Josef Křovák

Ing. Josef Křovák
Narození12. října 1884
Pečky
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí3. září 1951 (ve věku 66 let)
Škvorec
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
Povolánízeměměřič
Znám jakozeměměřič, autor kartografického zobrazení
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Křovák (12. října 1884 Pečky[1] – 3. září 1951 Škvorec) byl český geodet a autor na území České i Slovenské republiky dosud užívaného kartografického zobrazení.[2]

Životopis

Narodil se v rodině stavitele v Pečkách Jana Křováka a jeho manželky Marie, rozené Pantučkové.[1] Křovák již od roku 1905 působil v zeměměřickém resortu. Začínal nejprve u různých katastrálních úřadů v Čechách a mezi lety 1916 až 1918 pracoval v triangulační kanceláři ve Vídni. Po první světové válce nastoupil na ministerstvo financí, pod něž zeměměřictví tehdy patřilo.[3] Zde se zasloužil o vznik triangulační kanceláře, jejímž přednostou[4] se stal v roce 1919.[5] Účastnil se též vyměřování státních hranic. Během druhé světové války – v letech 1942 až 1944 – pracoval v Zeměměřickém úřadu Čechy a Morava.[2] Působil též v komisích pro přípravu nových katastrálních zákonů.[2][3]

Dílo

  • metoda pro vypracování velkých trigonometrických sítí[2][3]
  • propracování zobrazovací metody pro československé mapovací práce[2]
  • sestavení tabulek pro geodetické výpočty:[2][3]
    • Dvanáctimístné logaritmické tabulky trigonometrických funkcí
    • Koeficienty pro výpočet druhých interpolačních členů

Křovákovo zobrazení

Podrobnější informace naleznete v článku Křovákovo zobrazení.

Na počátku 20. let 20. století vytvořil zobrazení, jež odvodil pro potřeby vytvoření nové a přesnější trigonometrické sítě na území tehdejšího Československa. Jedná se o dvojité konformní kuželové zobrazení v obecné poloze.[6] Navržené kartografické zobrazení při převodu obrazu zemského povrchu do roviny v co možná nejmenší míře zkresluje úhly a vzdálenosti.[3] Od roku 1922 bylo používáno jako prozatímní a od roku 1933 jako definitivní zobrazení, které je základem pro soustavu rovinných souřadnic systému S-JTSK.[6] Zavedeno bylo katastrálním zákonem číslo 177/1927 Sb. a pro Českou republiku je zaveden nařízením vlády číslo 116/1995 Sb.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Matrika narozených, Pečky, 1869-1886, snímek 242, Záznam o narození a křtu
  2. ↑ a b c d e f g VANĚK, Jan. Ing. Josef Křovák [online]. Rev. 2009-12-07 [cit. 2010-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-27. 
  3. ↑ a b c d e BARANOVÁ, Magdaléna. Ing. Josef KŘOVÁK [online]. 2004, rev. 2005-03-02 [cit. 2010-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  4. ↑ ŠÍMA, Petr. Důvod tvorby nové geodetické sítě [online]. 2001 [cit. 2010-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  5. ↑ VÝZKUMNÝ ÚSTAV GEODETICKÝ, TOPOGRAFICKÝ A KARTOGRAFICKÝ. Základní informace o ODIS a Zeměměřické knihovně [online]. Rev. 2007-08-28 [cit. 2010-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  6. ↑ a b BARANOVÁ, Magdaléna. Zobrazení užitá pro ČSR a ČR [online]. 2004, rev. 2005-03-02 [cit. 2010-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“