Josef Hráský

PhDr. Josef Hráský
Narození31. prosince 1905
Slavoňov, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí20. října 1981
Praha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Zkušební komise pro učitelství na středních školách Univerzity Karlovy
Povoláníarchivář, muzeolog a heraldik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Hráský (31. prosince 1905, Slavoňov20. října 1981, Praha) byl český archivář.

Život

Narodil se v rodině venkovského učitele. Střední školu absolvoval v Náchodě. V letech 19241928 vystudoval na filozofické fakultě Karlovy univerzitě v Praze obory historie a zeměpis. Studium roku 1929 zakončil doktorátem, s disertační prací na téma Nové Město nad Metují v letech 1501-1634[1]. O tři roky později v době let 19311934 absolvoval kurs na Státní archivní škole.[2] Od roku 1931 zároveň pracoval v Ústředním archivu ministerstva vnitra, kde setrval až do roku 1951. V roce 1937 se stal vrchním komisařem archivní a knihovní služby a vedoucím konzervace archiválií, následně v roce 1942 pak odborovým radou. V období 19461950 působil na Státní archivní škole. O rok dříve se rovněž stal členem archivní komise při Ministerstvu školství a osvěty. V období nacistické okupace byl pronásledován kvůli své židovské manželce Martě, rozené Pickové (1913-2001) z Nového Města nad Metují. Následně v letech 1942-1943 pracoval jako skladník a pomocný dělník v Praze, v letech 1944–1945 byl umístěn do kárného pracovního a koncentračního tábora Klein Stein u Opolí v Polsku a s postupující frontou převezen do Německa (Osterode am Harz), kde se spřátelil s archivářem Františkem Holcem. Po válce se vrátil na své místo do Archivu ministerstva vnitra, v roce 1951 byl propuštěn ze zaměstnání z důvodů odmítnutí vstupu do KSČ a emigrace svého bratra. Poté pracoval devět let jako dělník v podniku Meopta v Praze-Modřanech. Zároveň se stal badatelem Archivu hlavního města Prahy, nashromáždil velké množství excerpt. V roce 1960 získal práci ve Státním židovském muzeu, kde pracoval nejdříve jako konzervátor, v roce 1968 jako náměstek ředitele a do roku 1971 jako vedoucí sbírkového oddělení.

Ve své archivní praxi se zabýval pořádáním a katalogizací listin zrušených klášterů. Byl znalcem pražských cechů, konkrétně zlatníků, stříbrníků a cínařů. S Václavem Husou přebíral spisy apelačního soudu v Praze. Za druhé světové války do své internace řídil přemisťování archiválií. Je rovněž autorem inventáře kapucínského archivu na Hradčanech a soupisu cechovních privilegií v České dvorské kanceláři. K robotním seznamům vydávaným v letech 1941–1942 vypracoval místní rejstříky (konkrétně se jedná o kraje Berounský, Boleslavský, Budějovický, Bydžovský, Čáslavský, Hradecký, Chrudimský, Klatovský a Kouřimský).[3]

Umělecká a historická sbírka

Rodinnou sbírku starožitností, zejména drobných judaik z manželčina dědictví rodiny Picků, vyvražděné nacisty, rozdělil jako dary mezi sbírky Židovského muzea v Praze, Národního muzea v Praze a Židovského muzea v New Yorku.

Odkazy

Reference

  1. František Holec, v předmluvě knížky Josefa Hráského Zlatníci pražského baroka, UPM Praha 1987, s.3-4-
  2. ŠTOURAČOVÁ, Jiřina. Úvod do archivnictví. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2002. 139 s. Kapitola Státní archivní škola v Praze, s. 106. 
  3. HOFFMANNOVÁ, Jaroslava; PRAŽÁKOVÁ, Jana. Biografický slovník archivářů českých zemí. Praha: Libri, 2000. 830 s. ISBN 80-7277-023-3. S. 201. 

Literatura

  • František Holec. Vzpomínka na PhDr. Josefa Hráského. Archivní časopis. 1996, roč. 46, čís. 4, s. 230–232. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“