Josef Jařab

prof. PhDr. Josef Jařab, CSc., dr. h. c.
Josef Jařab (2019)
Josef Jařab (2019)
1. senátor za obvod č. 61 – Olomouc
Ve funkci:
23. listopadu 1996 – 23. listopadu 1998
PředchůdceSenát PČR vzniknul
NástupceFrantišek Mezihorák
2. senátor za obvod č. 68 – Opava
Ve funkci:
19. listopadu 2000 – 19. listopadu 2006
PředchůdceJan Voráček
NástupceVáclav Vlček
10. rektor Univerzity Palackého v Olomouci
Ve funkci:
19. ledna 1990 – 31. ledna 1997
PředchůdceJaromír Kolařík
NástupceLubomír Dvořák
Člen Rady České televize
Ve funkci:
19. března 2008 – 3. března 2009
Stranická příslušnost
Nestraník
v Senátuza ODA (1996–1998)
za ODA (2000–2006)

Narození26. července 1937
Kravaře
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí3. května 2023 (ve věku 85 let)
Olomouc
ČeskoČesko Česko
DětiJan Jařab
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Palackého
Profesepolitik, pedagog, překladatel, literární historik, anglista, učitel, literární vědec, literární teoretik, amerikanista a vysokoškolský učitel
OceněníCena města Olomouce (1997)
Stříbrná medaile předsedy Senátu (2017)
Cena VIZE 97 (2018)
medaile Za zásluhy (2023)
CommonsJosef Jařab
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Jařab (26. července 1937 Kravaře3. května 2023 Olomouc)[1][2] byl český amerikanista, literární historik a teoretik, překladatel a senátor.

Život

V roce 1989 byl hostujícím profesorem na Harvard University[3] a v roce 1990 byl jmenován řádným profesorem anglické a americké literatury na Univerzitě Palackého v Olomouci. Byl tváří protestů proti sovětské okupace Olomouce a požadoval jejich odchod a převedení některých sovětských nemovitostí ve městě na olomouckou univerzitu během jednání se sovětským generálem.[4] Od 19. ledna 1990 do 31. ledna 1997 byl také rektorem Univerzity Palackého. V době, kdy byl rektorem, udělil Václavu Havlovi čestný doktorát filozofie. Byl to jeho první čestný doktorát od univerzity na území Československa. Roku 1994 patřil mezi zakládající členy Učené společnosti ČR[5] a od 1997 do 1999 byl rektorem Středoevropské univerzity.[5]

Od roku 1996 do roku 1998 byl též senátorem Parlamentu České republiky za obvod Olomouc a od 19. listopadu 2000 do 19. listopadu 2006 byl senátorem za obvod Opava. V březnu 2008 ho Poslanecká sněmovna PČR zvolila členem Rady České televize.[6] Na funkci rezignoval na začátku března 2009, protože se rozhodl přednášet několik měsíců na univerzitě v americkém státu Oregon.[7] Dne 27. září 2017 převzal z rukou předsedy Senátu Parlamentu České republiky, Milana Štěcha, Stříbrnou medaili předsedy Senátu.[8]

Jeho manželkou a matkou jeho synů byla Zdenka Jařabová. Po její smrti v roce 2006 byla jeho partnerkou germanistka Ingeborg Fialová.[9] Syn Jan Jařab je lékař, diplomat a obhájce lidských práv a David Jařab je divadelní režisér.

Ocenění

Dílo

  • NENADÁL, Radoslav; HILSKÝ, Martin; STŘÍBRNÝ, Zdeněk; VANČURA, Zdeněk; MASNEROVÁ, Eva; LUKEŠ, Milan; JAŘAB, Josef. Slovník spisovatelů Spojené státy americké. [s.l.]: Odeon, 1979. 758 s. 
  • JAŘAB, Josef. Masky a tváře černé Ameriky. [s.l.]: Odeon, 1985. 336 s. 
  • NENADÁL, Radoslav; MASNEROVÁ, Eva; JAŘAB, Josef. Antologie americké literatury. [s.l.]: Státní pedagogické nakladatelství, 1985. 420 s. 
  • JAŘAB, Josef. Dítě na skleníku: výbor ze současné americké poezie. Praha: Odeon, 1989. 390 s. ISBN 80-207-0080-3. 
  • GUZIUR, Jakub; JAŘAB, Josef. George Steiner a myšlenka Evropy. [s.l.]: Periplum, 2007. 125 s. ISBN 80-866-2430-7. 
  • JAŘAB, Josef. Mezi realitou a literaturou: 6. přednáška z cyklu vědeckopopulárních přednášek významných absolventů Univerzity Palackého v Olomouci. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. 78 s. ISBN 978-80-244-1920-6. 
  • JAŘAB, Josef; PEPRNÍK, Michal. Pluralita kultury: literatura a film v dnešním světě. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011. 210 s. ISBN 978-80-244-2981-6. 
  • JAŘAB, Josef. Literární modernismus ve světě. [s.l.]: Univerzita Palackého v Olomouci, 2015. 378 s. ISBN 978-80-244-4361-4. 
  • JAŘAB, Josef. Amerika u nás a v nás. [s.l.]: Moraviapress, 2018. 228 s. ISBN 978-80-87954-09-6. 
  • JAŘAB, Josef. Rektorská rozpomínání. [s.l.]: Univerzita Palackého Olomouc, 2018. 279 s. ISBN 978-80-244-5210-4. 
  • Americká černošská próza – Obsah a pojetí pojmu na pozadí historického vývoje, 1971
  • American Poetry and Poets of Four Centuries, 1976

Odkaz

Město Olomouc po něm v červnu 2023 pojmenovalo nábřeží Josefa Jařaba, a to v úseku řeky Moravy mezi mosty u ulic Komenského a Masarykova.[10]

Odkazy

Reference

  1. Odešel první polistopadový rektor Univerzity Palackého Josef Jařab. www.zurnal.upol.cz [online]. [cit. 2023-05-03]. Dostupné online. 
  2. SOUKUP, Jaroslav. Zemřel někdejší senátor a bývalý rektor Josef Jařab. Novinky.cz [online]. Borgis, 2023-05-03. Dostupné online. 
  3. Profil Josefa Jařaba v databázi Obce překladatelů[nedostupný zdroj]
  4. Před třiceti lety začali Československo opouštět sovětští vojáci. Jen v Olomouci jich bylo několik tisíc. Olomouc [online]. 2020-02-26 [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. 
  5. a b Jařab Josef [online]. Řádní členové Učené společnosti, Učená společnost České republiky, 1994 [cit. 2017-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-05. 
  6. Výroční zpráva o činnosti České televize v roce 2008 [online]. Česká televize, 2009 [cit. 2014-03-07]. Dostupné online. 
  7. Josef Jařab rezignoval na funkci v Radě České televize [online]. Týden.cz, 2009-02-28 [cit. 2014-03-07]. Dostupné online. 
  8. Josef Jařab obdržel Stříbrnou pamětní medaili Senátu [online]. Olomouc: Žurnál Online zpravodajství z univerzity, 29. 9. 2017 [cit. 2017-10-04]. Dostupné online. 
  9. Osudy Ingeborg Fialové: Rozhlas.cz
  10. DOLEŽELOVÁ, Jana. Olomoucká náplavka se naplno otevírá veřejnosti. Dostane jméno po Josefu Jařabovi. Olomouc.eu, oficiální informační portál [online]. 2023-06-07 [cit. 2023-06-11]. Dostupné online. 

Literatura

  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 359–360 . 
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 254. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 590. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
CZE Medaile Za zasluhy 1st (1994) BAR.svg
Stužka: Medaile Za zásluhy I. stupně – Česká republika (od roku 1994).