Josef Juran

Josef Juran
Pomník Josefa Jurana u Klamovy huti v Blansku
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci: 1925 – 1935
Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci: 1935 – 1938
Poslanec Národního shromáždění ČSR a Nár. shromáždění ČSSR
Ve funkci: 1954 – 1963
Stranická příslušnost
Členství	soc. dem. KSČ
Narození	12. února 1885 Rudka Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	26. prosince 1963 Brno Československo Československo
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Národnost	Češi
Profese	spisovatel, novinář a politik
Ocenění	Řád republiky (1955) Řád Klementa Gottwalda (1960)
Podpis
Commons	Josef Juran
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Juran (12. února 1885 Rudka^[1][2] – 26. prosince 1963 Brno^[3]) byl československý politik, meziválečný i poválečný člen Národního shromáždění za Komunistickou stranu Československa a člen odboje za druhé světové války.

Biografie

Pocházel z rodiny horníků. Vyučil se slévačem v Brně. Před první světovou válkou působil ve Vídni, Budapešti a Štýrském Hradci. Po válce se zapojil do dělnického hnutí na Brněnsku. Byl aktivní jako organizátor dělnických protestů a stávek, za což byl politicky stíhán a vězněn. Zpočátku se angažoval v Československé sociálně demokratické straně dělnické, ale roku 1921 patřil mezi spoluzakladatele KSČ. Působil na místní úrovni jako komunistický starosta města Rosice v letech 1938–1939.^[3]

V parlamentních volbách v roce 1925 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1929.^[4] Podle údajů k roku 1930 byl profesí slévačem v Rosicích u Brna.^[5] V parlamentních volbách v roce 1935 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. V senátu setrval do prosince 1938, kdy jeho mandát zanikl v důsledku rozpuštění KSČ.^[6]

Během války působil od roku 1943 jako člen československé vojenské jednotky v Sovětském svazu.^[7] Znovu se do parlamentu vrátil po válce. V letech 1954–1963 zasedal opět v Národním shromáždění (po roce 1960 Národní shromáždění Československé socialistické republiky).^[4][3]

K roku 1954 se profesně uvádí jako člen Ústřední revizní komise KSČ a tajemník Krajského výboru KSČ Brno.^[8] V letech 1945–1953 byl členem a v období let 1950–1953 předsedou Krajského výboru KSČ v Brně. Zastával i vysoké stranické funkce na celostátní úrovni. VIII. sjezd KSČ ho zvolil členem Ústřední revizní komise KSČ. Do této funkce ho zvolil i X. sjezd KSČ a XI. sjezd KSČ. Na celostátní konferenci KSČ 18. prosince 1952 byl zvolen kandidátem Ústředního výboru Komunistické strany Československa. V roce 1955 získal Řád republiky a roku 1960 Řád Klementa Gottwalda.^[9]

Přispíval do brněnského listu Rovnost a byl členem redakční rady tohoto deníku. V roce 1955 vyšla o činnosti Josefa Jurana kniha Za socialistickou republiku, v níž je obsažen výbor z jeho projevů v meziválečné sněmovně a senátu. V roce 1979 pak v nakladatelství Blok vyšla životopisná kniha Josef Juran, poslanec a senátor KSČ, jejímž autorem byl Otakar Franěk. Po Josefu Juranovi byla pojmenovaná v letech 1948–1975 Juranova nemocnice v Brně-Králově Poli (původně soukromé sanatorium MUDr. Jana Navrátila), jméno tohoto komunistického politika nesl n. p. Juranovy závody Brno, v Rosicích pak Juranovo náměstí (nynější Komenského náměstí) a kulturní dům. V Brně a Rosicích mu byly vztyčeny sochy (po roce 1989 odstraněné).^[3] Jedna z nich stojí u Klamovy huti v Blansku.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Juran
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Juran na Wikimedia Commons
• Josef Juran v Národním shromáždění roku 1931