Josef Filipec
| PhDr. Josef Filipec, CSc. | |
|---|---|
| Narození | 21. února 1915 Hoštice |
| Úmrtí | 7. dubna 2001 (ve věku 86 let) Praha |
| Povolání | lexikograf a jazykovědec |
| Stát |  Česko |
| Alma mater | Zkušební komise pro učitelství na středních školách Německé univerzity v Praze |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Josef Filipec (21. února 1915 Hoštice u Kroměříže – 7. dubna 2001) byl český jazykovědec, lexikograf, pracovník Ústavu pro jazyk český a (spolu s Františkem Danešem) jeden ze dvou hlavních redaktorů Slovníku spisovné češtiny (1978) a autor jeho koncepce[1]. Jeho patrně nejvýznamnějším dílem jsou oddíly České lexikologie (1985),[2] lexikologického doplňku trojdílné akademické Mluvnice češtiny (1986–1987),[3] jejichž je autorem (spoluautorem této knihy je František Čermák). Články, které psal Filipec do časopisu Naše řeč, jsou přístupné online; poněkud překvapivě je také autorem rozboru básní, byť jazykového (dvojdílný článek K jazyku a stylu Otokara Březiny z roku 1969).[4] Podle Otakara Mališe byl člověkem náboženským, a to, že přes to mohl i po prověrce z roku 1958 zůstat v ÚJČ, bylo dáno jen díky povaze místního pracoviště.[5]
Život
Vystudoval gymnázium v Kroměříži[6] a poté brněnskou Filozofickou fakultu, obory slavistika a germanistika.[7]
Publikace
- Česká synonyma z hlediska stylistiky a lexikologie, 1961
- Češsko-russkij slovar’, 1973, spoluautor
- Češsko-russkij slovar’ – Česko-ruský slovník, 1976, spoluautor
- Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, 1978 a další vydání, člen hlavní redakce
- Česká lexikologie, 1985, spolu s Františkem Čermákem
- Studia Lexicologica, 1996, ISBN 3-87690-645-8
Reference
- ↑ Archivovaná kopie. www.ujc.cas.cz [online]. [cit. 2012-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-15.
- ↑ http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?lang=en&art=7229
- ↑ http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=6521
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Otakar Mališ: Josef Filipec jubilující. Slovo a slovesnost, ročník 61 (2000), číslo 1, str. 75-80. Dostupné online. „Co však v tomto článku připomenuto není, je, že Filipec je esprit religieux, věřící. Přejete-li si – jako v pravé části slovníkové rovnice – konkretizující exemplifikaci, zde je: „Nous confessons l’amour que Dieu a pour nous; c’est là toute la foi des chrétiens“ (Bossuet, Oraison funèbre de Anne de Gonzague).“
- ↑ http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5824
- ↑ http://www.phil.muni.cz/linguistica/art/vecerka/vec-medailonky2.pdf
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Filipec
- Otakar Mališ: Josef Filipec jubilující. Slovo a slovesnost, ročník 61 (2000), číslo 1, str. 75-80. Dostupné online.
- Radoslav Večerka: Biografickobibliografické medailonky českých lingvistů: bohemistů a slavistů. 2. vydání. (Linguistica ONLINE, ed. Aleš Bičan & Vít Boček, vydáno: 25. srpna 2008)
- Profil na webu Ústavu pro jazyk český (s odkazy na blahopřejné články v Naší řeči)
- Články Josefa Filipce v Naší řeči a Slově a slovesnosti dostupné online
Související články
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“