Josef Hrejsemnou

Josef Hrejsemnou
Narození28. května 1928
Zlín
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí2010
Havířov
ČeskoČesko Česko
Povoláníarchitekt
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Hrejsemnou (28. května 1928, Zlín[1] – 2010, Havířov) byl český architekt. Proslavil se zejména návrhem vlakového nádraží v Havířově a v blízké slovenské Čadci s dominujícími skleněnými plochami.

Život

Nádraží v Havířově postavené podle návrhu architekta Josefa Hrejsemnou

Josef Hrejsemnou se narodil v roce 1928 ve Zlíně. V letech 1951–1957 studoval architekturu v Leningradu u sovětského architekta Igora Ivanoviče Fomina (syna významného ruského architekta Ivana Alexandroviče Fomina)[2] na Instututu I. E. Repina.[zdroj?]

Po návratu ze Sovětského svazu byl zaměstnán ve Stavoprojektu Ostrava (1957–1964) a následně v Potravinoprojektu. V letech 1969–1989 pracoval pro Pozemní stavby Olomouc na havířovském pracovišti. Zemřel v Havířově v roce 2010.[2]

Dílo

Během studií měl Josef Hrejsemnou možnost sledovat tehdejší proměnu sovětské architektury, jež se projevovala odklonem od stalinského socialistického realismu, novou orientací na západní architekturu a také inspirací meziválečnou avantgardou. Na tvorbu architekta Hrejsemnou snad mohla mít vliv i prvorepubliková architektura jeho rodiště, baťovského Zlína.[2]

V letech 1965–1969 bylo podle jeho návrhu z roku 1959 postaveno havířovské nádraží, které je považováno za ukázkový příklad tzv. bruselského stylu.[3][4] Jednalo se o jeho první samostatnou práci.[zdroj?]

V Havířově se také podílel (spolu se Zdeňkem Špačkem a M. Didwiczem) na přesném rozmístění soch vůdců a neonových tabulí s agitačními hesly Za socialismus – za mír nebo Dnešní prací budujeme zítřek atd. Neony, vitríny a tabule byly po změně politického režimu odstraněny.[zdroj?]

Reference

  1. ↑ Josef Hrejsemnou [online]. Osobnosti kultury [cit. 2014-07-20]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c STRAKOŠ, Martin. architekt Josef Hrejsemnou [online]. Občanské sdružení Důl architektury, leden 2012 [cit. 2014-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-03. 
  3. ↑ Příliš senzační Brusel. Havířovské nádraží se už nehodí [online]. Česká televize, 11. 3. 2014 [cit. 2014-07-20]. Dostupné online. 
  4. ↑ Pavel Karous, Rodinný výlet do Havířova

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Havířov, vlakové nádraží, budova.JPG
Autor: Michal Klajban, Licence: CC BY-SA 4.0
Budova vlakového nádraží v Havířově s plastikou Směrník v brutalistním stylu přemístěnou v roce 2014.