Josef Hendrich (kněz)
Jeho Milost Josef Hendrich | |
---|---|
Sídelní kanovník litoměřické kapituly Kapitulní vikář | |
Kanovník Josef Hendrich dne 2. července 1977 v Litoměřicích | |
Církev | římskokatolická |
Období služby | 1975–1989 |
Předchůdce | Tomáš Holoubek |
Nástupce | Milan Bezděk |
Znak | (c) I, SajoR, CC BY-SA 2.5 |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 26. června 1949 světitel Štěpán Trochta |
Osobní údaje | |
Datum narození | 21. srpna 1922 |
Místo narození | Rochov, Československo |
Datum úmrtí | 9. července 1994 (ve věku 71 let) |
Místo úmrtí | Mladá Boleslav, Česko |
Místo pohřbení | Brozany nad Ohří, rodinný hrob |
Národnost | česká |
Povolání | římskokatolický duchovní |
multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef Hendrich (21. srpna 1922 Rochov – 9. července 1994 Mladá Boleslav) byl český římskokatolický kněz, v letech 1974 až 1989 kapitulní vikář litoměřické diecéze.
Život
Narodil se jako nejstarší ze tří dětí. Vystudoval gymnázium v Roudnici nad Labem a po maturitě byl přijat do kněžského semináře v Litoměřicích. Studia však musel přerušil, když byl za druhé světové války totálně nasazen v Berlíně. Po skončení války pokračoval ve studiích na pražském kněžském semináři až do roku 1948, kdy přešel zpět do Litoměřic. Tam svá studia dokončil a 26. června 1949 přijal z rukou Štěpána Trochty kněžské svěcení.
Poté se stal kaplanem v Liberci (1949–1950) a následně působil jako duchovní správce v Jablonném v Podještědí (od 1. července 1950 do 31. května 1958), odkud excurrendo spravoval také farnosti Jítrava a Rynoltice, poté v Kováni (1958–1959) a v Březně (1959–1966). V roce 1966 se stal administrátorem arciděkanství v Mladé Boleslavi, administrátorem excurrendo farnosti Kosmonosy a okrskovým vikářem mladoboleslavského vikariátu; působil zde i po jmenování kapitulním vikářem až do 80. let.
Ač byl v počátcích své kněžské služby biskupem Trochtou v roce 1949 na základě mexických fakult tajně jmenován sekretářem oblastního vikariátu Liberec (zahrnujícího tehdejší vikariáty Frýdlant, Jablonec nad Nisou, Jablonné v Podještědí a Liberec), později patřil ke kněžím nejvíce spolupracujícím s komunistickým režimem. Od 28. září 1972 byl kanovníkem Katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích, a to II. kanovníkem svatoštěpánským.
Od 10. dubna 1974 byl kapitulním vikářem litoměřické diecéze, v letech 1977 až 1984 byl předsedou české části Sdružení katolických duchovních Pacem in terris a od února 1980 jedním z místopředsedů celostátního Sdružení katolických duchovních Pacem in terris. Při jednáních mezi československou vládou a Vatikánem byl opakovaně prosazován jako vládní kandidát na úřad biskupa. Za svou činnost v Pacem in terris v roce 1985 obdržel vyznamenání Za zásluhy o výstavbu. V letech 1977 až 1989 byl evidován jako agent Státní bezpečnosti s krycím jménem Primas.[1] Kapitulním vikářem zůstal až do 27. srpna 1989, kdy byl vysvěcen nový litoměřický biskup Josef Koukl. Poslední léta svého života strávil na Mladoboleslavsku, pohřben byl v Brozanech nad Ohří do rodinného hrobu 15. července 1994. Po sametové revoluci byl v církevních kruzích obhajován, a to dle zprostředkovaného svědectví například i ze strany biskupa Otčenáška.
Epilog
Jeho postava byla ztvárněna Richardem Metznarowskim ve filmu Zapomenuté světlo z roku 1996 (s Boleslavem Polívkou jako vesnickým farářem v hlavní roli). Ač tato postava není ve filmu konkrétně pojmenována (objevuje se vždy pouze jako anonymní kapitulní vikář nejmenované diecéze), zvolený herec je Hendrichovi fyzicky velmi podobný, a scény s touto postavou byly natáčeny v litoměřické biskupské rezidenci. Nicméně podle svědectví pamětníků nebyl Hendrich ve skutečnosti tak temnou postavou, jak jej ztvárnil film, spíše se snažil v rámci dané společenské situace pracovat pro církev a pomáhal věřícím.
Galerie
- Josef Hendrich při rozhovoru s kněžími
před katedrálou sv. Štěpána v Litoměřicích
(80. léta 20. století). - J. Hendrich (bez pokrývky hlavy) po levé ruce kard. Tomáška (v biretu).
V pozadí mezi Hendrichem a Tomáškem stojí biskup Karel Otčenášek. - J. Hendrich po pravé ruce kard. Tomáška, který je uprostřed fotografie.
- Úmrtní oznámení kanovníka Josefa Hendricha
Odkazy
Reference
- ↑ Archivovaná kopie. www.users.qwest.net [online]. [cit. 2009-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-04-05.
Literatura
- MACEK Jaroslav: Biskupství litoměřické, Karmelitánské nakladatelství : Kostelní Vydří, 2005, ISBN 80-7192-978-6, s. 144.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Hendrich na Wikimedia Commons
- Litoměřická diecéze si připomněla 100. výročí od narození kanovníka Josefa Hendricha
- Securitas imperii 11 – Biskupové, kněží a StB
- Sdružení katolických duchovních Pacem in terris
Předchůdce: Tomáš Holoubek | Kapitulní vikář 1975 – 1989 | Nástupce: Milan Bezděk |
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Martin Davídek, Licence: CC BY-SA 3.0
Parte kanovníka Josefa Hendricha
(c) I, SajoR, CC BY-SA 2.5
Generic template for coat of arms of a Canon (priest).
Autor: Martin Davídek, Licence: CC BY-SA 3.0
Josef Hendrich stojící po levé ruce kard. Tomáška (s biretem na hlavě) v Litoměřicích 80. letech 20. století
Autor: Martin Davídek, Licence: CC BY-SA 3.0
Kanovník Josef Hendrich s kardinálem Tomáškem v Litoměřicích
Autor: Martin Davídek, Licence: CC BY-SA 3.0
Josef Hendrich s biretem na hlavě při rozhovoru s kněžími (Litoměřice, před katedrálou sv. Štěpána v 80. letech 20. století)
Autor: Neznámý , Licence: CC BY-SA 3.0
Kanovník Josef Hendrich 2. července 1977 v Litoměřicích