Josef Karel ze Žerotína

Josef Karel hrabě ze Žerotína
Portrét Josefa Karla ze Žerotína z 40. let 18. století
Nejvyšší zemský komoří na Moravě
Ve funkci: 1776 – 1781
Panovník	Marie Terezie, Josef II.
Předchůdce	Leopold z Clary-Aldringenu
Nástupce	Jan Křtitel Mitrovský z Nemyšle
Nejvyšší zemský sudí na Moravě
Ve funkci: 1773 – 1776
Panovník	Marie Terezie
Předchůdce	Leopold z Clary-Aldringenu
Nástupce	Jan Křtitel Mitrovský z Nemyšle
Narození	8. října 1728 Velké Losiny Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	10. listopadu 1814 (ve věku 86 let) Brno Rakouské císařství Rakouské císařství
Titul	hrabě
Choť	(1763) Marie Johanna ze Schrattenbachu (1742–1818)
Rodiče	Jan Ludvík ze Žerotína (1691–1761) a Františka Marie z Herbersteinu (1697–1763)
Děti	František Josef ze Žerotína Antonie ze Žerotína
Příbuzní	Ludvík Antonín ze Žerotína (sourozenec) Zdeněk ze Žerotína a Matylda Johana ze Žerotína (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Karel říšský hrabě ze Žerotína, svobodný pán z Lilgenau (německy Josef Karl Reichsgraf von Zierotin, Freiherr von Lilgenau; 8. října 1728 Velké Losiny – 10. listopadu 1814 Brno) byl moravský šlechtic z losinsko-vízmberské větve rodu Žerotínů. Od mládí se uplatňoval ve správě Moravského markrabství, kde nakonec zastával funkce nejvyššího sudího (1773–1776) a nejvyššího komořího (1776–1781). Vlastnil statky na severní (Bludov, Třemešek) a východní Moravě (biskupské léno Valašské Meziříčí).

Pocházel ze starého moravského rodu Žerotínů,^[1] narodil se jako třetí a nejmladší syn císařského komořího Jana Ludvíka ze Žerotína (1691–1761) a jeho manželky Marie Františky z Herbersteina (1697–1763).^[2] Vzdělání získal na jezuitské univerzitě v Olomouci a z doby jeho studií se dochovala dvě latinská rétorická cvičení (1741–1743) a rovněž latinský spisek o sv. Janu Křtiteli (1742), který napsal.^[2] Od mládí působil ve správě Moravského markrabství, kde byl komorním radou, radou apelačního soudu a zemským soudcem. Od roku 1758 zastával post přísedícího Královské reprezentace a později Moravského zemského gubernia. V letech 1773–1776 byl na Moravě prezidentem apelačního soudu (respektive nejvyšším sudím) a nakonec se stal moravským nejvyšším zemským komorníkem (1776–1781). Byl též císařským tajným radou a komořím.

Josef Karel zemřel v Brně, pohřben byl v rodinné hrobce v kapli sv. Kříže u kostela sv. Jana Křtitele ve Velkých Losinách.^[3]

Při rozdělování otcovského dědictví v roce 1761 jako nejmladší syn převzal nejmenší podíl, jeho majetkem se stala panství Bludov, Třemešek a Chromeč, vlastnil také dům v Brně. Původně často pobýval na zámku v Třemešku, a protože se zabýval astronomií, nechal zámeckou věž upravit na observatoř s dalekohledem.^[4] V roce 1771 ale panství prodal za 143 000 zlatých své sestře Antonii Oktavii (1726–1805), provdané baronce Stillfriedové. Jeho hlavním sídlem se poté stal zámek v Bludově, později nechal postavit také zámeček ve Valašském Meziříčí, jehož část mu od roku 1808 patřila jako manství. Roku 1779 zdědil po vzdáleném příbuzném Michaelovi Josefovi ze Žerotína (1719–1779) z falkenberské větve rodu slezská panství Falkenberg (dnes Niemodlin) a Tillowitz (dnes Tułowice), která však obratem prodal Janovi Karlovi hraběti Pražmovi z Bílkova.^[2] Celkově došlo v majetku Žerotínů v této době ke značným ztrátám, protože Josefovi starší bratři Jan Karel (1719–1775) a Ludvík Antonín (1723–1808) museli kvůli vysokému zadlužení prodat kmenová rodová panství Vízmberk (1770) a Velké Losiny (1802).

V roce 1763 se oženil s hraběnkou Marií Johanou ze Schrattenbachu (1742–1818), dcerou dolnorakouského místodržitele Františka Ferdinanda ze Schrattenbachu (1707–1785) a Marie Eleonory Libštejnské z Kolovrat (1724–1742). Měli spolu devět dětí:

• 1. Alžběta (24. 8. 1764 – 23. 12. 1854), svobodná a bezdětná
• 2. Antonie (13./23. 9. 1765 – 20. 3. 1804), manž. 1788 hrabě Jan Nepomuk Mitrovský (20. 1. 1757 Brno – 20. 5. 1799 Brno), přírodovědec, mineralog a představitel osvícenství v našich zemích
• 3. Eleonora (*/† 2. 7. 1768)
• 4. Vincencie (10. 4. 1770 – 1. 4. 1772)
• 5. Johana (12. 2. 1771 – 20. 11. 1785 Brno), manž. 1784 lankrabě Fridrich Josef z Fürstenbergu-Weitry (24. 4. 1751 Ludwigsburg – 1. 7. 1814 Valašské Meziříčí)
• 6. František Josef (6. 4. 1772 Brno – 30. 5. 1845 Brno), c. k. komoří a rada moravského zemského gubernia, manž. 1804 Ernestina Skrbenská z Hříště (17. 11. 1778 – 1854)
• 7. Josef (*/† 1774)
• 8. Jan Ludvík (11. 11. 1775 – 24. 3. 1813), svobodný a bezdětný
• 9. Marie Karolína (21. 5. 1777 – 13. 5. 1861 Brno), manž. hrabě Ferdinand von Nimptsch

• POLÁCH, Drahomír: Historie zámku a panství Třemešek; Štíty, 2014; 239 s. ISBN 978-80-86438-50-4
• SVITÁK, Zbyněk: Z počátku moderní byrokracie. Nejvyšší zeměpanský úřad na Moravě v letech 1748–1782; Matice moravská, Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy, Brno, 2011; 587 s. ISBN 978-80-86488-91-2

• Jan Ludvík ze Žerotína
• Žerotínové

• Rodokmen hraběcí větve Žerotínů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)