Josef František Karas

Josef František Karas
Narození	4. prosince 1876 Tišnov
Úmrtí	19. února 1931 (ve věku 54 let) Dluhonice
Povolání	spisovatel, novinář
Děti	Vilma Volková
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef František Karas (4. prosince 1876, Tišnov^[1] – 9. února 1931, Dluhonice) byl moravský novinář a spisovatel historických románů, přezdívaný Moravský Jirásek.

Narodil se v rodině tkalce Josefa Karase (1840–1922) a jeho manželky Kateřiny, rozené Klinkáčové (1933–1891).^[2][3]

Zájem o historii v něm probudil už ve škole v Tišnově učitel dějepisu. V letech 1889–1891 studoval na gymnáziích v Brně (z I. gymnázia přestoupil na II. brněnské gymnázium); po dvou letech, kdy dobře prospíval z dějepisu a latiny, ale z dalších předmětů mu hrozilo propadnutí, studium ukončil. Protože mu zemřela matka a příbuzní odmítli ho dále podporovat, musel se živit sám. Učil se zámečníkem a knihařem, roku 1893 odešel do Prahy. Zde se stal stavebním úředníkem a současně se vzdělával v knihovnách a archivech. Pokoušel se psát, ale své pokusy pálil, i když ho Jaroslav Vrchlický pobízel k další práci. V době pražského pobytu se přátelil i s Jakubem Arbesem.^[4] V roce 1896 se vrátil do Tišnova, kde přijal zaměstnání v advokátní kanceláři. Poté, co utratil dědictví po matce, byl jako pobuřující element z Tišnova vyhoštěn a přijal místo v mramorových lomech v Nedvědici.^[5]

Roku 1900 se v Moravských Knínicích oženil se svou celoživotní partnerkou Františkou Nasadilovou († 1939 Hutisko-Solanec),^{[6] [7]}se kterou měl dceru Vilmu Volkovou a syna. Dcera byla spisovatelka a národopisná pracovnice, věnující se moravskému Valašsku. Po třech letech bez zaměstnání byl v letech 1904–1914 redaktorem různých moravských periodik; poté žil v Hutisku jako spisovatel z povolání, redaktorem se opět stal roku 1919.

Moravská města Tišnov, Brno, Moravská Ostrava, Olomouc, Valašské Meziříčí, Kroměříž, Přerov jsou životními stanice jednoho z nejoblíbenějších moravských spisovatelů.^[2] Od roku 1926 pobýval osaměle v Dluhonicích. V letech 1912–1913 a 1924–1931 byl členem Moravského kola spisovatelů. Zemřel v Dluhonicích, byl slavnostně pohřben v Přerově, jeho ostatky byly roku 1982 přemístěny na Valašský Slavín.

• V roce 1961 byl František Josef Karas jmenován čestným občanem Tišnova in memoriam^[6]
• Karasovo divadlo, amatérské divadlo v Tišnově, nese spisovatelovo jméno od roku 1950^[8]
• František Josef Karas je od roku 1982 pohřben na Valašském Slavíně, do společného hrobu byla později uložena jeho dcera Vilma Volková
• Obecní knihovna v Hutisku–Solanci nese od roku 1932 jméno Karasova, na budově bývalé školy je pamětní deska.^[9]

Z rozsáhlého Karasova díla (databáze Národní knihovny ČR uvádí 232 položek [roku 2022]) jsou nejtypičtější historické romány, povídky a divadelní hry odehrávající se na Moravě (především na Valašsku a v okolí Brna), případně díla, která se na Moravě neodehrávají, ale jejich hrdinou byl Moravan. Studiem doby a snahou vychovávat navazoval na Jiráska, dobrodružný děj byl inspirován díly Waltera Scotta, Alexandra Dumase a Henryka Sienkiewicze.^[5]

Psal též pod pseudonymem Karel Tišnovský.

• Švédové u Brna: historický román – Brno: Vilém Burkart, 1907
• Hořké časy: historický román ze švédské vojny – Moravská Ostrava: Moravsko-slezská revue, 1911
• Slezské melodie – Praha: Karel Ločák, 1911?
• Waldštejnův tábor: román o vojnách a utrpení – Brno, nákladem vlastním, 1912
• Zapomenutý: román z dob napoleonských – Brno: příloha Nových illustrovaných listů, 1914
• Před Husem a po Husovi – Praha: František Švejda, 1914
• Do čtyř artikulů: román z doby husitské – Praha, František Šimáček, 1915
• Paní snů: torso většího románu – Pacov: Přemysl Plaček, 1915
• Na vlnách Adrie: román ze šestnáctého věku – Vídeň, Vídeňská matice, 1917
• Česká vojna: 1618–1620 – Praha: F. Švejda, 1917
• Vetřelec: povídka o zvířatech na vsi – Pacov: P. Plaček, 1917
• Záplava: román z doby husitské – Praha: Bedřich Kočí, 1919
• Starosvětští lovci: humoristický snímek – Praha: Jan Kotík, 1920
• Archa proti arše: román z dob husitských – Praha: B. Kočí, 1922
• Smil Klát, rytíř bez bázně a hany: román z 15. věku – Praha: Josef Richard Vilímek, 1922?
• Tajemná hlubina: román ze XVI. století – Praha: B. Kočí, 1922
• Na Žižkově válečném voze – Ilustroval Věnceslav Černý. Praha, J. R. Vilímek, 1923
• Mračno: román z let předbělohorských – Praha: B. Kočí, 1923
• Valdštýnův tábor: román ze sedmnáctého věku – Praha: B. Kočí, 1923
• Z temných dob: hrst povídek ze 17. až 19. věku – Praha: Josef Svátek, 1923
• Ondra Foltýn: román z osmnáctého věku – Praha: B. Kočí, 1924
• Pod kosou: epopee z časů švédských vojen – Praha: B. Kočí, 1924
• Polský čert: pět slezských povídek – Praha: B. Kočí, 1924
• Hasnoucí půlměsíc: román ze XVII. věku – Praha: B. Kočí, 1925
• V soumraku: hrst povídek z časů pobělohorských – Praha: B. Kočí, 1925
• Vichři: román – Praha: J. R. Vilímek, 1925
• Portášské historie: črty z XVIII. věku – Praha, B. Kočí, 1926
• Suchý čert a divoký sokol: román z patnáctého věku – ilustroval Josef Wenig. Praha: Sfinx, 1926
• Kantorovy trampoty: román z časů husitských válek – ilustroval Věnceslav Černý. Praha: J. R. Vilímek, 1927
• Bitva u Moháče: román z XVI. věku – Praha: Novina, 1931

• Když se mrtví vracejí: román – nakladatel neznámý, 1936
• Kamení: povídky a nálady – Praha, F. Švejda, 1938
• Ondra Foltýn: román z osmnáctého věku – Praha: Za svobodu, 1946 a Ostrava: Profil, 1985
• Velká Morava: Historický obraz časů Methodějových – Opava, Ad. Tománek, 1947
• Tišnov mého dětství a mládí: výběr z rukopisných pamětí – Tišnov: Městský národní výbor, 1981
• Strašidla: román z časů pobělohorského temna – Slavičín, Město Slavičín, 2004

• Kosové: čtyřaktová veselohra – Praha, Švejda, 1912
• Bulharsko vítězící: hra o vojně na Balkáně v pěti obrazech – Praha, Švejda, 1913
• Zakletý princ: loutková hra o 3 jednáních. Praha: P. Plaček, 1916
• Kostnické plameny: historická hra o životě a utrpení Mistra Jana Husa ve 3 obrazech – Praha, Švejda, 1918
• Bělohorská mračna: historická hra o čtyřech dějstvích – Praha, F. Švejda, 1920
• Mučedník Brixenský: hra ve 4 obrazech ze života Karla Havlíčka Borovského – Praha, F. Švejda, 1921?
• Náš pan Franc: žertovná hra z robotných časů o 4 dějstvích – Praha, F. Švejda, 1924

• Na Žižkově válečném voze – český film pro mládež z roku 1968 na námět stejnojmenného románu Josefa Františka Karase; režie Milan Vošmík, hráli např. Jan Kraus (Sulík), Ilja Prachař (Jan Žižka z Trocnova)

• Josef František Karas. In: FORST, Vladimír. Lexikon české literatury 2/II K-L. Praha: Academia, 1993. Dostupné online. ISBN 80-200-0469-6. S. 659–661.
• J. F. Karas – J. F. Karas, M. Volková, B. Sedlák, Bedřich Slavík; kresba Josef Jambor. Tišnov: Kontribučenská záložna, 1941
• Josef František Karas – moravský Jirásek. Tišnovské noviny [online]. 2017-12 [cit. 2020-10-12]. Dostupné online. 

• Moravské kolo spisovatelů

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef František Karas na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef František Karas
• Digitalizovaná díla Josefa Františka Karase v Národní digitální knihovně.
• Josef František Karas v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR