Josef Havel (spisovatel)

Josef Havel
Narození13. října 1937
Litomyšl
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí1. září 2023 (ve věku 85 let)
Ústí nad Orlicí
ČeskoČesko Česko
Povoláníspisovatel, publicista a vlastivědec
Tématadějiny, regionální dějiny, literatura faktu, historie letectví, vojenství, kronikářství a film
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Josef Havel (2005)
Josef Havel – Autogramiáda knihy Z historie létání v Ústí nad Orlicí (1997)

Josef Havel (13. října 1937 Litomyšl1. září 2023 Ústí nad Orlicí[1]) byl český spisovatel, autor literatury faktu, filmař a publicista. Svůj život prožil v Ústí nad Orlicí v podhůří Orlických hor.

Život

Do obecné školy začal chodit v předposledním válečném roce, měšťanskou školu ukončil v roce 1953. Po závěrečné zkoušce nastoupil jako učeň do n.p. Kovostav, kterému zajišťovalo výchovu učňovského dorostu odborné učiliště Kdyňských strojíren v Domažlicích. Po roce učení v profesi univerzální soustružník byl vyslán na studia do Náchoda, kde tehdy existovala Vyšší průmyslová škola strojně textilní. Tu ukončil maturitou v roce 1958 a následovaly dva roky základní vojenské služby v Brně u protiletadlového dělostřeleckého pluku v Brně-Židenicích.

V roce 1960 se vrátil do n.p. Kovostav, kde pracoval jako technický kontrolor a později jako konstruktér. A to ve skupině, která úspěšně přivedla k realizaci první provozuschopný bezvřetenový dopřádací stroj na světě – BDA 200. V roce 1963 se oženil, s manželkou Ludmilou mají dvě dcery.

Rok 1968 ho zastihl kromě technické funkce jako člena Závodního výboru a později předsedu Podnikového výboru Revolučního odborového hnutí. Za svoji činnost a postoje v tomto období byl v roce 1970 propuštěn z práce.[zdroj?] Po jistém období nezaměstnanosti začal pracovat jako dělník v ústeckém Komunálním podniku. Po čase přijal nabídku nastoupit opět jako konstruktér ve Výzkumném ústavu bavlnářském v Ústí nad Orlicí.

V přelomovém 90. roce se opět zapojil do veřejné činnosti a stanul ve vedení ústavu. Do důchodu odešel jako personální ředitel v roce 1998. Od té doby se věnoval především událostem probíhajícím v letech 1937–45. Studoval a tvořil v tandemu s manželkou.

Jeho koníčkem byly astronomie a fotografování.

Knižní tvorba

  • Poupata ožehlá nenávistí (2. doplněné a rozšířené vydání, vydáno v roce 2006 v nakladatelství OFTIS v Ústí nad Orlicí. Rozebrané 1. vydání povzbudilo stejného vydavatele k vydání 2. v roce 2006. Autor ho značně doplnil a rozšířil zejména o další osudy internovaných dětí.)
  • Rebel v oblacích (Vydáno v roce 2012 v nakladatelství OFTIS v Ústí nad Orlicí. Kniha zachycuje životní příběh československého pilota Otakara Hrubého, létajícího během druhé světové války ve službách francouzského a pak britského královského letectva RAF. Jeho neuvěřitelné příhody nejednou na hranici života i smrti a naopak chvíle plné až černého humoru tvoří závěrečnou část trilogie o čs. letcích na válečných frontách: Štvancem svědomí, Nikdy se nevzdávat.)
  • Až sem... Z historie pohřbívání v Ústí nad Orlicí (Pro město Ústí nad Orlicí vydalo v roce 2016 vydavatelství Grantis, s.r.o. Kniha zachycuje začátek působení římskokatolické církve během kolonizace území na pomezí Čech a Moravy. Tedy v čase vlády Přemysla Otakara II. Svůj vliv od tohoto 13. století dávala na obsazeném území najevo budováním kostelů a far. U nich poskytovala navíc místo pro poslední spočinutí svých věrných. Zřizovala hřbitovy. Nejinak tomu bylo v Ústí, jehož vývoj lze na uvedeném velmi podrobně sledovat.)
  • Rod Janderů v textilním průmyslu (Pro město Ústí nad Orlicí vydalo v roce 2022 vydavatelství Grantis, s.r.o. Kniha mapující životní osudy rodiny podnikající v textilním průmyslu je doplněna řadou historických i současných fotografií, nechybí dobové dokumenty ani rodokmeny členů rodu. Spojován je s výjimečnými podnikatelskými, kulturními, sportovními i společenskými aktivitami ve městě, které dramaticky utnuly politické změny po druhé světové válce.)

Filmová tvorba

Josef Havel od založení v roce 1961 až po ukončení činnosti v roce 1991 vedl Amatérské filmové studio Závodního klubu Revolučního odborového hnutí v Ústí nad Orlicí. Vznikly zde tři desítky filmových kronik, obsahující 110 reportáží ze života města Ústí nad Orlicí, i samostatná řada monotematických filmů, zachycujících významné události, mizející řemesla, zvyky apod.

Ocenění

Reference

  1. AZ: Zemřel orlickoústecký spisovatel, filmař a publicista Josef Havel. OIK TV [online]. 2023-09-11 [cit. 2023-09-11]. Dostupné online. 
  2. Úspěšné setkání spisovatelů literatury faktu v Letohradě [online]. Město Letohrad, 21. 9. 2007 [cit. 2008-11-22]. Dostupné online. 
  3. PROKEŠ, Lukáš. Ceny města a Ceny starosty města za rok 2007 [online]. Město Ústí nad Orlicí, 11. 6. 2008 [cit. 2008-11-22]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  4. NAVRÁTILOVÁ, Magdaléna. Čestné uznání Miroslava Ivanova v kategorii produkce literatury faktu [online]. Město Letohrad, 20. 5. 2013 [cit. 2013-08-15]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  5. BARTOŇOVÁ, Vladimíra. Ústí nad Orlicí ocenilo osobnosti roku [online]. OIK TV, 8. 10. 2013 [cit. 2013-10-27]. Dostupné online. 
  6. HÁJEK, Petr. Josef Havel obdržel pamětní plaketu Ministerstva obrany [online]. Město Ústí nad Orlicí, 12. 11. 2014 [cit. 2014-11-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Josef-havel-autogramiada-1997.jpg
Josef Havel - Autogramiáda 1997
Josef-havel.jpg
Josef Havel