Josef Koenigsmark

Josef Koenigsmark
Narození	1. ledna 1916 Plzeň Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	16. ledna 1993 (ve věku 77 let) Plzeň Česko Česko
Pseudonym	Joe Koenigsmark, Josef Schovanec, Jan Kříž, Josef Leden
Povolání	kabaretiér, prozaik, dramatik, básník
Národnost	česká
Alma mater	Univerzita Karlova v Praze
Témata	literatura, právo a překladatelská činnost
Manžel(ka)	Alena Koenigsmarková, malířka
Děti	Alex Koenigsmark, spisovatel Helena Koenigsmarková (*1947), historička umění.
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Josef Koenigsmark (1. ledna 1916, Plzeň – 16. ledna 1993, tamtéž) byl český kabaretiér, prozaik, dramatik a básník.^[1]

Narodil se jako syn úředníka. Po maturitě roku 1935 na reálném gymnáziu v Plzni začal studovat na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kterou absolvoval roku 1939. V letech 1944 byl uvězněn pro odbojovou činnost, ale v únoru roku 1945 se mu podařilo uprchnout. Po skončení války získal titul doktora práv. ^[2]

Již před válkou byl zaměstnán v Ústředním svazu československého průmyslu a po skončení druhé světové války pracoval u tohoto zaměstnavatele až do roku 1949. Pak byl chvíli ředitelem, ale již od roku 1950 dělníkem v Kovoslužbě Plzeň, od roku 1954 pracoval jako vedoucí umělecké výroby v družstvu plzeňského Díla, v letech 1956–1958 byl dramaturgem Krajského domu osvěty v Plzni a v letech 1960–1963 uměleckým vedoucím plzeňského Divadla Alfa. Od roku 1963 pracoval jako šéfdramaturg a režisér Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého v Praze a od roku 1967 jako šéfredaktor Západočeského nakladatelství v Plzni. V tom samém roce navštívil USA. Na začátku normalizace (roku 1970) byl propuštěn, zůstal ve svobodném povolání a roku 1976 odešel do důchodu.^[2] Zemřel roku 1993 v Plzni a byl pohřben do rodinné hrobky na zdejším hřbitově u svatého Jiří.

Nejprve redigoval plzeňské studentské časopisy a publikoval i v dalších periodikách. Ve třicátých letech vydal tři sbírky básní. Přispíval do Československého rozhlasu (za války pod pseudonymem Josef Schovanec a v sedmdesátých a osmdesátých letech jako Jan Kříž). Je autorem skečů, humoresek, libret, rozhlasových her a písňových textů pro kabarety, ale také povídek a reportáží a sci-fi próz. Jeho scénické práce jsou založené na lidovém humoru. Překládal, a to nejen dramata, ale i operní a operetní libreta.^[1][3]

• Láska a sklo (1934), pod jménem Joe Koenigsmark.
• Kainovo znamení (1935), pod jménem Joe Koenigsmark.
• Písně snů (1936).
• Sny a nesny (1978), samizdat, první oficiální knižní vydání je z roku 1990.

• Cirkus Humberto (1956), libreto podle Eduarda Basse k operetě Jaroslava Křičky.
• Malý čtenář (1956), kabaret.
• Žichovičtí půlpáni (1956), libreto k operetě Karla Polaty.
• BA PO PO (1959), dramatické pásmo (babička povídá pohádky pro nejstarší mládež), společně s Janem Žáčkem a dalšími, hudbu složil Jiří Šlitr.
• Čert jde do finále (1960), libreto k muzikálu Jaromíra Otty Karla.
• Město Obráceno (1960), kabaret, společně s J. R. Pickem.
• Strýček gramofon a já (1960), revue.
• Dědeček v oleji (1961), fantasticko-vědecká revue, společně s J. R. Pickem.
• Plzeň je krásná (1962), revue.
• Věčně štěkají kolty (1962), kabaret.
• Kdo to udělal (1962), kabaret.
• Co tomu řeknou lidé (1963), libreto k muzikálu Jaromíra Otty Karla.
• Rukavičky pana Tartuffa (1963), kabaret
• DĚ PO PO (1963), kabaret.
• Staré pověsti vojanské (1963), kabaret.
• VO PO PO (1964), kabaret.
• Limonádový Joe (1964), libreto podle Jiřího Brdečky k muzikálu Jana Rychlíka a Vlastimila Hály.
• Kouzelné rukavice (1965), libreto k muzikálu Zdenka Cóna.
• Divoká řeka (1967), libreto k muzikálu Alexeje Frieda.
• Otec Kondelík a ženich Vejvara (1968), libreto podle Ignáta Hermanna k muzikálu Vlastmila Hály, Jiřího Maláska a Jiřího Bažanta.
• Lionský kat (1991), dvoudílná rozhlasová hra o zločinech a stíhání válečného zločince Klause Barbieho.^[4]

• Rokycansko, Radnicko a Zbirožsko v lidových vyprávěních (1940).
• Amerika z autobusu (1969), reportáže.
• Motýlí kvas (1969), sbírka tří novel o nacistických koncentračních táborech, zločincích a zločinech.
• Nekonečné konečno (1969), sbírka hravě parodických a ironizujících sci-fi povídek.
• Prorok se vrací (1992), sci-fi román, v němž autor nadpřirozené schopnosti proroka Elijáše vysvětluje spojením s mimozemšťany prostřednictvím modlitební skříňky.
• Tajné rozkoše mocných (1992), výběr z erotické Světové literatury od dob starého Říma až do konce devatenáctého století, pod pseudonymem Josef Leden.
• Strašidla (1992), sbírka fantastických povídek, které se odehrávají během osídlování českého pohraničí po druhé světové válce.

• Martin Kukučín: Neprobuzený (1956).
• Vladimír Hurban: Závěje (1956).
• Michal Balucki: Když ptáčka lapají... (1957).
• Herbert Keller: Setkání (1957)
• Henri Meilhac a Ludovic Halévy: Velkovévodkyně z Gerolsteinu (1957), společně s Karlem Bermanem.
• Vladimír Hurban: Zem: Vesnické drama (1958).
• Camillo Walzel a Richard Genée: Dona Juanita (1958), libreto k operetě Franze von Suppé, společně s Karlem Bermanem.
• Brandon Thomas: Charleyova teta (1965).
• Stephen Gilbert: Krysařův deník (1980), pod jménem Helena Kryštofová.

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Koenigsmark
• Josef Koenigsmark – Slovník české literatury po roce 1945
• Josef Koenigsmark v Databázi knih
• Josef Koenigsmark – LEGIE–databáze knih fantasy a sci-fi