Josef Jura

Josef Jura
Poslanec Prozatímního NS
Ve funkci:
1945 – 1946
Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci:
1946 – 1948
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1948 – 1954
Čs. vyslanec v Itálii
Ve funkci:
25. duben 1954 – 7. září 1958
PředchůdceOldřich Kaisr
NástupceJán Pudlák
Stranická příslušnost
ČlenstvíKomunistická strana Československa
Narození6. července 1894
Batouchovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí7. září 1958 (ve věku 64 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Jura (6. července 1894 Batouchovice[1] – 7. září 1958[2][3] Praha[3]) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, poválečný poslanec Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění a Národního shromáždění ČSR.

Biografie

Pocházel z malozemědělské rodiny.[3] Vystudoval reálné gymnázium. Za 1. světové války přeběhl k Italům a sloužil v československých legiích v Itálii.[4] Od 20. let 20. století byl aktivní v odborovém hnutí, od roku 1929 byl členem KSČ. Za nacistické okupace byl zatčen a vězněn v Buchenwaldu kvůli ilegální politické práci.[3]

Roku 1946 se uvádí jako poštovní úředník, legionář a předseda výboru zaměstnanců v dopravě při ÚRO.[5]

V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za KSČ, respektive jako delegát Ústřední rady odborů.[6] V parlamentních volbách v roce 1946 se za komunisty stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění.[7] Ve volbách do Národního shromáždění roku 1948 byl zvolen poslancem Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Praha. V Národním shromáždění setrval do voleb v roce 1954.[8]

Na VIII. sjezdu KSČ byl zvolen členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa.[9] Roku 1950 se uvádí jako poslanec a náměstek ministra. Zúčastnil se tehdy s vládní delegací obhlídky rozestavěné přehradní nádrže na Vltavě.[10] Od 25. května 1954 působil jako československý velvyslanec v Itálii.[11] Počátkem roku 1956 navštívil, coby velvyslanec, dějiště zimních olympijských her v Cortině d'Ampezzo.[12] Zemřel v září 1958 v Praze.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Rudíkov
  2. ↑ Josef Jura [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-23]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e Zemřel vyslanec J. Jura. Rudé právo. Září 1958, roč. 38, čís. 250, s. 1. Dostupné online. 
  4. ↑ Jindřich Dejmek: Diplomacie Československa -- Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992) ; Nakladatelství Academia, 2013, ISBN 978-80-200-2285-1, str. 401
  5. ↑ Rudé právo, 19. 5. 1946, s. 9.
  6. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-23]. Dostupné online. 
  7. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-04. 
  8. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-23]. Dostupné online. 
  9. ↑ Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. cibulka.net [cit. 2015-02-08]. Dostupné online. 
  10. ↑ Předseda vlády Antonín Zápotocký na stavbě vodního díla. Rudé právo. Říjen 1950, roč. 31, čís. 253, s. 1. Dostupné online. 
  11. ↑ Přehled velvyslanců Československa a ČR v Itálii - od roku 1918 do současnosti [online]. mzv.cz [cit. 2015-02-08]. Dostupné online. 
  12. ↑ Okolo olympiády. Rudé právo. Únor 1956, roč. 36, čís. 33, s. 4. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“