Josef Hanuš (kněz)
Jeho Milost Mons. ThDr. Doc. Josef Hanuš | |
---|---|
Papežský tajný komoří Kanovník Metropolitní kapituly u sv. Víta | |
doc. ThDr. Josef Hanuš | |
Jmenování | 13. srpna 1921 (kanovník) |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 17. července 1898 |
Osobní údaje | |
Země | Rakousko-Uhersko Československo |
Datum narození | 6. ledna 1876 |
Místo narození | Ohnišťany, Rakousko-Uhersko |
Datum úmrtí | 20. dubna 1928 (ve věku 52 let) |
Místo úmrtí | Praha, Československo |
Místo pohřbení | hřbitov (Ohnišťany) |
Národnost | česká |
Povolání | katolický kněz, publicista a učitel |
Alma mater | Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef Hanuš (6. ledna 1876, Ohnišťany – 20. dubna 1928, Praha[1]) byl český římskokatolický kněz, papežský tajný komoří a kanovník Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze. Spolu s Otakarem Pertoldem jej lze považovat za zakladatele české religionistiky.[2]
Život
Narodil se 6. ledna 1876 v Ohnišťanech[pozn 1] v rodině Jana a Marie Hanušových. Absolvoval gymnaziální studia postupně v Novém Bydžově a v Jičíně. V letech 1894-1898 byl alumnem pražského arcibiskupského kněžského semináře. Dne 17. července 1898 přijal kněžské svěcení.
Po vysvěcení působil jako kaplan v Lomnici u Sokolova. Poté byl administrátorem ve Vysoké a následně v Otíně. Roku 1899 začal působit jako katecheta na školách v Nuslích-Pankráci, kterým byl až do roku 1904. Roku 1904 začal působit jako adjunkt na pražské teologické fakultě, kde zároveň přednášel fundamentální teologii. V této době byl i exhortátorem (duchovním správcem) reálné školy v Karlíně. Po složení zkoušek a sepsání dizertační práce s názvem „Relatio criticismi Cantiani ad scientificam existentiae Dei demonstrationem“ mu 7. července 1906 byl udělen titul doktora teologie. Poté působil jako katecheta reálky a gymnázia na Královských Vinohradech (1906–1908), profesor náboženství v Kolíně (1908–1912) a dalších dvou škol. Roku 1908 se stal sekretářem Unie profesorů náboženství.
V letech 1919–1920 byl stipendistou Katolického institutu Pařížské univerzity. Během pařížského pobytu se kromě studia zajímal také o aktuální situaci katolické církve ve Francii a navazoval kontakty s místními katolíky.[2] Po návratu napsal habilitační práci „Úvod do srovnávací vědy náboženské“ a získal titul docenta. Následně začal přednášet o nýboženství Indie, Číny, Japonska či Egypta. Angažoval se rovněž ve spolkové činnosti, byl předsedou spolku Amitié française.
Dne 13. srpna 1921 byl zvolen kanovníkem Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze a slavnostně instalován byl 9. října 1921.
Dne 10. října 1921 se stal radou arcibiskupské kurie. Poté působil jako prosynodální soudce (1922), člen komise pro zkoušení katechetů a na teologické fakultě pro zkoušky ze Starého zákona, ordinariátní komisař reálné školy v Rakovníku, gymnázium v Kolíně a na pražských Královských Vinohradech, pedagogické školy na Kladně aj. Roku 1927 začal působit v radě pro školské záležitosti.
Roku 1926 mu papež Pius XI. udělil titul papežského tajného komořího.
Cestoval do zahraničí kde často zastupoval arcibiskupa či Karlovu univerzitu.
Zemřel 20. dubna 1928 v Praze na mozkovou mrtvici v důsledku přepracování a uprostřed příprav na Eucharistický kongres, kterého se měl účastnit až v australském Sydney. Dne 23. dubna 1928 se konalo rozloučení v kapitulním chrámu Všech svatých na Hradčanech (kapitula při tomto kostele je historicky tradičně provázána s Univerzitou Karlovou). Poté byl zesnulý převezen do rodných Ohnišťan a zde 24. dubna pohřben do hrobu svých rodičů. Pohřební obřady v Ohnišťanech vedl kancléř královéhradeckého biskupství, Mons. Kutnar. Dne 13. května 1928 zaň bylo slouženo pontifikální rekviem v Paříži, jehož celebrantem byl pařížský pomocný biskup Emanuel Chaptal.[2]
Josefu Hanušovi byla při příležitosti desátého výročí úmrtí v roce 1938 odhalena v ohnišťanském kostele pamětní deska (v presbytáři, napravo při pohledu na hlavní oltář). V témže kostele se uchovává jeho portrét.
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Víta, sign. VÍT Z9, s. 216
- ↑ a b c d Bc. PELEJOVÁ, Miroslava, DiS.: Počátky české religionistiky: Otakar Pertold a Josef Hanuš, Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta filozofická. Katedra filozofie. Studijní program Humanitní studia. Studijní obor Evropská kulturní studia. Diplomová práce.
Literatura
- PELEJOVÁ, Miroslava: Počátky české religionistiky: Otakar Pertold a Josef Hanuš. Diplomová práce, Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta filosofická, Plzeň 2014.
- PODLAHA, Antonín Supplementum secundum ad Seriem praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XVII, Pragae 1925, str. 44–48, Tab. X;
- PODLAHA, Antonín Supplementum tertium ad Seriem praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XXI, Pragae 1928, str. 46–50;
- PODLAHA, Antonín Supplementum quartum ad Seriem praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XXV, Pragae 1931, str. 92.
- Časopis katolického duchovenstva, 1928, č. 5, str. 591–592
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Hanuš na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Hanuš (kněz)
- (česky) Knihovna pražské metropolitní kapituly
- (česky) Obec Ohnišťany: Osobnosti obce: Th.Dr. Hanuš Josef
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Neznámý , Licence: CC BY-SA 4.0
Tablo vyučujících bohoslovecké fakulty Karlovy univerzity v roce 1928
Josef Hanuš, český římskokatolický kněz, papežský tajný komoří a kanovník Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze