Josef Jan Frič

Josef Jan Frič
Josef Jan Frič
Josef Jan Frič
Narození12. března 1861
Paříž
FrancieFrancie Francie
Úmrtí10. září 1945 (ve věku 84 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Vyšehradský hřbitov
Povoláníastronom, publicista, zeměměřič a fotograf
ZaměstnavateléVýroba optických přístrojů Josef a Jan Frič
ChoťMarie Fedrová[1]
Děti
Rodiče
Příbuzní
PodpisJosef Jan Frič – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Jan Frič (12. března 1861 Paříž – 10. září 1945 Praha[2]) byl český průmyslník a zakladatel Ondřejovské hvězdárny.

Život

Rodinný život

Byl synem básníka a revolucionáře Josefa Václava Friče. Narodil se v Paříži, kde byl tou dobou jeho otec v nucené emigraci.

S matkou Annou, rozenou Kavalírovu, dcerou zakladatele sázavské sklárny, bratrem Janem a sestrou Boženou se vrátili roku 1870 z Paříže do Čech; otec se k nim připojil až roku 1880. Bydleli v přízemním bytě domu strýce Antonína Kavalíra v Krakovské ulici v Praze.[3] V roce 1896 se oženil s Marií Fedrovou,[4] dcerou majitele dolů v Královicích.

Měli spolu dvě děti:

  • Annu, provdanou Brázdilovou (1898–1981), jejíž zápisky ze života v Ondřejově byly později vydány jako Ondřejovská kronika 1911–1929,
  • Josefa (1900–1984), který se stal básníkem a byl jedním ze zakladatelů Devětsilu.

Studoval zoologii a paleontologii. Hrál velmi dobře na housle a v roce 1938 založil spolek amatérských hudebníků Heroldův klub, který pracuje dodnes. Stal se i jeho prvním předsedou.[5]

Josef Jan Frič byl pohřben v rodinném hrobě na Vyšehradském hřbitově.

Výrobce optických přístrojů

Se svým bratrem Janem Ludvíkem Fričem založil v roce 1883 dílnu pro přesnou mechaniku, kde vyráběli velmi kvalitní optické přístroje – např. bareoskop pro určení hustoty cukerných šťáv nebo polarimetr pro stanovení cukernatosti. Přístroj sestrojili spolu s cukrovarníkem a vynálezcem Janem Vincencem Divišem v roce 1892, v roce 1908 pak uvedli zdokonalený model. Tento přístroj byl začátkem 20. století v USA přijat jako úřední normál. Vyráběli také geodetické přístroje – především triangulační teodolity. Spolu se připravovali na stavbu hvězdárny.

Ondřejovská hvězdárna

Busta Josefa Friče v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově

Po předčasné bratrově smrti v roce 1897 zakoupil 21. ledna 1898 pozemek na vrchu Manda nad Ondřejovem (na bratrovu paměť si jej přejmenoval na Žalov). Za peníze, které získal z dědictví, zde začal budovat hvězdárnu. Využíval přitom své zkušenosti z výroby optických přístrojů a konstruoval unikátní dalekohledy. První pozorování zde uskutečnil 1. května 1906 s Františkem Nušlem. Hvězdy tehdy pozorovali tzv. cirkumzenitálem, což je přístroj sloužící především k přesnému určení okamžiku průchodu hvězdy určitým místem na obloze (tehdy se tímto způsobem daly nejpřesněji určit zeměpisné souřadnice daného místa).

František Nušl se pak stal ředitelem této Fričovy hvězdárny. Spolu hvězdárnu rozšířili, vybudoval západní a centrální kopuli (architekt Josef Fanta) a další pozorovací místa. Dbal však i na okolí budov a kromě parkových úprav zde vytvořil arboretum s vzácnými dřevinami.

V roce 1928 daroval Ondřejovskou hvězdárnu Československému státu s podmínkou, že bude sloužit astronomické výuce na Karlově univerzitě. Jeho firma na výrobu přesných optických přístrojů však fungovala dál, přežila i jeho smrt v roce 1945. Nepřežila však již komunistické znárodňování, kdy byla v roce 1950 začleněna do národního podniku Metra a její program výroby optických přístrojů byl zrušen. Podle jiných pramenů[6] nástupnická firma ZPA Vinohrady existovala k 1.4.1980.

Ocenění

V roce 1928 byl oceněn čestným titulem doctor honoris causa na ČVUT.[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Dostupné online.
  2. ↑ SZABO, Miloš. Pražské hřbitovy. Olšanské hřbitovy III.. Praha: Libri, 2011. 245 s. ISBN 978-80-7277-487-6. S. 82. 
  3. ↑ FRIČ, Josef Jan. O vzniku a rozvoji vlastního závodu. V Praze: Nákladem vlastním, 1931. 32 stran.
  4. ↑ Matriční záznam o sňatku Josefa Friče s Marií Fedrovou farnost při kostele Nejsvětější Trojice v Podskal na Novém Městě pražském
  5. ↑ KRUPIČKA, Svatopluk. Z historie Heroldova klubu. www.herolduvklub.cz [online]. Heroldův Klub [cit. 2019-09-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-07. 
  6. ↑ SCHOLLY, Radim. Československý elektrotechnický a elektronický průmysl 1948 – 1988. www.zvedavec.org [online]. [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. 
  7. ↑ Významné osobnosti, jímž byl udělen čestný doktorát ČVUT v Praze. www.cvut.cz [online]. [cit. 2013-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-04. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Josef Jan Frič, Ondřejov Astronomical.jpg
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 2.5
Josef Jan Frič, zakladatel hvězdárny na Ondřejově. Busta ve vstupním prostoru Astronomického ústavu na Ondřejově.
Josef Jan Alexander Frič.jpg
Josef Jan Frič (1861-1942)