (c) Sokoljan na projektu Wikipedie v jazyce čeština, CC BY-SA 3.0
  Bývalá pracovna J. J. Friče na ondřejovské hvězdárně
• 
  Wiehlův dům na Václavském nám. v Praze (návrh ornamentálních sgrafit)
• 
  Spolkový dům Hlahol
• 

  (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
  Vosmíkova vila, Praha 5
• 
  Budova ministerstva obchodu, 1928–34^[9]
• 
  Sv. Vaclav na Zderazě
• 
  Kostel svatého Jana Nepomuckého v Rožmitále

• TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek 1. Praha: Rudolf Ryšavý, 1947. Heslo Fanta, Josef, s. 209. 
• ŠTECH, V. V. V zamlženém zrcadle. Praha : Československý spisovatel, 1969, str. 45, 67, 77, 82, 171, 199, 216.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Fanta na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Fanta
• Zuzana Lizcová. Josef Fanta - více než jen stavitel pražského Hlavního nádraží. archiweb [online]. 2006-12-06 [cit. 2011-04-17]. Dostupné online. 
• Zdeněk Lukeš: Kolos na vltavském nábřeží. Jak to bylo s kontroverzním sídlem ministerstva? In: Lidovky.cz. 04.05.2017.
• Josef Fanta v informačním systému abART