Josef Istler
| Josef Istler | |
|---|---|
| Narození | 21. prosince 1919 Praha  Československo |
| Úmrtí | 19. června 2000 (ve věku 80 let) Praha Česko |
| Povolání | malíř, fotograf, grafik, typograf a učitel |
| Děti | Clara Istlerová |
| Ocenění | medaile Za zásluhy _BAR.svg){kind=small} 1. stupeň in memoriam (2001) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Josef Istler (21. prosince 1919, Praha – 19. června 2000, Praha) byl jedním z nejvýznamnějších českých malířů, hlásících se k surrealismu. Koncem 30. let 20. století soukromě studoval v Jugoslávii malbu u německého malíře Waltra Höffnera.
Život
Po druhé světové válce se stal členem Spolku výtvarných umělců Mánes. V letech 1945–47 se účastnil akcí Skupiny Ra. V letech 1947–48 spolupracoval s Vratislavem Effenbergerem na filmu Nástin studie o zlomku skutečnosti (v produkci Čs. filmového ústavu Praha). V roce se podílel na surrealistických sbornících Znamení zvěrokruhu, v letech 1953–62 na pracovních albech Objekty 1-5. V letech 1950–52 výtvarně spolupracoval na „černých fraškách“ Vratislava Effenbergera a Karla Hynka.
Jeho dcera Clara Istlerová (narozena 11. prosince 1944) je grafička se zaměřením na typografii, knižní, časopiseckou a propagační grafiku a autorka filmových plakátů.[1]
Výstavy
Samostatně vystavoval v r. 1945 v brněnské Mansardě, v r. 1946 v Praze v Topičově salonu a grafiku v Mazáčově grafickém kabinetu, v r. 1947 v Topičově salonu, v r. 1965 cyklus litografií Hlavy v Ústí nad Orlicí, v r. 1966 soubor monotypů Insinuace v Galerii na Karlově náměstí v Praze a grafiku z let 1942–65 v Domě pánů z Kunštátu v Brně. Po roce 1990 měl řadu samostatných výstav a pravidelně se účastnil také výstav Spolku výtvarných umělců Mánes.
Dílo Josefa Istlera je dnes zastoupeno v mnoha soukromých i státních sbírkách nejen v České republice, ale i v cizině (Londýn, Paříž, Berlín, Bochum, Amsterdam, Stockholm, Ženeva).
Odkazy
Reference
- ↑ VOKATÝ, Pavel. RECENZE: Podivuhodný život mezi literami. Člověk se nesmí bát změn, říká v knize Istlerová. Lidovky.cz. 2021-02-08. Dostupné online.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Stužka: Medaile Za zásluhy I. stupně – Česká republika (od roku 1994).
Josef Istler signatura