Josef František Bruntálský z Vrbna
| Josef František hrabě Bruntálský z Vrbna | |
|---|---|
| Nejvyšší zemský sudí Českého království | |
| Ve funkci: 5. června 1721 – 1747 | |
| Panovník | Karel VI., Marie Terezie |
| Předchůdce | Jan Arnošt ze Schaffgotsche |
| Nástupce | Filip Nerius Krakowský z Kolowrat |
| Nejvyšší dvorský sudí Českého království | |
| Ve funkci: 19. května 1719 – 1721 | |
| Panovník | Karel VI. |
| Předchůdce | František Josef z Waldsteinu |
| Nástupce | František Josef Czernin z Chudenic |
| Skutečný tajný rada | |
| Ve funkci: 1719 – ? | |
| Panovník | Karel VI. |
| Místokancléř Českého království | |
| Ve funkci: 1715 – 1719 | |
| Panovník | Karel VI. |
| Nástupce | Vilém Albrecht II. Krakowský z Kolowrat |
| Císařský komorník | |
| Ve funkci: 1699 – 9. června 1755 | |
| Panovník | Leopold I., Josef I., Karel VI., Marie Terezie |
| Narození | 2. srpna 1675 |
| Úmrtí | 9. června 1753 (ve věku 77 let) |
| Choť | (1701) Marie Anna Lamingerová z Albenreuthu (1685–1740) |
| Rodiče | Jan František Bruntálský z Vrbna a Marie Terezie Františka z Martinic |
| Děti | Václav Michael (1709–1755) |
| Příbuzní | nevlastní bratr: Filip Antonín Bruntálský z Vrbna (1664–1720) bratr: Norbert František Václav Bruntálský z Vrbna (1682–1729) tchán: Wolf Maxmilián Laminger z Albenreuthu (1634–1696) švagr: Maxmilián Norbert Krakowský z Kolowrat (1660–1721) švagrová: Marie Aloisie Kinská z Vchynic a Tetova (1707–1786) |
| Náboženství | římskokatolické |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Josef František Václav hrabě Bruntálský z Vrbna (Josef František hrabě z Vrbna a Bruntálu / Joseph Franz Graf von Wrbna und Freudenthal, 2. srpna 1675 – 9. června 1755) byl český šlechtic, majitel panství Fulnek na severní Moravě a menších statků v Čechách. Téměř padesát let působil v zemských úřadech Českého království, nakonec byl dlouholetým nejvyšším zemským sudím (1721–1747).
Kariéra
Pocházel ze slezského šlechtického rodu usazeného v Čechách a na Moravě, narodil se jako třetí syn nejvyššího kancléře Jana Františka Bruntálského z Vrbna (1634–1705) a jeho druhé manželky Marie Terezie, rozené hraběnky z Martinic (1643–1706). Pod otcovým vedením se již v mládí připojil k úřednímu aparátu Českého království. V roce 1699 byl jmenován císařským komorníkem, od roku 1701 byl komorním radou, působil též u zemského soudu a dvorské kanceláře. V letech 1715–1719 zastával funkci místokancléře a v roce 1719 byl jmenován skutečným tajným radou. Ve své kariéře postoupil nakonec do funkcí nejvyššího dvorského sudího (1719–1721) a nejvyššího zemského sudího (1721–1747).[1] Z titulu svých funkcí byl též členem sboru místodržících a měl významnou úlohu při korunovaci Karla VI. českým králem (1723).[2] Naopak pozdější korunovace Marie Terezie (1743) se nezúčastnil, protože na počátku války o rakouské dědictví se přidal na stranu Karla Bavorského. Za jeho vlády přijal dočasnou hodnost nejvyššího hofmistra a po obnovení habsburské vlády v Praze mu byl zakázán přístup ke dvoru.[3] Později byl sice omilostněn a zůstal ve funkci nejvyššího sudího, ze zdravotních důvodů ale v 1747 rezignoval a odešel do soukromí.
Majetkové a rodinné poměry
Po starším bratrovi Janu Antonínovi (1664–1720) zdědil na severní Moravě panství Fulnek, kde ale příliš nepobýval, protože svými funkcemi byl vázán k pobytu v Praze. Správě fulneckého panství se nicméně věnoval, pokračoval v podpoře kapucínského kláštera ve Fulneku, v roce 1726 založil ves Nové Vrbno a zasloužil se o barokní úpravu zámecké zahrady ve Fulneku. V Čechách bylo jeho majetkem panství Krnsko s připojeným statkem Řehnice, které koupil v roce 1726 a nechal zde postavit barokní zámek.[4] V Praze byl jeho sídlem Vrbnovský palác na Hradčanech.
V roce 1701 se v Praze oženil s Marií Annou Lamingerovou z Albenreuthu (1685–1740), dcerou známého Wolfa Maxmiliána Lomikara. Měli spolu šest dětí, z nichž pět zemřelo v dětství. Syn Václav Michael (1709–1755) byl nejvyšším sudím na Moravě a mecenášem kapucínského kláštera ve Fulneku.
Jeho švagrem byl dlouholetý český nejvyšší komorník hrabě Maxmilián Norbert Krakovský z Kolovrat (1660–1721).[pozn. 1][5]
Odkazy
Poznámky
- ↑ V době dlouhodobého onemocnění a následného úmrtí Maxmiliána Krakovského z Kolovrat se uvažovalo o tom, že funkci nejvyššího komorníka by mohl převzít jeho švagr Josef František z Vrbna. Novým nejvyšším komorníkem se nakonec stal hrabě Jan Arnošt Antonín Schaffgotsch (dva měsíce po Kolovratově smrti). Josef František Bruntálský nicméně ještě téhož roku postoupil do funkce nejvyššího zemského sudího, zatímco jeho dosavadní post dvorského sudího převzal ambiciózní František Josef Černín z Chudenic, který přitom předtím také usiloval o hodnost nejvyššího komorníka, pro tento post byl ale shledán jako příliš mladý.
Reference
- ↑ PALACKÝ, František: Dílo Františka Palackého I., Kapitola Přehled současný nejvyšších důstojníků a úředníků. Příprava vydání Jaroslav Charvát; Praha, 1941, s. 397–398 dostupné online
- ↑ VÁCHA, Štěpán a kolektiv: Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723; Praha, 2009; s. 97 ad. ISBN 978-80-7432-002-6
- ↑ HLAVAČKA, Milan: Karel Albrecht. Příběh druhého zimního krále; Praha, 1997; s. 99–101 ISBN 80-85770-50-4
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy; Praha, 1984; s 239–240
- ↑ VOKÁČOVÁ, Petra: Příběhy o hrdé pokoře. Aristokracie českých zemí v době baroka; Nakladatelství Academia, Praha, 2014; s. 422–423 ISBN 978-80-200-2364-3
Literatura
- Ottův slovník naučný, díl 26.; Praha, 1907; s. 1017–1019 dostupné online
Externí odkazy
- Rodokmen Bruntálských z Vrbna dostupné online
Média použitá na této stránce
Autor: Sovicka169, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: