Josef Ježek (ministr)

Josef Ježek
3. ministr vnitra Protektorátu Čechy a Morava
Ve funkci: 1. července 1939 – 19. ledna 1942
Prezident	Emil Hácha
Předseda vlády	Alois Eliáš
Předchůdce	Alois Eliáš
Nástupce	Richard Bienert
Stranická příslušnost
Členství	Národní souručenství
Narození	2. srpna 1884 Žamberk Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	10. května 1969 (ve věku 84 let) Praha Československo Československo
Profese	politik a četník
Commons	Josef Ježek (ministr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Ježek (2. srpna 1884 Žamberk^[1] – 10. května 1969 Praha^[2]) byl český generálmajor četnictva a politik. V letech 1939–1942 byl ministrem vnitra v protektorátní vládě Aloise Eliáše.

Život

Narodil se jako prostřední ze tří sourozenců. Jeho otec byl ředitelem a zakladatelem české měšťanské školy v Žamberku. Josef absolvoval obecnou školu a pokračoval na gymnázium, které však nedokončil. Místo toho se zapsal na zeměbraneckou kadetní školu ve Vídni. Po jejím dokončení byl přiřazen k 22. zeměbraneckému pěšímu pluku v Černovicích v Bukovině.

V roce 1909 odešel v hodnosti poručík od armády a vstoupil do řad četnictva, kde sloužil na Zemském četnickém velitelství č. 13 v Černovicích. Následující rok složil odborné zkoušky a stal se velitelem četnického oddělení ve Vyžnyjcy. O několik měsíců později byl jmenován pobočníkem velitele v Černovicích. V roce 1913 byl povýšen do hodnosti rytmistra a o dva roky později (1915) převelen na četnické velitelství ve Vídni, kde byl přiřazen jako velitel na oddělení v Sankt Pölten. Od června 1917 působil na rakousko-uherském ministerstvu zeměbrany.^[2]

Po rozpadu Rakousko-Uherska

Po vzniku samostatného Československa v roce 1918 nastoupil na místo velitele četnického oddělení v Jindřichově Hradci. V roce 1919 byl odeslán do Bratislavy na Slovensko, kde působil jako pobočník zemského velitele četnictva. Měl zde pomoci s budováním slovenského četnictva.^[2] Poté působil u 13. oddělení MV a ve 2. polovině třicátých let vystřídal Aloise Adamičku v čele ZČV v Bratislavě. Patřil k významným propagátorům moderních kriminalistických metod u četnictva.^[3] V roce 1931 stál Ježek u zrodu časopisu Bezpečnostní služba.^[2]

Za nacistické okupace 1. července 1939 ho Alois Eliáš jmenoval ministrem vnitra ve své vládě. V lednu 1942 odmítl složit slib loajality a v ministerské funkci skončil a od 1. března byl poslán do výslužby. Do konce války pak pracoval jako referent Západočeské kaolinky.^[2]

Po válce v roce 1945 byl zatčen a v roce 1947 postaven před Národní soud, který však od potrestání upustil. V roce 1954 byl komunistickým režimem znovu zatčen a tentokrát již odsouzen za špionáž a velezradu na 25 let. Propuštěn byl po amnestii v roce 1960.

Rodina

V roce 1910 se v Černovicích oženil s místní šlechtičnou.^[2]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Ježek na Wikimedia Commons
• Heslo^{[nedostupný zdroj]} v publikaci Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století
• Žamberské listy 2009/13 str.7 Archivováno 23. 11. 2021 na Wayback Machine.
• http://www.fronta.cz/dotaz/cs-generalove-souzeni-za-kolaboraci-s-nemci