Josef Formánek (odbojář)

Josef Formánek
Narození4. dubna 1902
Litomyšl, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí23. srpna 1944 (ve věku 42 let)
Drážďany, Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopraven
Vzdělánívyučený strojní zámečník
Povolánívoják
Politická stranaKomunistická strana Československa
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Žofie Šnajdrová alias „Jitřenka“
Josefa Fajmanová

Josef Formánek (4. dubna 1902 Litomyšl[1] – 23. srpna 1944 Drážďany)[2] byl španělský interbrigadista, bojovník proti fašismu a člen komunistické větve domácího protiněmeckého (II.) odboje.[1]

Život

Interbrigadistou ve Španělsku

Po vyučení v oboru strojní zámečník vstoupil v roce 1937 do KSČ.[3] V KSČ zastával různé funkce a v roce 1937 se stal interbrigadistou, aby po boku španělské republikánské armády bojoval ve Španělsku proti frankistickým povstalcům.[3][1] Po odjezdu do Španělska (září 1937) bojoval na různých frontách, ze začátku jako voják pěchoty, pak (spolu s dalšími Čechoslováky) u protiletadlové baterie Klementa Gottwalda.[3]

Ve Francii

Do Francie přešel Josef Formánek v únoru 1939 po porážce republikánských vojsk v Katalánii.[3] Nejprve byl (spolu s dalšími tisíci interbrigadistů) internován do sběrného tábora Argeles-sur-Mer (obec v departementu Pyrénées-Orientales ve Francii), pak do internačního tábora Gurs (obec v departementu Pyrénées-Atlantiques ve Francii), odkud se mu (pomocí francouzských komunistů) zdařil útěk do Marseille.[3] Tady pracoval nějakou dobu jako dělník, ale po vypuknutí druhé světové války vstoupil v Agde do nově se formující československé zahraniční armády.[3]

V protektorátu

Po napadení Francie hitlerovským Německem (Francie kapitulovala 22. června 1940) se v dubnu 1941 (spolu s interbrigadistou Antonínem Kalouskem z Ústí nad Orlicí) vrátil ilegálně do východních Čech, kde se v Litomyšli krátce setkal se členy své rodiny, ale protože po něm v protektorátu pátralo gestapo, přešel do ilegality.[3] Skrýval se zpočátku na Litomyšlsku, pak po různu v severovýchodních Čechách. Na jeho ukývání v ilegalitě se podílela i podpůrná síť okolo protektorátního četnického strážmistra Františka Famfulíka a poštovního úředníka Jana Hartmana působící v Proseči a jejím okolí.[2][4]

Ilegální činnost

V severovýchodních Čechách Josef Formánek společně s Josefou Fajmanovou (1911-1943) řídili ilegální KSČ s krajskou působností v Hradci Králové.[3] (Formánek pracoval jako instruktor pro ilegální ÚV KSČ pro Východočeský kraj.[1]) V létě 1942 Josefa Fajmanová odešla z Královéhradecka. Josef Formánek po jejím odchodu organizoval komunistický odboj v této oblasti s železničářem Bohumilem Říčařem (1896-1944).[3] Posléze se jim podařilo navázat úzkou spolupráci s nekomunistickým odbojem (hlavně s ilegální organizací Obrany národa tzv. Národním odbojem – později nazývaným „Jitřenka“).[3] (Národní odboj byl složkou Obrany národa. Později, nejspíše až po skončení druhé světové války, převzala tato ilegální organizace do svého názvu i „Jitřenka“ – krycí jméno paní Žofie Šnajdrové (1886–1943), která v této organizaci aktivně pracovala.[5][p. 1]

Františku Famfulíkovi se dostal do rukou rozkaz k zadržení litomyšlského rodáka, bývalého nadporučíka československé armády a komunistického funkcionáře Josefa Formánka, kterého František Famfulík namísto zadržení včas varoval.[8] Díky tomu se Josef Formánek přesunul do okolí Hradce Králové vybaven od Famfulíka navíc pistolí s náboji a dvěma granáty.[8]

Zatčení

V bytě Anny Severinové ve Dvoře Králové nad Labem nalezl Josef Formánek svůj poslední ilegální úkryt. Z něho byl vylákán 27. března 1943 placeným konfidentem gestapa Vladimírem Farským (alias „Karel“)[9][p. 2] na fiktivní konspirativní schůzku ve Dvoře Králové nad Labem, kde byl protektorátními bezpečnostními složkami (gestapem) zatčen.[3][2])[p. 3]

Krutě vyslýchán byl na služebně gestapa v Hradci Králové. Při zostřeném výslechu prozradil Formánek od koho pochází u něj nalezená pistole a granáty. Na základě informace získané při výslechu Josefa Formánka byl následně zadržen 9. dubna 1943[p. 4] i strážmistr četnictva František Famfulík.[8]

Věznění

Josef Formánek byl dne 9. srpna 1943 převezen do věznice gestapa v Malé pevnosti Terezín.[3] V Terezíně využili jeho profese strojního zámečníka a byl přidělen do zdejších dílen. Po čase byl předisponován do pankrácké věznice v Praze, odkud byl ale 4. února 1944 vrácen zpět do Terezína.[3] Do vazební věznice v Budyšíně (Bautzen) byl přemístěn z Malé pevnosti Terezín 2. března 1944.

Soud, poprava

Potom následovala internace do Drážďan před Lidový soudní dvůr, který jej 18. května 1944 odsoudil k trestu smrti. Rozsudek byl vykonán v drážďanské věznici 23. srpna 1944.[3][2][p. 5]

Připomínka

V Litomyšli a Hradci Králové nese po Josefu Formánkovi jméno jedna z ulic.[1]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Žofie Šnajdrová (* 20. prosince 1886 Vysoká u Hranic – 28. července 1943 umučena v koncentračním táboře Osvětim) byla účastnice národního odboje (II. odboj), kde užívala krycí jméno „Jitřenka“.[6] Do práce v odboji se zapojila krátce po 15. březnu 1939. Zajišťovala činnost zpravodajského ústředí, které bylo podřízeno velení Obrany národa (ON) severovýchodních Čech. To bylo dislokováno v Novákových garážích v Hradci Králové. Sem přicházely spojky z celé oblasti, která spadala do působnosti tohoto velení.[7] Po prozrazení její protiříšské činnosti byla na ni uvalena gestapem ochranná vazba a 17. dubna 1943 byla deportována do policejní věznice gestapa v Malé pevnosti Terezín.[7] Odtud byla převezena 22. dubna 1943 transportem do koncentračního tábora Osvětim, kde byla 28. července 1943 umučena.[7] Dne 17. června 1946 udělil prezident Československé republiky (Dr. Edvard Beneš) paní Žofii Šnajdrové Československý válečný kříž 1939. (Matriční číslo 28 230.)[7]
  2. ↑ Vladimír Farský (* 1899 – 9. května 1944, Malá pevnost Terezín). Pro odbojovou činnost byl Farský zatčen v březnu 1943. Svoji záchranu vyhandloval s gestapem za příslib, že bude spolupracovat coby konfident a byl následně propuštěn na svobodu. Na jaře 1944 ale gestapo zjistilo, že dále pracuje pro odboj a že ochotu spolupracovat jen předstíral. Dne 18. dubna 1944 byl proto znovu zatčen. Byl zastřelen v Malé pevnosti Terezín 9. května 1944. O jeho případu po skončení druhé světové války vypovídalo několik bývalých příslušníků gestapa – mezi nimi i kriminální komisař Josef Böhm (1900–1947).[10]
  3. ↑ Dne 2. dubna 1943 byl v Náchodě zatčen štábní strážmistr četnictva František Rajmon, příslušník odbojové skupiny Wiesner–Špreňar–Rajmon, označované také jako „Krajské řídící centrum“.[2] (František Rajmon byl popraven 8. července 1943 v Praze na Kobyliské střelnici.[2])
  4. ↑ Zdroj[2] uvádí jako datum zadržení Františka Famfulíka 2. dubna 1943.
  5. ↑ Zdroj[1] uvádí jako datum zatčení 23. května 1943. Dále uvádí jako místo výslechů Pardubice, pak věznění v Terezíně.[1] Dále uvádí přemístění 23. ledna 1944 do Lipska a 25. srpna 1944 do Norimberka, kde měl být popraven.[1]

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h Po kom se jmenuje Formánkova ulice (v Hradci Královém) [online]. web: Ptejte se knihovny cz [cit. 2022-08-30]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g PADEVĚT, Jiří. Kronika protektorátu. 1. vyd. Praha: Academia, 2021. 871 s. ISBN 978-80-200-3203-4. Kapitola Jmenný rejstřík: František Famfulík, s. 507, 510, 530. 
  3. ↑ a b c d e f g h i j k l m n RAICHL, Tomáš. Polikarpov z policejní věznice gestapa Terezín (část: Josef Formánek) [online]. web: Newsletter památník Terezín cz, 2020-06-30 [cit. 2022-08-30]. Dostupné online. 
  4. ↑ VANÍČEK, Lukáš. „Já už si ho najdu sám," řekl gestapák a odešel [online]. web: Deník cz (Pardubický kraj), 2015-06-03 [cit. 2022-08-30]. Dostupné online. 
  5. ↑ Domácí odboj 1939 - 1945 severovýchodních Čech - Jitřenka (Národní odboj) [online]. web: Petrovice Jitřenka webnode cz [cit. 2022-08-31]. Dostupné online. 
  6. ↑ ŠIMČÍKOVÁ, Lenka; MALEC, Vašek. Pamětní deska Žofie Šnajdrová [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2013-09-16 [cit. 2022-08-31]. Umístění: ČR; Olomoucký kraj; Okres Přerov; Vysoká: dům čp 17, naproti kapličce; Pamětní deska je evidována (centrální evidence válečných hrobů, číslo: CZE-7101-38688). Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d Osobnosti zatčené gestapem koncem zimy a na jaře 1943; Šnajdrová Žofie (alias Jitřenaka); Hradec Králové, Obrana národa (* 20. prosince 1886, Vysoká u Hranic – † 28. července 1943, umučena v koncentračním táboře Osvětim) [online]. web: Patrovice Jitřenka webnode cz [cit. 2022-08-31]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c PODKÁST PRO KAŽDÉHO. František Famfulík (1910-1943) - četník odbojář [online]. web: You Tube com, 2021-11-07 [cit. 2022-08-22]. Stopáž videa: 14 minut a 28 sekund. Dostupné online. 
  9. ↑ Konfidenti gestapa Farský a Fiala [online]. web: Patrovice Jitřenaka webnode cz [cit. 2022-08-31]. Dostupné online. 
  10. ↑ KLAPAL, Čeněk. Tajemný pan doktor (II.) [online]. web: Památník Terezín cz, 1976 [cit. 2022-08-31]. Terezínské listy, ročník 1976, číslo 6, strana 8. Dostupné online. 

Literatura

  • NEUMAN, Milan. Vzor mladé generaci. Nové Hradecko. 1985, ročník 27, číslo 6, strana 7.
  • Bojovali za socialistický dnešek: Josef Formánek. Pochodeň. 1982, ročník 71, číslo 276, strana 5.
  • DEJMEK, Bohumír. Historie a současnost Hradce Králové ve jménech ulic. 1. vydání Hradec Králové: Gaudeamus, 1993. 186 stran.

Související články

Média použitá na této stránce

Josef Formanek 1902 1944.gif
Josef Formánek (* 4. dubna 1902, Litomyšl[1] – 23. srpna 1944, Drážďany) byl španělský interbrigadista a bojovník proti fašismu.
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of German Reich (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Germany (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Josefa Fajmanova 1911 1943.gif
Josefa Fajmanová (nebo Faimonová; nebo Fajmonová) (* 18. srpna 1911 Brno-Líšeň – 12. října 1943 Praha Pankrác) byla komunistická mládežnická politička, za Protektorátu Čechy a Morava aktivní účastnice protiněmeckého (II.) odboje. Členka III. ilegálního vedení KSČ; jako jediná z žen v odboji dlouhodobě působila ve všech nejvyšších strukturách ilegálního vedení KSČ.
Zofie Snajdrova 1886 1943.jpg
Žofie Šnajdrová (* 20. prosince 1886 Vysoká u Hranic – 28. července 1943 umučena v koncentračním táboře Osvětim) byla účastnice národního odboje (II. odboj), kde užívala krycí jméno „Jitřenka“. Do práce v odboji se zapojila krátce po 15. březnu 1939. Zajišťovala činnost zpravodajského ústředí, které bylo podřízeno velení Obrany národa (ON) severovýchodních Čech. To bylo bylo dislokováno v Novákových garážích v Hradci Králové. Sem přicházely spojky z celé oblasti, která spadala do působnosti tohoto velení. Po prozrazení její proti německé činnosti byla na ni uvalena gestapem ochranná vazba a 17. dubna 1943 byla deportována do policejní věznice gestapa v Malé pevnosti Terezín.[7] Odtud byla převezena 22. dubna 1943 transportem do koncentračního tábora Osvětim, kde byla 28. července 1943 umučena. Dne 17. června 1946 udělil prezident Československé republiky (Dr. Edvard Beneš) paní Žofii Šnajdrové Československý válečný kříž 1939.