Josef Knödl
Reverendus Dominus Josef Knödl | |
---|---|
Josef Knödl (únor 1978) | |
Církev | římskokatolická |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 12. března 1953 Rozdělov světitel Ladislav Hlad |
Osobní údaje | |
Datum narození | 22. července 1929 |
Místo narození | Rozhraní, Československo |
Datum úmrtí | 11. srpna 1993 (ve věku 64 let) |
Místo úmrtí | Brno, Česko |
Místo pohřbení | hřbitov Brno-Slatina |
Povolání | pedagog a spisovatel |
multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
R.D. Josef Knödl (22. července 1929 Rozhraní – 11. srpna 1993 Brno) byl český katolický kněz, dominikánský terciář, spirituál kněžského semináře, teolog, profesor asketiky a archeologie.
Život
Maturitu získal na reálném gymnáziu v roce 1948. Ke studiu ke kněžství nastoupil na diecézní bohoslovecké učiliště v Litoměřicích, kde pobýval v letech 1948-1950, dále studoval soukromě se svolením biskupa u Františka Rabase a pracoval jako dělník automobilových závodů. Na kněze byl vysvěcen tajně 12. března 1953 v Rozdělově tajným biskupem Ladislavem Hladem. V letech 1953-1957 pracoval jako účetní referent a od roku 1957 byl v plném invalidním důchodě. V roce 1960 byl odsouzen ke 3 letům, za tajné teologické studium v letech 1950-1953[1]. Od roku 1969 byl prefektem kněžského semináře v Litoměřicích a od 1. října 1971 zároveň prefektem i spirituálem. 12. srpna 1975 byl jmenován na Římskokatolické Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze se sídlem v Litoměřicích lektorem pro obor asketika pro akademický rok 1975–1976, a 30. června 1976 bylo jmenování opakováno pro akademický rok 1976–1977. V roce 1975 suploval místo nemocného profesora přednášky z oboru archeologie a ochrana památek. K 1. říjnu 1977 mu byl odebrán státní souhlas pro činnost v kněžském semináři. Nadále působil v duchovní správě v Litoměřicích, od roku 1978 v brněnské diecézi v duchovní správě ve Žďárci a v Brně na Křenové ulici. Zemřel po dlouhé těžké nemoci 11. srpna 1993 v Brně-Slatině. Poslední rozloučení se ním se konalo ve farním kostele Neposkvrněného početí Panny Marie v Brně na Křenové ulici 20. srpna 1993. Pochován je na hřbitově v Brně-Slatina.
Bibliografie
- Úvod do dějin spásy, [s.l.] [s.n.] [s.d.]. 36 s.
- Krása Boží, jak se zrcadlí v dílech lidských, in Bůh a ekonomie spásy: sborník přednášek VI. teologického kurzu pro kněze 1975, Litoměřice: Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta 1975, s. 67–75
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Knödl na Wikimedia Commons
Reference
- ↑ VAŠKO Václav, Dům na skále / 3. díl "Církev vězněná", S. 70, Kostelní Vydří, 2008
Literatura
- Acta Curiae Litomericensis VIII./1993, Litoměřice 1993, s. 32.
- Katalog diecéze litoměřické 1997, I. – Neměnná část, stav k 1.1.1997, Horní Chřibská, 1997
- Katalog duchovenstva a přehled diecéze brněnské, Brno 1982, s. 110.
- „Vzpomínáme“, In Katolický týdeník 31 (30. 6. 1995) 7.
- NOVOTNÝ Vojtěch: Katolická teologická fakulta 1939-1990. Prolegomena k dějinám české katolické teologie druhé poloviny 20. století, Praha: Karolinum, 2007.
- VAŠKO Václav: "Dům na skále / 3. díl Církev vězněná", S. 70, Kostelní Vydří, 2008
Související články
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Milan Zbořil, Licence: CC BY-SA 4.0
R.D. Josef Knödl, v únoru 1978
Autor: Jaroslav Krejčí (1912-1995), Licence: CC BY-SA 4.0
Před katedrálou v Litoměřicích - Setkání mládeže z Kvítkovic, Otrokovic, Zlína a Litoměřic, kněz pravo v klerice Josef Knödl, uprostřed dole s hodinkami na ruce kněz Josef Pekárek, SDB, cca 1969-1970, foto Jaroslav Krejčí (1912-1995)