Josef Honys

Josef Honys
Narození10. listopadu 1919
Jičín
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí24. června 1969 (ve věku 49 let)
Ústí nad Labem
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníbásník, malíř, spisovatel, vizuální básník a výtvarník
Tématavýtvarné umění a poezie
DětiDaniela Radecký dcera
Vít Honys syn
PříbuzníPavel Pohnert vnuk
Jana Pohnertová vnučka
Tomáš Pohnert vnuk
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Honys (10. listopadu 1919, Jičín, Československo24. června 1969, Ústí nad Labem, Československo) byl český básník, výtvarník a představitel českého experimentálního umění 60. let 20. století. Spojoval výtvarné umění s psaným textem, zabýval se experimentální poezií, je autorem vizuálních básní a kaligramů. V oblasti výtvarného umění vytvářel mimo jiné zejména koláže, asambláže a seriáže[1]. Jeho malířská tvorba rozvíjí zejména princip psychologického vnímání rozvoje čáry (často na pozadí starších děl): čára večera, čára sfingy, definice portrétu čarou.

Život

Studoval na jičínské reálce a již zde publikoval ve studentském časopise své první básně.

Za doby protektorátu byl totálně nasazen na práci v továrně v Nové Pace, kde se seznámil s Ljubou Šturmovou. V roce 1948 se vzali a společně se přestěhovali do Teplic, zde se jim roku 1950 narodila dcera Daniela, později v roce 1963 přibyl syn Vít.

V 50. letech vystudoval Honys obor matematika a výtvarná výchova na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy.

Již od roku 1937 se pokoušel pod vlivem surrealismu o experimenty v poezii uplatňováním vícevýznamových výrazů, slovních novotvarů, znaků a kreseb. Surrealistická orientace výtvarných pokusů se posléze prolnula s experimentální poezií psychologicky podbarvenou stavy podvědomí a snových prožitků. Ve svém díle rozvíjel experimentálně nekonvenční formy, např. text–test. Další rozvoj autora přerušila 2. světová válka. Potom, zejména v 50. letech, byl pronásledován komunistickým režimem, nějaký čas musel dokonce pracovat jako dělník ve stavebním podniku v Dubí u Teplic.

V roce 1969 připravoval k vydání svou první výtvarně-básnickou sbírku, nicméně den po odevzdání díla do redakce zahynul za nikdy neobjasněných okolností pod koly autobusu, k této nešťastné události došlo na autobusovém nádraží v Ústí nad Labem.

Výtvarná tvorba

Vrcholná výtvarná díla pokročilých 60. let představují variace psychologického vnímání čáry na různých výtvarných podkladech a její průniky (většinou olejomalby na kartonu, v menší míře na plátně či na skle), dále pak série různých koláží, asambláží, seriáží a hypnomů (abstrahovaná zobrazení vývojových okamžiků hypnagogické vize). V roce 1966 debutoval na výstavě Obraz a písmo v Kolíně. Administrativní chybou nebyl uveden v seznamu vystavovatelů, ale jedna z jeho vystavených prací Karnevalová pozvánka byla uvedena v katalogu. Ještě v témže roce uskutečnil svou první velkou výstavu s názvem Hra na čáru. Konala se v pražské Viole koncem roku 1966 a spolu s ním vystavoval Ladislav Novák. Josef Honys zde představil 45 prací s motivem čáry, mezi nimi 10 oboustranných maleb na skle zavěšených do prostoru, přičemž při průhledu vznikal z každé strany jiný obraz. V březnu 1968 vystavoval společně s Emilem Julišem v Divadle hudby v Ústí nad Labem. Dále se účastnil výstavy Nová citlivostDomě umění v Brně a výstavy Premiere inventaire international de la poésie élementaire v galerii D. Davy v Paříži. Ještě v témže roce vystavoval i v Terstu a v Benátkách na výstavě s názvem Sign in Space. Poslední výstava během jeho života byla Expo internacionál de novissima poesia, která se konala v březnu a dubnu 1969 v Buenos Aires.

Politická situace v Čechách po roce 1969 již neumožnila další výstavy a publikace. Některé práce však byly posmrtně publikovány v zahraničí, proběhlo i několik výstav. Mezi nejvýznamnější patří výstava Liberarse, Liberarte konaná v uruguayském Montevideu (tehdejší Československo na výstavě zastupovala díla Josefa Honyse, Ladislava Nebeského a Jindřicha Procházky).

V Čechách zůstával Josef Honys dlouho téměř zapomenut. Jedinou výjimkou byla výstava Česká vizuální poezie v roce 1975 v Praze, kde byl zastoupen 8 pracemi. Teprve ve 2. polovině 90. let dochází ke zvýšení zájmu o tento druh umění. V roce 1997 proběhla v Praze na Strahovském klášteře výstava „Báseň, obraz, gesto, zvuk (experimentální poesie 60. let)“, kde byl Josef Honys také zastoupen. Některé z jeho vystavených prací jsou uvedeny i v katalogu. V roce 2007 uvedla Galerie Smečky v Praze výstavu Josefa Hampla a Josefa Honyse pod názvem „Setkání šicího stroje s lokomotivou“. Byl vytištěn i samostatný katalog Honysových prací. V roce 2008 uvedla tatáž galerie výstavu „Básnivá koláž“, kde je Josef Honys zastoupen na výstavě i v katalogu. V roce 2014 bylo v rámci výstavy „Vy troubo! pro Jiřího Koláře“ v zámkuHradci nad Moravicí vystaveno 7 Honysových prací.

V letech 2012–2015 byly nalezeny u syna Víta Honyse zabalené v krabicích další, dosud nepublikované básně a kresby Josefa Honyse.

Experimentálně nekonvenční formy v díle

  • text–test s vynechanými slovními pasážemi
  • psychotesty vybuzující slovními deformacemi sémantický náboj
  • hypnagogické vize inspirované snovými zážitky
  • nekomutativní poezie ve formě znaků
  • řetězce slov zapojující vedle znaků jednoduché kresby a nejasné slovní útvary
  • seriáže zapojující do práce s obrázky a kresbami matematické vzorce
  • variace psychologického vnímání čáry na různých výtvarných podkladech a její průniky (většinou olejomalby na kartonu, v menší míře na plátně či na skle)
  • koláže
  • asambláže
  • hypnomy – abstrahovaná zobrazení vývojových okamžiků hypnagogické vize
  • kaligramy
  • vizuální básně

Výstavy

  • Československo, Kolín, 1966, Muzeum v Kolíně, Obraz a písmo
  • Československo, Praha, 1966, Viola, Hra na čáru (společně s ním tu vystavoval Ladislav Novák)
  • Italie, Terst a Benátky 8.–31.7. 1967 (Terst), 1.8.-31.08. 1967 (Benátky) Segni nello spazio (světlo v prostoru)
  • Československo, Ústí nad Labem, 1968, Divadlo hudby
  • Československo, Brno Dům umění, Praha Mánes, Karlovy Vary Galerie umění, 1968, Nová citlivost. Křižovatka a hosté
  • Francie, Paříž, 1968, Galerie Denise Davy, Premier inventaire international de la poesie elementaire
  • Belgie, Antverpy, 1969 (podle katalogu i dochovaných fotografií zde byly vystaveny dva jeho kreslené texty)
  • Argentina, Buenos Aires, 1969, Expo internacionál de novissima poesia
  • Nizozemí, Amsterdam, 1970, Stedelijk museum (v katalogu jsou vyobrazeny dvě jeho práce a uveden je i stručný životopis autora)
  • Argentina – La Plata 1970 (V katalogu „De la poesia proceso a la poesia para y/o realizar“ vyšel překlad jeho článku ze Sešitů pro literaturu a diskusi z roku 1969, č. 33 o černém happeningu. Tento překlad potom vyšel i v dalších časopisech v zahraničí, např. v Madridu roku 1970.)
  • Uruguay, Montevideo, 1970 (ve sborníku „OVUM 10“ byly otištěny práce „Vision g“ a „Vision hipnagogica“)
  • Švýcarsko, Zurich 1970, Text, Buchstabe, Bild (podnázev Züricher Kunstgesellschaft Helmhaus Zürich 1970)
  • Skotsko, Edinburg 1973, NEW 57 Gallery, Typewriter art half a century of experiment
  • Československo, Praha, 1975, Institut průmyslového designu, Česká visualní poezie
  • Nizozemí, Utrecht, 1976 (v malém sborníku „Visuele poezie een historische anthologie [ed. G. J. de Rook]“ je uveden Honysův „Rytířský text“)
  • Polsko, Wroclav, 1976, Muzeum Narodowe we Wrocławiu, Czeska i slowacka poezja konkretna
  • Polsko, Lodž, 1978, Visual Texts
  • Česká republika, Kolín, 1995, Regionální muzeum Kolín, Písmo ve výtvarném umění
  • Česká republika, Praha, 1997, Strahovský klášter (Královská kanonie premonstrátů na Strahově), Báseň, obraz, gesto, zvuk; experimentální poezie 60. let
  • Česká republika, Praha, 2007, Galerie Smečky, Setkání šicího stroje s lokomotivou
  • Česká republika, Praha, 2008, Galerie Smečky, Básnivá koláž
  • Česká republika, Hradec nad Moravicí, 2014, zámecká galerie, Vy troubo! pro Jiřího Koláře
  • Česká republika, Teplice, 2014, Regionální muzeum Teplice – jízdárna teplického zámku, ČESKÉ MODERNÍ UMĚNÍ 1922–1980
  • Spolková republika Německo, Karlsruhe, 5. 2. – 3. 4. 2016, Concerning Concrete Poetry
  • Česká republika, Jičín, 10. 3. – 10. 4. 2016, Regionální museum a galerie, samostatná výstava[2]
  • Česká republika, Liberec, 9. 3. – 28. 5. 2017, Oblastní galerie Liberec, Písmo v obraze, souborná výstava
  • Česká republika, Havlíčkův Brod, 5. 4. -  9. 5. 2019 - Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě, Josef Honys 1919 - 1969, samostatná výstava[3]
  • Česká republika, Most,13. 12. 2019 - 12. 4. 2020 - Oblastní muzeum a galerie v Mostě, Josef Honys - Malíř a básník, samostatná výstava[4]

Publikační činnost

V průběhu 60. let publikoval Josef Honys řadu svých prací časopisecky, zejména v Hostu do domu, Dialogu či Sešitech.

V roce 1969 připravoval k vydání svou první výtvarně básnickou sbírku Nesmelián, aneb do experimentálních textů vstup nesmělý, která měla vyjít v nakladatelství Dialog. Následující den po odevzdání textu do redakce zahynul pod koly autobusu. O několik měsíců později bylo nakladatelství zrušeno a kniha už nemohla být vydána. Vyšla až po 42 letech v roce 2011. Původní text byl dědici doplněn a rozšířen o jeho další tvorbu, která mapuje období od 30. let až do jeho smrti.

V roce 1970, Linz, Neue Texte – Experimentelle Poesie aus der Tschechoslowakei, Heimrad Backer.

V roce 1976 otiskl časopis E-magazine (USA) dvě jeho narativní básně pod názvem „Narrative poem“.

Jeho poéma „Věštírna na nebi“ z roku 1941 byla zveřejněna v roce 2007 v internetovém časopise Wagon.[5]

Zastoupení v antologiích a literárních publikacích:

  • Experimentální poesie (1967)
  • Vrh kostek (1993)
  • Antologie české poezie I. díl (2009)
  • v literárněvědné knize „Pohledy zblízka – zvuk, význam, obraz“ (2002)
  • časopis Pandora 14/2007
  • časopis Revolver revue 68/2007.

Josef Honys jako horolezec

Provedl prvovýstupy v oblasti Prachovských skal[6]:

  • roku 1938 Palcát (východní cesta), obtížnost VII(JPK),
  • roku 1941 Malý zbrojnoš (jihozápadní cesta), obtížnost V(JPK).

Odkazy

Reference

  1. Slovník základních pojmů a vybraných technik a metod literárního experimentu. Pandora. 2007, čís. 14, s. 196–210. ISSN 1801-6782. 
  2. http://www.muzeumhry.cz/vystavy/414-josef-honys
  3. Josef Honys 1919 - 1969. www.galeriehb.cz [online]. [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. 
  4. Josef Honys - Malíř a básník - výstava - Oblastní muzeum a galerie v Mostě. www.muzeummost.cz [online]. [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. 
  5. http://www.almanachwagon.cz/naklad/honys/vestirna.htm
  6. http://www.skalnioblasti.cz/4_history/5_history_index.asp?history_cmd=7admin&pismeno=H&id=1475

Související články

Literatura

  • Nesmelián, aneb do experimentálních textů vstup nesmělý. 1. vyd. Praha: Dybbuk, 2011. 346 s. ISBN 978-80-7438-061-7
  • HIRŠAL, Josef. Vínek vzpomínek 2. vyd.. Praha: Rozmluvy, 1991. ISBN 80-85336-00-6.  – na str. 11 a 22 básně otištěné v roce 1937 ve studentském časopise
  • Pandora kulturně literární revue 14/2007. ISSN 1801-6782
  • MARTÍNKOVÁ-RACKOVÁ, Simona et al. : Antologie české poezie I. díl (1966-2006). Praha: Dybbuk, 2009. ISBN 978-80-7438-005-1

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Portret JH.jpg
Autor: NeznámýUnknown author, Licence: CC BY 3.0
portrét Josefa Honyse