Josef Gross (kněz)

Josef Gross
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
Diecézebrněnská
Svěcení
Kněžské svěcení5. 7. 1930
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Zúčastnil sedruhé části zasedání II. vatikánského koncilu
Osobní údaje
Datum narození12. srpna 1906
Místo narozeníOslavany,
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí6. listopadu 1967 (ve věku 61 let)
Místo úmrtíBrno,
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníŽidenický hřbitov
Povoláníkněz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Gross (12. srpna 1906 Oslavany6. listopadu 1967 Brno) byl český (resp. moravský) římskokatolický duchovní, perzekvovaný v době druhé světové války.

Životopis

Na kněze byl vysvěcen 5. července 1930. Po svěcení působil jako kaplan v Moravských Budějovicích a jako katecheta v Jemnici a v Brně. Během druhé světové války byl v letech 1940–1945 vězněn v koncentračních táborech v Mittelbau-Dora, Buchenwaldu, Breslau a v Osvětimi. Vzhledem k utrpení prožitému v těchto koncentračních táborech a v dobré víře v potřebu mírového úsilí se stal aktivním členem Mírového hnutí katolického duchovenstva (MHKD), ve kterém zastával až do konce života řadu významných funkcí. Jeho úmysly však i přes toto členství byly zcela čisté, byl přesvědčen o správnosti svého konání, nikomu neublížil. Za léta strávená v koncentračních táborech si vytvořil s některými spoluvězni hluboké vazby a po válce, když se mnozí z těchto dostali k moci, vztahy z let nacistického věznění přetrvaly. [1] Od roku 1954 byl administrátorem farnosti v Brně-Židenicích a díky jeho přímluvě do farnosti přišel jako kaplan nedávno propuštěný kněz František Baťka. Tato zdánlivě nesourodá dvojice duchovních působila společně v této brněnské farnosti třináct let. Během této doby byly do kostela pořízeny nové zvony i nové varhany. Došlo také k úpravě liturgického prostoru a hlavního oltáře.

Na podzim 1963 se zúčastnil jako člen doprovodu českých a slovenských biskupů druhé části zasedání II. vatikánského koncilu.[2]

Odkazy

Reference

  1. BAŤKA, Stanislav. Pronásledování katolických kněží v Československu 50. let na příkladu kněze Františka Baťky. Praha, 2016. 106 s. diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci Cyrilometodějská teologická fakulta Katedra církevních dějin a dějin křesťanského umění. Vedoucí práce Mgr. Tomáš Parma, Ph.D.. s. 37–39. Dostupné online.
  2. Stanislav Balík. Kdo nás reprezentoval na koncilu? [online]. katyd.cz [cit. 2020-05-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Literatura

  • Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Brně-Židenicích. Brno: ř.k. farní úřad Brno-Židenice, 1995. ISBN 80-901924-1-6. S. 73–74. 
  • František Vašek – Vladimír Černý – Jan Břečka, MÍSTA ZKROPENÁ KRVÍ. KOUNICOVY STUDENTSKÉ KOLEJE V BRNĚ V LETECH NACISTICKÉ OKUPACE 1940–1945, Brno 2015, ISBN 978-80-86736-41-9.

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“