Josef Hüttel
Josef Hüttel | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 18. července 1893 Mělník, Čechy Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 6. července 1951 (ve věku 57 let) Plzeň Československo |
Žánry | klasická hudba |
Povolání | hudební skladatel, dirigent a klavírista |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef Hüttel (18. července 1893 Mělník[1] – 6. července 1951 Plzeň) byl český dirigent a hudební skladatel.
Život
Na Pražské konzervatoři vystudoval hru na housle u Štěpána Suchého, klavír u Rudolfa Černého a skladbu u Vítězslava Nováka. Po studiích v Praze odešel do Moskvy, kde pokračoval ve studiu skladby a kontrapunktu na moskevské konzervatoři u skladatele Sergeje Ivanoviče Tanějeva. V této době jeho tvorbu silně ovlivnilo přátelství s Alexandrem Nikolajevičem Skrjabinem.
V Moskvě zůstal a stal se korepetitorem carské baletní školy. Po bolševické revoluci odešel do Voroněže, kde působil jako dirigent státní opery, baletu a městského symfonického orchestru. Zde také uváděl své vlastní skladby.
V roce 1920 onemocněl a vrátil se do vlasti. Jelikož nemohl najít odpovídající angažmá odešel do Egypta, kde v Alexandrii působil jako klavírista a učitel hudby. V letech 1924–1926 se živil jako klavírista lázeňského orchestru v italském Meranu.
V roce 1926 se vrátil do Egypta. V roce 1929 zvítězil ve Washingtonu skladbou Divertissement grotesque pro dechový kvintet a klavír v soutěži o cenu E.S. Coolidgeové za nejlepší komorní dílo. Na základě tohoto úspěchu byl jmenován hlavním dirigentem alexandrijského filharmonického orchestru. S tímto tělesem absolvoval na 200 koncertů, na kterých uváděl často díla českých a ruských klasiků. Současně byl profesorem sborového zpěvu na francouzském lyceu v Alexandrii, členem Ústavu pro orientální hudbu v Káhiře a stálé komise pro studium arabské hudby při Ministerstvu osvěty.
V roce 1934 se stal dirigentem rozhlasového orchestru v Káhiře a ředitelem oddělení evropské hudby egyptského státního rozhlasu. Založil první egyptské smyčcové kvarteto, ve kterém ovšem hráli tři Češi a jeden Ital.
Po 2. světové válce se vzdal všech funkcí v Egyptě a vrátil se do Československa. Působil jako redaktor a archivář Československého rozhlasu v Plzni.
Dílo
Orchestrální skladby
- Cagliostro (symfonická báseň, 1910)
- Sifonietta (1923)
- Images égyptienes (Obrazy z Kahýry, symfonická báseň, 1928)
- Arlequinade (1930)
- Amon Raa (symfonická báseň, 1931)
- Symfonie g-mol (1935, získala cenu Smetanovy jubilejní nadace)
- Egyptská rapsodie (symfonická báseň, 1937)
- Berceuse Royale (symfonická báseň, 1939)
- Malá suita pro komorní orchestr (1940)
- Divertimento (1943, cena Palestinského symfonického orchestru)
Scénická hudba
- Orlík (Edmond Rostand: L’Aiglon, 1915)
- Salome (Oscar Wilde, 1915)
- Azaidé (balet, 1916)
Komorní skladby
- Smyčcový kvartet (1927)
- Danse lente pro klavír (1929)
- Chant nostalgique pro violoncello a klavír (přepracováno i pro violoncello s orchestrem, 1929)
- Divertissement grotesque pro dechový kvintet a klavír (1929, cena za nejlepší komorní dílo ve Washingtonu)
- Klavírní fantasie pro levou ruku (1948, poslední autorova skladba)
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Mělník
Literatura
- Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
- Baker’s Biographical Dictionary of Musicians, 9th edition, Theodor Baker, 2010 (7. vydání z roku 1958 je dostupné na Internet archive)
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Hüttel
- Stručný životopis na Answers.com (en)
- Skladby v databázi Hudebního informačního střediska[nedostupný zdroj]
- Stručný životopis (en)
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“