Josef Hendrich (filolog)

doc. PhDr. Josef Hendrich, CSc.
Josef Hendrich na oslavě svých devadesátin
Josef Hendrich na oslavě svých devadesátin
Narození1. května 1920
Střížovice
Úmrtí9. dubna 2012 (ve věku 91 let)
Praha
Místo pohřbenívlastibořický hřbitov (50°37′5″ s. š., 15°3′12″ v. d.)
Povolánívysokoškolský učitel
StátČeskoČesko Česko
Vzděláníromanista
Alma materUniverzita Karlova
Tématafrancouzština a angličtina
OceněníŘád akademických palem řAP důstojník (1995)
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Hendrich (1. května 1920 Střížovice9. dubna 2012 Praha[1]) byl český filolog mezinárodního významu a vysokoškolský pedagog. Byl předsedou a později čestným předsedou Mezinárodní federace učitelů živých jazyků.

Životopis

Josef Hendrich studoval od roku 1931 na reálném gymnasiu v Turnově, kde v roce 1939 maturoval. Téhož roku začal studovat na Filosofické fakultě UK obor angličtina a francouzština. V souvislosti s uzavřením českých vysokých škol byl 17. listopadu 1939 zatčen a později pro nízký věk propuštěn. Za okupace byl členem odbojové organizace Obrana národa. V květnovém povstání se zúčastnil bojů v Příšovicích a při tom zabránil lynčování zajatých německých vojáků z vlakového transportu na Prahu.[2] Ve vysokoškolském studiu pokračoval od roku 1945 a ukončil je v březnu 1949.

V letech 1949 až 1966 učil na Jazykové škole v Praze. V té době se zabýval především strukturou a fonetikou francouzštiny a ve svých článcích klasifikoval některé lingvistické jevy ještě před Noamem Chomskym. Začátkem 60. let napsal s kolegy učebnici Francouzština běžná a hospodářská, která se stala nepřekonanou českou učebnicí francouzštiny po dobu více než třiceti let. Od roku 1966 učil francouzštinu na Pedagogické fakultě UK. Přestože v roce 1973 obhájil svoji habilitační práci, nebyl jmenován docentem, protože odmítal vstoupit do KSČ. Od roku 1974 do odchodu do důchodu v roce 1985 vedl oddělení postgraduální jazykové výuky vysokoškolských odborníků (JASPEX). Do aktivní činnosti se vrátil v roce 1990, kdy byl jmenován docentem. Zabýval se především koncepcí jazykové výuky. V letech 1991 až 2000 byl šéfredaktorem časopisu Cizí jazyky a mezi roky 1995 a 2001 také předsedou Kruhu moderních filologů.[3] V devadesátých letech byl zvolen do vedení Českého svazu bojovníků za svobodu.

Jeho mezinárodní aktivity se soustředily především na práci v Mezinárodní federaci učitelů živých jazyků (FIPLV), kde byl po několik funkčních období místopředsedou a v letech 1978 až 1980 jejím předsedou. V roce 1995 byl jmenován důstojníkem Řádu akademických palem.

Hlavní díla

  • Francouzština běžná a hospodářská, (spoluautoři Jaromír Tláskal a Oldřich Kulík), Státní pedagogické nakladatelství Praha, 1962 – celkem 9 českých vydání a 1 slovenské vydání (překlad)
  • Francouzština pro jazykové školy, (spoluautoři Jaromír Tláskal a Oldřich Kulík), Státní pedagogické nakladatelství Praha, 1964
  • Didaktika cizích jazyků (celostátní vysokoškolská učebnice pro studenty filozofických a pedagogických fakult), Státní pedagogické nakladatelství Praha, 1988
  • Francouzská mluvnice, (spoluautoři Otomar Radina a Jaromír Tláskal), Nakladatelství Fraus Plzeň, 2001, ISBN 80-7238-064-8, oceněna Českým literárním fondem

Odkazy

Reference

  1. HLAVIČKOVÁ, Vlasta. Oznámení. Cizí jazyky. 2012, roč. 55, čís. 4. ISSN 1210-0811. 
  2. HOUSKA, Leoš Kolmanová J., Vedralová L. Významné výročí našeho čestného šéfredaktora. Cizí jazyky. 2005, roč. 48, čís. 5, s. 185. ISSN 1210-0811. 
  3. FOLPRECHTOVÁ, Jana. Celostátní seminář k teoretickým základům didaktiky cizích jazyků v letech 1995-2009. In: XXIII. Ročenka KrMF. Praha: Kruh moderních filologů, 2010. Dostupné online. ISBN 978-80-7394-256-4. S. 19.

Literatura

  • DANÍČEK, Jiří. Symbol svrchovanosti, svobody a víry. Národní Osvobození. 10. květen 2012, čís. 10, s. 1. ISSN 0231-8164. 
  • FREUDENSTEIN, Reinhold. History of the Fédération internationale des professeurs de langues vivantes. Tübingen: Gunter Narr Verlag, 2009. 139 s. ISBN 978-3-8233-6486-3. (anglicky) 
  • HLAVIČKOVÁ, Vlasta. Významné jubileum našeho šéfredaktora. Cizí jazyky. 2000, roč. 43, čís. 5. ISSN 1210-0811. 
  • HOUSKA, Leoš. Náš čestný šéfredaktor – vážený jubilant. Cizí jazyky. 2010, roč. 53, čís. 5, s. 147. ISSN 1210-0811. 
  • HOUSKA, Leoš; JELÍNEK, Stanislav; TLÁSKAL, Jaromír. Životní jubileum doc. Josefa Hendricha. Cizí jazyky. 1995, roč. 38, čís. 7–8. ISSN 1210-0811. 
  • TLÁSKAL, Jaromír. Un jeune octogénaire. Linguistica Pragensia. 2000, roč. 10, čís. 2. ISSN 0862-8432. (francouzsky) 
  • UHLÍŘ, Vladimír. Františkánské jubileum: 80 let docenta Josefa Hendricha. Časopis pro moderní filologii. 2000, roč. 82, čís. 2. ISSN 0862-8459. 
  • VLASÁK, Václav. Životní jubileum doc. Josefa Hendricha. Časopis pro moderní filologii. 1995, roč. 77, čís. 2. ISSN 0862-8459. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Hendrich Josef.jpg
Josef Hendrich *1920
Palmes academiques Officier ribbon.svg
Autor: Borodun, Licence: CC BY 3.0
Ribbon bar: Les Palmes académiques, Officier rank