Josef Hubáček (malíř)
Josef Hubáček | |
---|---|
malíř Josef Hubáček | |
Narození | 2. prosince 1899 Praha Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 10. října 1931 (ve věku 31 let) Praha Československo |
Povolání | malíř a grafik |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef Hubáček (2. prosince 1899 Praha[1] – 10. října 1931 Praha[2]) byl český akademický malíř, žák krajinářské speciálky prof. Otakara Nejedlého.
Život
Josef Hubáček pocházel ze skromných dělnických poměrů a jeho rodiče předčasně zemřeli. Matka umírá již v roce 1915 a jeho otec, železniční dělník, o rok později v r. 1916. Jako výborný gymnaziální student dává kondice a v r. 1917 rukuje na italskou frontu. Po návratu krátce pracuje jako bankovní úředník. V letech 1920–1922 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u A. Hofbauera. V r. 1920 zřejmě první návštěva v Německé Rybné s Janem Slavíčkem. V letech 1922–1926 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze nejdříve u A. Brömse a V. Nechleby a poslední dva roky v krajinářské speciálce prof. Otakara Nejedlého. V r. 1924 malířský pobyt na Korčule. V roce 1925 maluje s Nejedlého školou v Cagnes sur Mer a v následujícím roce v Antibes. Zřejmě po momentální neshodě s prof. O. Nejedlým týkající se dalšího uměleckého směřování (vzpomínky spolužáka B. Dvorského) z Akademie v červnu 1926 předčasně odchází.
Dle Jana Slavíčka pro jeho umělecký vývoj bylo rozhodující léto 1926 strávené v Německé Rybné a v Liticích, kde namaloval obrazy, na základě kterých byl ve stejném roce přijat do SVU Mánes. Ještě v roce 1926 cestuje do Francie a na Korsiku, kam za ním v zimě přijede J. Slavíček. Tradovaná je jeho diskuse s J. Slavíčkem a B. Piskačem ve vinárně Kumanovo ve Vodičkově ulici ze září 1926, kde prohlásil: "Peníze, které bych musil sehnat na zakoupení potřebného zimníku, raději věnuji na cestu na jih." V letech 1927–1928 maloval s dřívějšími spolužáky z Akademie J. Slavíčkem a B. Piskačem v Německé Rybné. Následují pravidelné každoroční pobyty v Jistcích u Písku.
I v dalších letech, až do své předčasné smrti, opakovaně v zimních měsících navštěvuje Korsiku (zejména okolí přístavu Ajaccio), kde zajišťoval ubytování i pro žáky Nejedlého krajinářské speciálky v letech 1928 a 1929. V roce 1928 pobyt v opuštěném domku ve Finosellu absolvoval společně s B. Piskačem. Český svět (12. 4. 1928) přináší rozsáhlý článek s bohatou fotografickou dokumentací o životě krajinářské speciálky na Korsice, kterou navštívil prefekt L. Marlier. Později (14. 6. 1928) reprodukuje obrazy Jos. Hubáčka Krajina u Ajaccia a Selské stavení na Korsice. Volné směry postupně publikují jeho korsické obrazy Z Ajaccia a Krajina s domem a viaduktem, Salon (15. 5. 1932) např. obrazy Mezi zahradami a Vila v Cap Ferratu.
Josef Hubáček umírá předčasně ve Vinohradské nemocnici ve věku třiceti jedna let nejspíše na bakteriální zánět nitroblány srdeční.
Pravidelně vystavoval se Spolkem výtvarných umělců Mánes doma i v zahraničí od r. 1925 (člen od r. 1926), který mu uspořádal posmrtnou výstavu na začátku roku 1932. Volné směry uveřejňují smuteční řeč prof. Otakara Nejedlého a vzpomínku dlouholetého přítele Jana Slavíčka.
Dílo
Tvorbu Josefa Hubáčka lze zařadit do kontextu s první generací žáků prof. O. Nejedlého, např. J. Slavíčkem, B. Žufanem, B. Dvorským a A. Fišárkem. Josef Hubáček si po předčasném ukončení studia na Akademii v červnu 1926 pravidelně dopisuje s prof. O. Nejedlým, kterému se vyznává z obdivu ke C. Corotovi. O něco později mu O. Nejedlý přátelsky vytýká, že jeho tvorbu až příliš ovlivňuje P. Cézanne. Pod jeho vlivem maluje Hubáček např. obrazy Skály na Korsice (1928) a Domy na předměstí (1928). Výrazný vliv na jeho tvorbu měl G. Courbet, a to zejména v obrazech z Písecka nebo od říčky Doubravky, např. obrazy Skály (1929) nebo Sluj (1929). Patrný je vliv i A. Deraina, jak v obrazech krajinářských, tak i u některých zátiší, např. obrazy Z Korsiky (1926), Na dvorku (1927), Zátiší s hroznem (1928) a Kytice (1928).
Josef Hubáček byl syntetik, u kterého nelze, i vzhledem ke krátkému vymezenému času jeho života, jednoznačně určit směřování jeho tvorby. Z časového pohledu jsou "nelogicky" některé derainovské obrazy následovány obrazy malovanými pod vlivem G. Courbeta. Zdá se však, že jeho obrazy z posledních let Úvoz (1930) a Cap Ferrat (1931) představují završující syntézu předchozího hledání. Hubáčkovo dílo výstižně hodnotí J. Čapek "chtěl se zřejmě přiblížit té vysoké disciplíně, kterou klasická krajinomalba kdysi bývala" a V. V. Štech "Vzpíral se době, její pověře modernosti, levnému předstírání a snadnému dosahování originality." Kritičtější rozbor tvorby Josefa Hubáčka napsal malíř B. S. Urban v Národních listech (29. 1. 1932).
Zastoupení ve sbírkách
- Národní galerie v Praze, např. obrazy Z Korsiky, Arzuita a Skála v lese
- Moravská galerie v Brně, např. obrazy Castellucio a Dům s vinicí
- Galerie hlavního města Prahy, např. obrazy Skály, Úvoz a Domy na předměstí (na venku)
- Oblastní galerie v Liberci, např. obrazy Ajaccio, Skalky v lese a Splav v Jistci
- Galerie umění Karlovy Vary, např. obrazy Golf d´Ajaccio a Skála v lese
- Galerie výtvarného umění v Chebu, např. obrazy Z Bubenče a Osamělý dům
- Galerie Středočeského kraje, např. obrazy Akvadukt, Les a Zátiší
Galerie
- Josef Hubáček Z Korsiky (1926)
- Josef Hubáček Z Ajaccia (1926)
- Josef Hubáček Castellucio (1928)
- Josef Hubáček Domy na předměstí (1928)
- Josef Hubáček Skály na Korsice (1928)
- Josef Hubáček Motiv z Korsiky (1928)
- Josef Hubáček Kytice (1928)
- Josef Hubáček Zátíší s hroznem (1928)
- Josef Hubáček Skály (1929)
- Josef Hubáček Sluj (1929)
- Josef Hubáček Koryto Doubravky
- Josef Hubáček Úvoz (1930)
- Josef Hubáček Korsika (1931)
- Josef Hubáček Cap Ferrat (1931)
Odkazy
Reference
Literatura
- Čapek, Josef: Malíř Josef Hubáček zemřel. Lidové noviny, roč. 39, č. 510, s. 3, 12. 10. 1931.
- Čapek, Josef: Krajinář Josef Hubáček. Lidové noviny, roč. 40, č. 34, s. 7, 20. 1. 1932.
- Karlíková, Ludmila: Josef Hubáček. Nakladatelství československých výtvarných umělců, Nové prameny, 1962.
- Nejedlý, Otakar: Josef Hubáček. Volné směry, Mánes, 1932, sv. 29, s. 37-38.
- Nejedlý, Otakar: Malíř Josef Hubáček. Salon, roč. 11, č. 5, s. 8,9 a 22, 15. 5. 1932.
- Slavíček, Jan: Vzpomínka na J. Hubáčka. Volné směry, Mánes, 1932, sv. 29, s. 38-39.
- Urban, B. S.: Josef Hubáček. Národní listy, roč. 72, č. 29, s. 1, 29. 1. 1932.
- Štech, V. V.: Dílo Josefa Hubáčka. České slovo, 17. 1. 1932.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Hubáček na Wikimedia Commons
- Josef Hubáček v informačním systému abART
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Josef Hubáček Castellucio 1928
Josef Hubáček Z Ajaccia 1926
Josef Hubáček Dům na předměstí 1928
Josef Hubáček Skály na Korsice 1928
Autor: Vbronson123, Licence: CC BY-SA 4.0
Josef Hubáček Olej na plátně z roku 1928
Josef Hubáček Sluj 1929
Josef Hubáček Úvoz 1930
Josef Hubáček foto
Josef Hubáček Z Korsiky 1926
Josef Hubáček Kytice 1928
Josef Hubáček Cap Ferrat 1931
Josef Hubáček Korsika I
Josef Hubáček Skály 1929
Josef Hubáček Zátíší s hroznem 1928
Josef Hubáček signatura