Josef Holub (malíř)

Josef Holub
ak.mal. Josef Holub
ak.mal. Josef Holub
Narození13. listopadu 1870
Slaný
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí22. srpna 1957 (ve věku 86 let)
Kvasiny
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánímalíř a fotograf
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Holub (13. listopadu[1] 1870 Slaný[2]22. srpna 1957 Kvasiny) byl český malíř – krajinář a fotograf, žák Julia Mařáka a čestný občan města Kralup nad Vltavou.

Život

Josef Holub se narodil ve Slaném 15. listopadu 1870.[2] Rané mládí prožil v Zákolanech a základní školu absolvoval v obci Kováry. Od roku 1881 studoval na gymnáziu ve Slaném. Studium však z finančních důvodů nedokončil a vyučil se v Mělníku malířem pokojů u firmy Havlín. Ve školních letech 1889/90 (od 2. pololetí)–1893/94 studoval malířskou Akademii v Praze u prof. Julia Mařáka. Přijat byl i díky náhodnému setkání s hercem Jindřichem Mošnou, který upozornil J. Mařáka na jeho výjimečný talent. V r. 1894 se účastnil prvního letního plenéru Mařákovců na Okoři. Na závěr studia mu byl udělen "čestný rok" a krajinářský ateliér navštěvoval až do r. 1895. Během studia na Akademii obdržel Purmanovo a v roce 1896 Hlávkovo stipendium (oceněn obraz Na hrázi), za které se vydal na studijní cestu do Dalmácie a Černé Hory. Studoval rovněž v německých a rakouských galeriích. Po návratu ze studijních cest se v roce 1897 natrvalo usazuje v Kralupech nad Vltavou. V roce 1898 si Holub otevřel fotografický ateliér a věnoval se profesionálně praxi fotografa. V roce 1899 se oženil s Boženou Jirasovou z Libčic, se kterou měl čtyři dcery (Antonie, Běla, Eva a Hana). Z existenčních důvodů krom jiného vyučoval hře na housle a pracoval jako písař u okresního soudu a berního úřadu. Po roce 1918 se Josef Holub plně věnoval malířské tvorbě. Finančně mu pomohly nákupy obrazů ze strany Ministerstva školství. Náměty čerpal z Dolního Povltaví a Podřipska. Podílel se na založení Krajinského muzea v Kralupech n. Vltavou. V roce 1930 byl jmenován čestným občanem Kralup. Obrazy velkých formátů od něj postupně nakupují Česká spořitelna, pobočky v Kralupech nad Vltavou a v Roudnici na Vltavou (např. Povltaví-Nelahozeves, Chvatěruby, Hazmburk a Říp), a Městský úřad ve Velvarech (Chržín). V letech 1944–1945 žil krátce s manželkou u své dcery Evy v Poděbradech. V roce 1952 se Holub po smrti manželky odstěhoval ke své dceři Evě do Kvasin, kde 22. srpna 1957 zemřel. Pohřben je na hřbitově v Kralupech na Vltavou. Po malíři Holubovi je v Kralupech pojmenována severní část pravobřežního nábřeží řeky Vltavy.

Byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes v letech 1896-1900. Dlouhodoběji byl členem Výtvarného odboru Umělecké besedy, se kterou vystavoval od r. 1895. Výstavy Krasoumné jednoty obesílal od roku 1896. Zlatá Praha postupně reprodukovala řadu jeho obrazů, např. Den umírá (1898), Na břehu Vltavy (1899), Tam na horách (1900), Luční pramen (1900), Lovčen v Černé Hoře (1907) a Václavice (1916). Některé obrazy byly publikovány i ve Volných směrech, např. Dřínovo brdo - poledne (1897), Když listí padá (1897), V létě (1998), Noční chmury (1898) a Vltavský motiv (1899).

Dílo

Představitel českého plenérového realismu, který společně s Fr. Kavánem a Boh. Dvořákem věrně navazuje na odkaz J. Mařáka a Ant. Chittussiho. K. B. Mádl ve Volných směrech (1897) píše: "Holub prozrazuje tutéž školu, totéž nazírání jako Kaván. I v pracích jeho jest viděti neobmezená úcta k přírodě a oba dva mají něco tak příbuzného ve vidění, že by mohly bratry býti." K. M. Čapek-Chod (1896) dílo mladého Josefa Holuba charakterizuje takto: "Holubova krajina jest dílem moderní školy, která vyznamenává se tím, že nevyhledává malebných pohledů a za nejvyšší metu pokládá postřehnutí střízlivosti v impresi české krajiny, její skutečné reálnosti." Dle Fr. Kovárny (1940) "krajinářský lyrik a malíř ticha a pohody".

Josef Holub již ve svých raných obrazech z doby studia u J. Mařáka Krajina s ovocným sadem (1890), Na vypuštěném rybníce (1891) a U rybníka (1891) prokazuje mimořádnou technickou zdatnost a vytříbený cit pro bohatou škálu zelených tónů. V obraze Slunce v lese (1890) pak rozehrává bohatší barevnou skladbu žlutí a okrů doplněnou o secesní fialovou v měkkých odstínech. V roce 1895 maluje společně s Fr. Kavánem a Boh. Dvořákem v Železných horách v okolí Třemošnice, mimo jiné i oceněný obraz Na hrázi. Dle datace obrazu Na Doubravce (1896, v majetku České přístavy a. s.) do tohoto kraje opětovně zajíždí malovat i v následujícím roce. Na první samostatné výstavě ve Slaném v r. 1897 představuje obrazy ze Železných hor blízké oběma druhům ze školních let (např. Ze Železných hor u Mladotic, Na Zlatém potoce, Podvečer u Třemošnice a Doubravka v podvečer) ale i z oblasti Kralup nad Vltavou (např. Přívoz u nás, Nálady na Vltavě a Jarní motiv). Výjimečnou ukázkou dobového symbolismu je obraz Víla ve veltruském parku (1898). V jeho malbě postupně získává na významu barevná skvrna, která však nikdy nenarušuje tradiční výstavbu obrazu, např. porovnání obrazů Slunce v lese (1890) a Odpočinek pod stromy (1905), či obrazů Z Veltruského parku (1898-1900) a Alej Z Veltruského parku (1922). Uvolněnější rukopis je však možno pozorovat spíše na obrazech středního formátu malovaných na kartonu. Mezi reprezentativní díla z dalších let patří např. obrazy Krajina u Poličky (1905), V lese (1907), V sadě (okolo r. 1905), Tichá voda (okolo r. 1910), Stromy nad Vltavou (1915), Vltava u Roztok (1916), Na Hrombabě (1918), Krajina s horou Říp (okolo r. 1920) a Lobeček u přívozu (1927).

Zastoupení ve sbírkách

  • Městské muzeum v Kralupech nad Vltavou, větší soubor prací
  • Národní galerie v Praze, např. obrazy Lovčen v Černé Hoře (1896), Soumrak v bukovém lese (1900) a Rozkvetlá louka u Kralup (1906)
  • Galerie středočeského kraje v Kutné Hoře, např. obrazy U Vltavy (1919) a Paseka (1926)
  • Oblastní galerie v Liberci, např. obrazy Rybník (1897), Partie z Parku (1900) a Krajina s cestou (1929)
  • Památník národního písemnictví, obraz Krajina u Kralup
  • Městské muzeum a galerie v Poličce, obraz Krajina u Poličky

Samostatné výstavy (výběr)

  • 1897 – první samostatná výstava, Muzejní spolek ve Slaném, divadlo Občanské záložny, Slaný (75 obrazů)
  • 1903 – Josef Holub, Řemeslnicko-čtenářská beseda kralupská, Kralupy nad Vltavou
  • 1932 – Josef Holub, Spolek přátel střední školy v Kralupech, Kralupy nad Vltavou (70 obrazů)
  • 1945 – Josef Holub: 75 let, Družina přátel umění Navrátil, Slaný (46 obrazů)
  • 1955 – Jubilejní soubor Josefa Holuba, Galerie muzea Kralupy n. Vltavou (91 obrazů)
  • 1956 – Josef Holub: Krajiny, Krajská galerie v Rychnově nad Kněžnou, Rychnov nad Kněžnou
  • 1971 – Josef Holub: Obrazy z let 1896-1954, Středočeská galerie, Nelahozeves?
  • 2019 – Přívětivé krajiny Josefa Holuba, Orlická galerie, Rychnov nad Kněžnou
  • 2020 – Josef Holub (1870-1957), Městské muzeum v Kralupech nad Vltavou

Odkazy

Reference

  1. dle matriky narozených se Josef Holub narodil 15.11.1870
  2. a b Matriční záznam o narození a křtu Josefa Holuba farnost Slaný

Literatura

  • Čapek, K. M.: 57. výroční výstava Krasoumné jednoty, Josef Holub, Světozor, roč. 30, č. 31, s. 371, 12. 6. 1896.
  • Houser, Fr.: Výstava krajin Josefa Holuba. Slánský obzor, 1897, roč. 5, s. 62-65.
  • Neznámý autor: Josef Holub, Zlatá Praha, roč. 16, č. 9, s. 107, 6. 1. 1899.
  • Kovárna, F.: Malíř Josef Holub. Kralupy nad Vltavou, Městský osvětový sbor v Kralupech nad Vlt., 1940.
  • Racek, M.: Josef Holub: Obrazy z let 1896 - 1954. Středočeská galerie, Praha 1971.
  • Toman, P. H.: Sto let Josefa Holuba a jeho výstava v Kralupech. Výtvarná práce, 1971, roč. 19, č. 2.
  • Racek, J. a Zachař, M.: Přívětivé krajiny Josefa Holuba. Orlická galerie, Rychnov nad Kněžnou, 2019.
  • Racek, J.: Josef Holub (1870-1957). Městské muzeum v Kralupech nad Vltavou (skládačka, nedatováno).
  • Obrazová, M.: Josef Holub: Život a dílo. Bakalářská práce, Katolická teologická fakulta, UK v Praze, 2010.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Josef Holub (1870-1957).jpeg
Josef Holub (1870 - 1957), Český malíř.
Josef Holub - signatura.jpg
Josef Holub - signatura