Josef Hüttel

Josef Hüttel
Základní informace
Narození18. července 1893
Mělník, Čechy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí6. července 1951 (ve věku 57 let)
Plzeň
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Žánryklasická hudba
Povoláníhudební skladatel, dirigent a klavírista
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Hüttel (18. července 1893 Mělník[1]6. července 1951 Plzeň) byl český dirigent a hudební skladatel.

Život

Na Pražské konzervatoři vystudoval hru na housle u Štěpána Suchého, klavír u Rudolfa Černého a skladbu u Vítězslava Nováka. Po studiích v Praze odešel do Moskvy, kde pokračoval ve studiu skladby a kontrapunktu na moskevské konzervatoři u skladatele Sergeje Ivanoviče Tanějeva. V této době jeho tvorbu silně ovlivnilo přátelství s Alexandrem Nikolajevičem Skrjabinem.

V Moskvě zůstal a stal se korepetitorem carské baletní školy. Po bolševické revoluci odešel do Voroněže, kde působil jako dirigent státní opery, baletu a městského symfonického orchestru. Zde také uváděl své vlastní skladby.

V roce 1920 onemocněl a vrátil se do vlasti. Jelikož nemohl najít odpovídající angažmá odešel do Egypta, kde v Alexandrii působil jako klavírista a učitel hudby. V letech 19241926 se živil jako klavírista lázeňského orchestru v italském Meranu.

V roce 1926 se vrátil do Egypta. V roce 1929 zvítězil ve Washingtonu skladbou Divertissement grotesque pro dechový kvintet a klavír v soutěži o cenu E.S. Coolidgeové za nejlepší komorní dílo. Na základě tohoto úspěchu byl jmenován hlavním dirigentem alexandrijského filharmonického orchestru. S tímto tělesem absolvoval na 200 koncertů, na kterých uváděl často díla českých a ruských klasiků. Současně byl profesorem sborového zpěvu na francouzském lyceu v Alexandrii, členem Ústavu pro orientální hudbu v Káhiře a stálé komise pro studium arabské hudby při Ministerstvu osvěty.

V roce 1934 se stal dirigentem rozhlasového orchestru v Káhiře a ředitelem oddělení evropské hudby egyptského státního rozhlasu. Založil první egyptské smyčcové kvarteto, ve kterém ovšem hráli tři Češi a jeden Ital.

Po 2. světové válce se vzdal všech funkcí v Egyptě a vrátil se do Československa. Působil jako redaktor a archivář Československého rozhlasu v Plzni.

Dílo

Orchestrální skladby

  • Cagliostro (symfonická báseň, 1910)
  • Sifonietta (1923)
  • Images égyptienes (Obrazy z Kahýry, symfonická báseň, 1928)
  • Arlequinade (1930)
  • Amon Raa (symfonická báseň, 1931)
  • Symfonie g-mol (1935, získala cenu Smetanovy jubilejní nadace)
  • Egyptská rapsodie (symfonická báseň, 1937)
  • Berceuse Royale (symfonická báseň, 1939)
  • Malá suita pro komorní orchestr (1940)
  • Divertimento (1943, cena Palestinského symfonického orchestru)

Scénická hudba

Komorní skladby

  • Smyčcový kvartet (1927)
  • Danse lente pro klavír (1929)
  • Chant nostalgique pro violoncello a klavír (přepracováno i pro violoncello s orchestrem, 1929)
  • Divertissement grotesque pro dechový kvintet a klavír (1929, cena za nejlepší komorní dílo ve Washingtonu)
  • Klavírní fantasie pro levou ruku (1948, poslední autorova skladba)

Odkazy

Reference

Literatura

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Baker’s Biographical Dictionary of Musicians, 9th edition, Theodor Baker, 2010 (7. vydání z roku 1958 je dostupné na Internet archive)

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“