Josef Hrbata

Josef Hrbata
Narození6. dubna 1924
Habrůvka
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí19. dubna 2009 (ve věku 85 let)
Silz
RakouskoRakousko Rakousko
Povoláníkněz a spisovatel
Tématakatolicismus, literární tvorba a duchovní literatura
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Hrbata (pseudonym Pavel Johr) (6. dubna 1924, Habrůvka19. dubna 2009, Silz, Rakousko) byl český římskokatolický kněz působící v zahraničí, náboženský spisovatel, exercitátor a papežský kaplan.

Život

Narodil se na habrůvecké četnické stanici. V mládí vystudoval klasické gymnázium v Brně. V letech 1942 až 1945 byl totálně nasazen v kuřimské továrně Klöckner, kde se vyráběly letecké motory. Po skončení druhé světové války vstoupil do brněnského kněžského semináře a zakrátko byl poslán studovat do Říma, kde také 21. února 1948 přijal kněžské svěcení. Od května 1948 do října 1949 působil v Petrovicích u Moravského Krumlova jako kaplan, později pak v brněnské farnosti u kostela Neposkvrněného početí Panny Marie a současně jako druhý sekretář biskupa Karla Skoupého. Po jeho internaci v roce 1950 byl Josef Hrbata zatčen, obviněn ze špionáže pro Vatikán a vězněn nejprve v policejní budově na rohu Orlí a Novobranské ulice v Brně a poté postupně ve valdické, ruzyňské a pankrácké věznici. Když byl po deseti měsících propuštěn na svobodu, stal se kaplanem v Brně-Husovicích, kde jej stále sledovala Státní bezpečnost. Zanedlouho poté se dozvěděl, že má být opět zatčen, a proto se rozhodl emigrovat.

Koncem roku 1950 spolu s Bohuslavem Burianem přeplaval Moravu u Malacek a druhý den odjel vlakem do Vídně, odkud se dostal do Tyrolska. Přestože nejprve uvažoval o tom, že bude působit jako misionář v Jižní Americe, nakonec zůstal v innsbrucké diecézi. Tam vypomáhal ve farnosti Tarrenz a v roce 1958 byl ustanoven farářem v Obergurglu, kde navíc od roku 1977 řadu let jako sbormistr vedl tamní mužský pěvecký spolek. Kromě toho přispíval do exulantského časopisu Nový život a na své faře v Ötztalských Alpách umožňoval ozdravné pobyty českým kněžím a řeholníkům. Dne 12. ledna 1989 jej papež Jan Pavel II. jmenoval kaplanem Jeho Svatosti. Roku 2000 odešel Josef Hrbata na trvalý odpočinek, který trávil nejprve v italském Meranu a později v domově pro seniory v rakouském Silzu, kde také zemřel. Byl pohřben v rodinném hrobě na hřbitově v Brně-Králově Poli.

Dílo

  • Perly a chléb – první díl, Křesťanská akademie, Řím 1969
  • Perly a chléb – druhý díl, Křesťanská akademie, Řím 1975
  • Moudrost shůry, Křesťanská akademie, Řím 1977
  • Cestou domů, Křesťanská akademie, Řím 1979
  • Světlo v temnotách, Křesťanská akademie, Řím 1980
  • Písně království (dva svazky), Křesťanská akademie, Řím 1989
  • Klíč ke Starému zákonu, Österreichischer Kulturverlag, Thaur 1990
  • Pohřeb pšeničného zrna je cestou k hojnějšímu životu, Katolický týdeník 12/1994, str. 6
  • Tajemství předvečerní velikonoční liturgie, Katolický týdeník 14-15/1994, str. 8
  • Velikonoční radost, Katolický týdeník 14-15/1994, str. 8
  • Petr a Jan u hrobu Páně, Katolický týdeník 14-15/1994, str. 9
  • Skutečnost zmrtvýchvstání Páně, Katolický týdeník 16/1994, str. 6
  • Tajemství Boží Trojice, Katolický týdeník 22/1994, str. 4

Literatura

  • Mik: J. Hrbata – sedmdesátníkem, Katolický týdeník 17/1994, str. 3
  • Jiří Florian: Pětasedmdesátiny Josefa Hrbaty, Katolický týdeník 15/1999, str. 8
  • Bronislav Gruna, Eva Grunová: Mons. ThDr. Josef Hrbata, Zpravodaj obce Petrovice 3/2009, str. 15-17
  • (německy) † Dr. Josef Hrbata, Gemeindeinformation Sölden 9/2009, str. 3

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“