Josef Koenigsmark

Josef Koenigsmark
Narození1. ledna 1916
Plzeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí16. ledna 1993 (ve věku 77 let)
Plzeň
ČeskoČesko Česko
PseudonymJoe Koenigsmark,
Josef Schovanec,
Jan Kříž,
Josef Leden
Povoláníkabaretiér, prozaik, dramatik, básník
Národnostčeská
Alma materUniverzita Karlova v Praze
Témataliteratura, právo a překladatelská činnost
Manžel(ka)Alena Koenigsmarková, malířka
DětiAlex Koenigsmark, spisovatel
Helena Koenigsmarková (*1947), historička umění.
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Koenigsmark (1. ledna 1916, Plzeň16. ledna 1993, tamtéž) byl český kabaretiér, prozaik, dramatik a básník.[1]

Život

Narodil se jako syn úředníka. Po maturitě roku 1935 na reálném gymnáziu v Plzni začal studovat na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kterou absolvoval roku 1939. V letech 1944 byl uvězněn pro odbojovou činnost, ale v únoru roku 1945 se mu podařilo uprchnout. Po skončení války získal titul doktora práv. [2]

Již před válkou byl zaměstnán v Ústředním svazu československého průmyslu a po skončení druhé světové války pracoval u tohoto zaměstnavatele až do roku 1949. Pak byl chvíli ředitelem, ale již od roku 1950 dělníkem v Kovoslužbě Plzeň, od roku 1954 pracoval jako vedoucí umělecké výroby v družstvu plzeňského Díla, v letech 19561958 byl dramaturgem Krajského domu osvěty v Plzni a v letech 19601963 uměleckým vedoucím plzeňského Divadla Alfa. Od roku 1963 pracoval jako šéfdramaturg a režisér Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého v Praze a od roku 1967 jako šéfredaktor Západočeského nakladatelství v Plzni. V tom samém roce navštívil USA. Na začátku normalizace (roku 1970) byl propuštěn, zůstal ve svobodném povolání a roku 1976 odešel do důchodu.[2] Zemřel roku 1993 v Plzni a byl pohřben do rodinné hrobky na zdejším hřbitově u svatého Jiří.

Hrobka rodiny Koenigsmarkovy na hřbitově u svatého Jiří v Plzni

Dílo

Nejprve redigoval plzeňské studentské časopisy a publikoval i v dalších periodikách. Ve třicátých letech vydal tři sbírky básní. Přispíval do Československého rozhlasu (za války pod pseudonymem Josef Schovanec a v sedmdesátých a osmdesátých letech jako Jan Kříž). Je autorem skečů, humoresek, libret, rozhlasových her a písňových textů pro kabarety, ale také povídek a reportáží a sci-fi próz. Jeho scénické práce jsou založené na lidovém humoru. Překládal, a to nejen dramata, ale i operní a operetní libreta.[1][3]

Bibliografie

Sbírky básní

  • Láska a sklo (1934), pod jménem Joe Koenigsmark.
  • Kainovo znamení (1935), pod jménem Joe Koenigsmark.
  • Písně snů (1936).
  • Sny a nesny (1978), samizdat, první oficiální knižní vydání je z roku 1990.

Scénické práce

Próza

  • Rokycansko, Radnicko a Zbirožsko v lidových vyprávěních (1940).
  • Amerika z autobusu (1969), reportáže.
  • Motýlí kvas (1969), sbírka tří novel o nacistických koncentračních táborech, zločincích a zločinech.
  • Nekonečné konečno (1969), sbírka hravě parodických a ironizujících sci-fi povídek.
  • Prorok se vrací (1992), sci-fi román, v němž autor nadpřirozené schopnosti proroka Elijáše vysvětluje spojením s mimozemšťany prostřednictvím modlitební skříňky.
  • Tajné rozkoše mocných (1992), výběr z erotické Světové literatury od dob starého Říma až do konce devatenáctého století, pod pseudonymem Josef Leden.
  • Strašidla (1992), sbírka fantastických povídek, které se odehrávají během osídlování českého pohraničí po druhé světové válce.

Překlady (vývěr)

Odkazy

Reference

  1. a b Slovník českých spisovatelů od roku 1945, 1. díl, Praha: Brána, 1995, S. 392-393
  2. a b Slovník zakázaných autorů, Praha: SPN 1991, S. 209
  3. Ivan Adamovič: Slovník české literární fantastiky a science fiction, Praha: R3 1995, S. 199-120
  4. Panáček v říši mluveného slova

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Hrob-Josef a Alena Königsmarkovi.jpg
Autor: Anatol Svahilec, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrob Josefa a Aleny Königsmarkových na hřbitově u kostela sv. Jiří v Plzni