Josef Knejzlík
| Josef Knejzlík | |
|---|---|
.jpg) | |
| Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1924 – 1931 | |
| Starosta Předmostí | |
| Ve funkci: 1919 – červen 1942 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Česká strana národně sociální |
| Narození | 24. srpna 1878 Horka u Třebíče  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 20. června 1952 (ve věku 73 let) Předmostí  Československo |
| Místo pohřbení | hřbitov Předmostí |
| Sídlo | Přerov II-Předmostí |
| Profese | novinář, spisovatel a politik |
| Commons | Josef Knejzlík |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Josef Knejzlík (24. srpna 1878 Horka u Třebíče[1][2][3][4] – 20. června 1952 Předmostí[2]) byl československý politik, meziválečný poslanec Národního shromáždění, spolkový činitel a redaktor.
Život
Mládí a počátky politické činnosti
Narodil se v domě čp. 64 v Horce u Třebíče. Pokřtěn byl jako římský katolík, ale 12. února 1921 vystoupil z církve.[1] Vyučil se typografem. První působiště získal roku 1901 v Brně, kde pracoval jako novinář pro list Pokrok. Už na počátku století se stal národním socialistou, v roce 1903 založil mládežnický spolek Rozkvět. O dva roky později přijal nabídku Václava Klofáče a odstěhoval se do Přerova, aby se zde stal společníkem tiskařské firmy Bartheldy a spol.[2]
Počátky působení v Předmostí
V obecních volbách roku 1907 byl za české národní sociály zvolen do přerovského zastupitelstva. Práci dělil mezi zastupitelstvo a časopis Český rolník, který roku 1909 zakoupil a jehož redakci přestěhoval do své nové vily v Předmostí. O rok později se dostal do obecního zastupitelstva a spolupodílel se na založení místní Národní jednoty. Po návratu z fronty byl zvolen starostou Předmostí (1919) a tuto funkci zastával plných 23 let. Od roku 1920 byl starostou Sokola. Jeho působení ve funkci starosty bylo úspěšné, o čemž svědčí také pravidelné vítězství národních socialistů v obecních volbách.[2]
Vydavatel a redaktor časopisu Rádce z Předmostí
Knejzlík byl vášnivý zahrádkář, v Předmostí vybudoval velkou botanickou zahradu (dnes zaniklou) a na Čekyňském kopci ovocné sady. V širším okolí byl znám především jako redaktor časopisu Český rolník. Ten původně vycházel v Radslavicích pod vedením Jaroslava Dostalíka. Knejzlík jako hlavní redaktor nastoupil v roce 1909 a vydávání přesunul do Předmostí. Za první světové války, když Knejzlík narukoval na frontu, vedla list krátce jeho manželka, poté ale vydávání ustalo. Český rolník byl obnoven v roce 1923, o dva roky později byl přejmenován na Rádce a v roce 1934 na Rádce z Předmostí. Časopis měl ve 20. letech poměrně velký rozsah – 48 stran a na 5000 předplatilů, i z ciziny.
Knejzlíkův syn Vlastimil (1910 – 1997),[2] který otci s časopisem pomáhal už od roku 1929, převzal zcela redakci v roce 1948. O dva roky později se opět změnil název – na Rádce zahrádkářů a vydávání se přesunulo do Prahy, kde ale záhy zanikl.
Poslanec a regionální politik
Roku 1924 se stal po odstoupení poslance Jana Pelikána členem národního shromáždění za Československou stranu národně socialistickou. Zde si počínal značně temperamentně, při projednávání kongruového a celního zákona v červnu 1926 se zúčastnil virválu, kvůli kterému byl pak zbaven imunity a trestně stíhán (odsouzen ale nebyl). Mandát dvakrát obhájil, ale v roce 1931 rezignoval, aby se nadále mohl věnovat práci v Předmostí. Místo něj na poslanecký post nastoupil Petr Solfronk. Zastával však nadále různé regionální stranické funkce (předsednictví okresního výkonného výboru r. 1930).[5][6] V době nástupu do parlamentu se uvádí jako předseda okresní nemocenské pokladny v Přerově, profesí malozemědělec a redaktor.[7]
Josef Knejzlík byl pravidelným řečníkem při slavnostních událostech, přispíval též do národně socialistických novin Hlasatel, nenechal si ujít zejména protiklerikální akce.
V červnu 1942 jeho starostování skončilo, když byl zatčen německou armádou. Zemřel v roce 1952 ve věku 73 let.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu farnosti Třebíč (kostel sv. Martina)
- ↑ a b c d e Významné osobnosti Předmostí [online]. mamutov.eu [cit. 2011-10-27]. Dostupné online.
- ↑ Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí, 1928, s. 1302. [online]. google.cz [cit. 2014-12-17]. Dostupné online.
- ↑ V publikaci Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka... z roku 1924 chybně uváděno místo narození v Předmostí.
- ↑ Josef Knejzlík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-27]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-27]. Dostupné online.
- ↑ NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Knejzlík na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Knejzlík
- Josef Knejzlík v Národním shromáždění roku 1930
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Josef Knejzlík (1878 - 1952), Československý politik.