Josef Inwald

Josef Inwald
Josef Inwald von Waldtreu
Josef Inwald von Waldtreu
poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1889 – 1895
Stranická příslušnost
Členstvístaročeši
mladočeši (???)

Narození28. ledna 1837
Chyška
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí19. května 1906 (ve věku 69 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníStarý židovský hřbitov ve Vídni
DětiOskar Inwald von Waldtreu
Rudolf Inwald von Waldtreu
Hedwig Inwaldová von Waldtreu
Ernestine Tritschová
Paula Herzogová
Adele Menzelová
PříbuzníWalther Tritsch (vnuk)
Profesepolitik
CommonsJosef Inwald von Waldtreu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Inwald, též Inwald von Waldtreu (28. ledna 1837 Chyška19. května 1906 Vídeň[1][2])[3], byl rakouský a český podnikatel ve sklářském průmyslu a politik židovského původu a české národnosti, na sklonku 19. století poslanec Českého zemského sněmu.

Biografie

Žádost z roku 1889 o povolení stavby rezervní pece podaná Josefem Inwaldem, majitelem firmy Josef Inwald, Cís. král. výsostné privilegované sklárny a raffinerie na Zlíchově. (SOkA Praha-venkov)

Narodil se v místní části Chyška městyse Pollersdorf/Úsobí jako syn obchodníka Michaela Inwalda. Vystudoval polytechniku. V roce 1862 otevřel v Německém Brodě sklárnu, při níž usídlil 14 rodin sklářských dělníků, roku 1874 pak druhou sklárnu v Německém Šicendorfu, kde pracovalo téměř 400 lidí. Roku 1878 přibyla sklárna a rafinerie skla v Praze na Zlíchově, která byla jednou z největších v monarchii (měla 500 zaměstnanců). Německobrodskou sklárnu Inwald přesunul roku 1885 zcela do Německého Šicndorfu (Deutsch Schützendorf). Roku 1893 koupil opuštěnou sklárnu v Poděbradech (pozdější Sklárny Bohemia), která se pak specializovala na sifonové lahve, a kde do konce století zvýšil počet tamních zaměstnanců na 300. Roku 1898 zahájil jeho v závodě v Hudcově (Hundorf) produkci okenních skel, přičemž tento provoz měl pak ještě pobočné závody ve Velkém Březně a ve Floridsdorfu na předměstí Vídně. Inwaldova firma expandovala, výrazně se soustřeďovala na export, na Balkán i např. do Španělska. Synové ji proměnili v akciovou společnost[4]

Ocenění

Firma získala medaile na Světové výstavě ve Vídni roku 1873 a v Paříži roku 1878. V roce 1892 byl Inwald jmenován členem ústředního výboru pro přípravu Světové výstavy v Chicagu. V roce 1891 zastával funkci prezidenta Jubilejní zemské výstavy v Praze roku 1891, kde měl v Průmyslovém paláci velkou centrální expozici skla. Působil i jako znalec u obchodního soudu v Praze.[3][5] Výměrem c.k. místodržitelství ze dne 10. června 1902 byl Josef Inwald s manželkou a synem Oskarem povýšen do šlechtického stavu s titulem von Waldtreu. Dále byl za šíření zahraničního obchodu se sklem vyznamenán zlatým záslužným křížem a byl jmenován rytířem španělského řádu Karla III. a držitelem srbského řádu Takovského IV. třídy.[6]

Politika

Koncem 80. let 19. století se zapojil do komunální i zemské politiky. V zemských volbách v roce 1889 byl zvolen v městské kurii (volební obvod Praha-Josefov) do Českého zemského sněmu. Politicky patřil k mladočeské straně.[7] V nekrologu je ovšem uváděn jako stoupenec staročeské strany.[2] Za židovskou komunitu zasedal v zemské školní radě. Židovskou městskou část Josefov zastupoval také jako člen obecního zastupitelstva a rady města Prahy.[2]

Rodina

Oženil se s Karolínou Munelesovou (21.1.1837 Praha – 1909 Vídeň), s níž měl šest dětí: syn Rudolf (* 1864 Praha) přesídlil k firmě do Vídně. Syn Oskar (* 1874) vystudoval filozofii a chemii a vedl po otci pražskou a poděbradskou sklárnu, roku 1900 konvertoval ke katolické víře a oženil se s baronkou Metou Danitou von Winschen. Dcery byly čtyři: Hedvika (* 1866), Ernestína (* 1868), která se provdala za advokáta Josefa Fritsche do Vídně – Ottakringu, Pavlína (* 1869) a Adéla (* 1872).[8]

Zemřel v květnu 1906 ve Vídni, kde byl také pohřben.[2] Jeho bratr Heřman Michael Inwald (1838–1907) byl klenotníkem a velkoobchodníkem se zlatnickým zbožím v Praze.

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  2. a b c d Úmrtí. Národní listy. Květen 1906, roč. 46, čís. 137, s. 2. Dostupné online. 
  3. a b Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 3. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Inwald von Waldtreu, Josef (1837-1906), Industrieller, s. 38. (německy) 
  4. Preis-Kurant Nr. 25 über Press-Glas Josef Inwald Aktionsgesellschaft, Wien 1914 (Auszug).
  5. Inwald Edler von Waldtreu, Josef [online]. deutsche-biographie.de [cit. 2013-10-07]. Dostupné online. (německy) 
  6. Obecní schematismus král. hl. m. Prahy na rok 1897, s.9 j
  7. Národní listy 7. 7. 1889, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?it=0&id=7307743&picp=&idpi=11407036
  8. Pobytová přihláška pražského magistrátu

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Application for permission to build a furnace by Josef Inwald1889 (SOkA Praha-venkov).jpg
Žádost z roku 1889 o povolení stavby rezervní pece podaná Josefem Inwaldem (1837–1906), majitelem firmy Josef Inwald, Cís. král. výsostné privilegované sklárny a raffinerie na Zlíchově. Inwald povznesl upadající české sklářství na evropskou úroveň, jeho firma měla obchodnízastoupení a vzorkovny v řadě evropských měst i v zámoří a její produkty získaly řadu ocenění na průmyslových výstavách. Sám zastával v roce 1891 funkci prezidenta Zemské jubilejní výstavy v Praze. (SOkA Praha-venkov, Okresní úřad Smíchov, kar. 22.)
Josef Inwald von Waldtreu (1837-1906).jpg
Josef Inwald (1837 - 1906), Český a rakouský podnikatel a politik.