Josef Knap

Josef Knap
Narození28. července 1900
Podůlší u Jičína
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí13. prosince 1973 (ve věku 73 let) nebo 13. února 1973 (ve věku 72 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
Povoláníspisovatel, jazykovědec, básník, literární kritik, autor dětské literatury, překladatel, redaktor, historik a kritik
Nábož. vyznáníkatolická církev
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
matriční zápis o narození a křtu Josefa Knapa (matrika N index N 1872–1912 Podůlší (SOA Zámrsk))

Josef Knap (28. července 1900 Podůlší u Jičína[1]13. prosince 1973 Praha) byl český prozaik, básník a literární kritik, spolu s Františkem Křelinou čelný představitel ruralistické literatury.

Život

Narodil se v Podůlší u Jičína v rodině chalupníka Antonína Knapa a jeho manželky Anny, rozené Konůpkové.[2]

Gymnázium ukončil v roce 1919 a v roce 1924 vystudoval moderní literaturu na filosofické fakultě University Karlovy. V meziválečném období procestoval pak řadu evropských zemí, mezi nimi Německo, Švédsko, Norsko, Itálii a Francii. Více než 25 let (1925–1951) pracoval v divadelním oddělení Národního muzea, které později vedl. Za nacistické okupace prošel totálním nasazením. V letech 1945–1948 byl členem Moravského kola spisovatelů.

Kvůli náboženskému tónu jeho literárních prací se stal v 50. letech obětí politických procesů s katolickými intelektuály: v roce 1952 byl odsouzen k jedenácti letům vězení. V době jeho věznění v pankrácké věznici jemu, J. Zahradníčkovi a F. Křelinovi pomohl dozorce Václav Sisel. Zachránil mnohé básně a texty těchto vězněných autorů. Ukryl je na své chatě a to až do r. 1968. J. Knap byl nakonec propuštěn již v roce 1955 kvůli onemocnění rakovinou. Když se poměry na konci 60. let přechodně uvolnily, byl v roce 1967 soudně rehabilitován. Po propuštění pracoval jako stavební dělník, až později získal zaměstnání v Památníku národního písemnictví.

V 60. letech se zabýval dějinami divadelních společností – na základě této své práce vydal knihu Umělcové na pouti v roce 1961.

Zemřel v Praze, pohřben byl v Železnici.

V roce 1997 vyšly knižně Knapovy vzpomínky nazvané Bez poslední kapitoly.

Zajímavost

Když byly 7. května 1939 slavnostně pohřbeny ostatky Karla Hynka Máchy na pražském Slavíně, nesli jeho rakev Josef Hora, Jaroslav Seifert, František Halas, František Sekanina, František Kropáč a Josef Knap.[3]

Dílo

Knapovo dílo kombinuje realistické a impresionistické prvky. Inspiraci pro svoji literární tvorbu nacházel u severských autorů a z českých např. u Antala Staška, Karla Václava Raise a impresionisty Fráni Šrámka. Většinu témat svých děl věnoval zcela v duchu ruralismu venkovskému životu.

Sbírky povídek

  • Píseň na samotě (1924) – povídková kniha
  • Zaváté šlépěje (19291940) – povídková kniha
  • Žloutnou stráně (1929)
  • Polní kytice (1935) – povídková kniha
  • Trojlístek (1943) – kniha zaměřená na mladší čtenáře, obsahující 3 povídky
  • Čas kopřiv (1970) – povídkový soubor vydaný k autorovým 70. narozeninám, část nákladu byla zabavena

Romány

  • Ztracené jaro (1922)
  • Réva na zdi (1926) – román s tématem selství; sedlák Kašpar je na syna Josefa tvrdý, jedná s ním hůř než s čeledínem; Josef se zamiluje a ožení, otec jej nechá bydlet na statku, ale odveze si všechen majetek a syn tak musí začít od píky
  • Muži a hory (1928) – román z prostředí slovenského Liptova, o životě domorodých pastevců
  • Vysoké jarní nebe (1932) – román s tématem krize mladého manželství
  • Cizinec (1934) – tragický příběh hospodáře-ztroskotance
  • Puszta (1937) – román z prostředí české kolonizace v jižní části Podkarpatské Rusi
  • Dívčí hlas (1938) – úředník se dostává do těžké situace, když se po rozvodu stará o svoji dcerku.
  • Věno (1944) – román v podkrkonošské vesnice
  • Dokud vane vítr (1968) – budoucí herečka jede přes otcův zákaz do Prahy, aby viděla položení základního kamene Národního divadla.
  • Vzdálená země (1969) – příběhem o promarněném životě; hrdinou je vesnický lékař, který ve válce ztratí přítele; až díky tomu si uvědomuje, jak důležitá pro něj musí být jeho dcera dceři.
  • Bez poslední kapitoly (1997) – vzpomínková kniha

Odborné práce o divadle

  • Hilbert (1926)
  • Zöllnerové: Dějiny divadelního rodu (1958)
  • Umělcové na pouti: České divadelní společnosti v 19. století (1961)
  • Čtyři herečky: Spurná, Vojtová, Brzková, Beníšková (1967)

Literárně-historické práce

  • Alej srdcí (1920) – debutová kniha esejů věnovaných českému poválečnému básnictví
  • Úvod do krásné literatury (1924)
  • Cesty a vůdcové: k literatuře let dvacátých (1926)
  • Básníci selství (1932)
  • Fráňa Šrámek (1937)
  • Literatura české půdy (1939)
  • Selma Lagerlöf (1949) – studie o této významné švédské autorce

Básnické sbírky

  • Neznámému bohu (1929)
  • Zaslechnutý hlas (1997) – verše z vězení

Odkazy

Reference

  1. výpis z matriky narozených. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  2. Matrika narozených Železnice – okres Jičín, 1872–1912, s. 44 (snímek 47)[1][nedostupný zdroj]
  3. Sprostý zločinec Josef Knap. Plus [online]. 2020-07-31 [cit. 2021-11-02]. Dostupné online. 

Literatura

  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. 
  • MED, Jaroslav. Literární život ve stínu Mnichova (1938–1939). Praha: Academia, 2010. 340 s. ISBN 978-80-200-1823-6. 
  • PUTNA, Martin C. Česká katolická literatura v kontextech: 1918–1945. Praha: Torst, 2010. 1390 s. ISBN 978-80-721-5391-6. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Josef Knap.jpg
Josef Knap, spisovatel
Zápis narození Josef Knap.jpg
matriční zápis o narození a křtu Josefa Knapa (matrika N index N 1872-1912 Podůlší (SOA Zámrsk))