Josef Gross (kněz)
Josef Gross | |
---|---|
Církev | římskokatolická |
Provincie | moravská |
Diecéze | brněnská |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 5. 7. 1930 |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zastávané úřady |
|
Zúčastnil se | druhé části zasedání II. vatikánského koncilu |
Osobní údaje | |
Datum narození | 12. srpna 1906 |
Místo narození | Oslavany, Rakousko-Uhersko |
Datum úmrtí | 6. listopadu 1967 (ve věku 61 let) |
Místo úmrtí | Brno, Československo |
Místo pohřbení | Židenický hřbitov |
Povolání | kněz |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef Gross (12. srpna 1906 Oslavany – 6. listopadu 1967 Brno) byl český (resp. moravský) římskokatolický duchovní, perzekvovaný v době druhé světové války.
Životopis
Na kněze byl vysvěcen 5. července 1930. Po svěcení působil jako kaplan v Moravských Budějovicích a jako katecheta v Jemnici a v Brně. Během druhé světové války byl v letech 1940–1945 vězněn v koncentračních táborech v Mittelbau-Dora, Buchenwaldu, Breslau a v Osvětimi. Vzhledem k utrpení prožitému v těchto koncentračních táborech a v dobré víře v potřebu mírového úsilí se stal aktivním členem Mírového hnutí katolického duchovenstva (MHKD), ve kterém zastával až do konce života řadu významných funkcí. Jeho úmysly však i přes toto členství byly zcela čisté, byl přesvědčen o správnosti svého konání, nikomu neublížil. Za léta strávená v koncentračních táborech si vytvořil s některými spoluvězni hluboké vazby a po válce, když se mnozí z těchto dostali k moci, vztahy z let nacistického věznění přetrvaly. [1] Od roku 1954 byl administrátorem farnosti v Brně-Židenicích a díky jeho přímluvě do farnosti přišel jako kaplan nedávno propuštěný kněz František Baťka. Tato zdánlivě nesourodá dvojice duchovních působila společně v této brněnské farnosti třináct let. Během této doby byly do kostela pořízeny nové zvony i nové varhany. Došlo také k úpravě liturgického prostoru a hlavního oltáře.
Na podzim 1963 se zúčastnil jako člen doprovodu českých a slovenských biskupů druhé části zasedání II. vatikánského koncilu.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ BAŤKA, Stanislav. Pronásledování katolických kněží v Československu 50. let na příkladu kněze Františka Baťky. Praha, 2016. 106 s. diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci Cyrilometodějská teologická fakulta Katedra církevních dějin a dějin křesťanského umění. Vedoucí práce Mgr. Tomáš Parma, Ph.D.. s. 37–39. Dostupné online.
- ↑ Stanislav Balík. Kdo nás reprezentoval na koncilu? [online]. katyd.cz [cit. 2020-05-04]. Dostupné online.
Externí odkazy
Literatura
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“