Josef Kohout (1734)

Josef Kohout
Základní informace
Narození11. července 1734
Vídeň
Úmrtí12. května 1777 (ve věku 42 let)
Paříž
FrancieFrancie Francie
Žánryklasická hudba, opera a duchovní hudba
Povoláníhudební skladatel a loutnista
Nástrojeloutna
PříbuzníKarel Kohout (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Kohout (pokřtěn Prokop Pius Josef Kohout), příjmení psáno též Kohaut, Kohault (11. července 1734 Vídeň[1] – 12. května 1777 Paříž) byl skladatel a loutnista českého původu.[pozn. 1]

Život

Byl synem českého loutnisty a učitele hudby ve službách knížat ze Schwarzenbergu a z Esterházy. Byl mladším bratrem vídeňského skladatele Karla Kohouta. Působil jako skladatel a loutnista. Pro divadlo Comédie Italienne zkomponoval několik oper.

Největší úspěch získala jeho první opera, jednoaktovka Le Serrurier (Zámečník) na libreto A. F. Quétanta. Byla poprvé uvedena 20. prosince 1764 a tiskem vyšla v roce 1765. Byla uváděna ještě dalších pět let po premiéře a libreto bylo přeloženo do němčiny, nizozemštiny a švédštiny. Pro české divadlo libreto upravil Josef Thám. Další jeho opery již takový úspěch neměly.

O datu narození a úmrtí se vedly spory.

Dílo

Zkomponoval 6 symfonií, které jsou však ztraceny. Ve sbírce La melodie Germanica, která vyšla v Paříži v roce 1758, jsou uvedeny jeho skladby spolu se skladbami Jana Václava Stamice, Františka Xavera Richtera a George Christopha Wagenseila.

Několik skladeb z té doby signovaných jménem Kohout bylo nalezeno i v českých archivech. Autorství je však nejisté.

České provedení

V Česku uvedlo v roce 1941 Kohoutova Zámečníka divadlo D 41 E. F. Buriana. První část představení tvořil melodram Jiřího Antonína Bendy Ariadna na Naxu .[4]

Instrumentální skladby

  • 6 sonát pro housle, violoncello a cembalo (Paříž, okolo roku 1763)
  • 8 trií pro cembalo, harfu nebo loutnu s doprovodem houslí a kontrabas (Paříž, 1767).
  • Sonates pro cembalo a loutnu (autorství nejisté, vydáno v Paříži pod jménem Kohault)

Chrámová hudba

  • Salve Regina pro sbor, violoncello a orchestr (1763)
  • Dominus regnavit (1764)
  • Cantate Dominum

Opery

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Ve starší literatuře zaměňován s předčasně zemřelým Wenzlem Josefem Thomasem Kohautem (7. 3. 1738–12. 12. 1738).[2][3]

Reference

  1. ↑ Matrika narozených, Vídeň St. Michael, 1734-1739, snímek 66. Vídeň: Matricula Online Dostupné online. (latinsky) 
  2. ↑ FRANKOVÁ, Anna. Český hudební slovník osob a institucí. Brno: Ústav hudební vědy FF MU, 2016. Dostupné online. Kapitola Kohout, Josef 1). 
  3. ↑ FRANKOVÁ, Jana. Život a dílo Josefa Kohouta (1734–1777) jako příklad migrace hudebníků v osvícenské Evropě. Brno, 2015 [cit. 2023-01-09]. Disertační práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta – Ústav hudební vědy; Université Paris-Sorbonne, École doctorale V – Laboratoire de recherche IReMus. Vedoucí práce Jana Peroutková, Raphaëlle Legrand. Dostupné online.
  4. ↑ Česká hudební díla XVIII. století. Pestrý týden. 5. 10. 1940, s. 6. Dostupné online. 

Literatura

  • Československý hudební slovník osob a institucí I. (A–L), 1963, SHV, Praha, s. 691
  • FRANKOVÁ, Jana. Život a dílo Josefa Kohouta (1734–1777) jako příklad migrace hudebníků v osvícenské Evropě. Brno, 2015. Disertační práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta – Ústav hudební vědy; Université Paris-Sorbonne, École doctorale V – Laboratoire de recherche IReMus. Vedoucí práce Jana Peroutková, Raphaëlle Legrand. Dostupné online.
  • FRANKOVÁ, Anna. Český hudební slovník osob a institucí. Brno: Ústav hudební vědy FF MU, 2016. Dostupné online. Kapitola Kohout, Josef 1). 
  • SLEZÁKOVÁ, Anna. Josef Kohout: Trio pour le Clavecin, la Harpe ou le Luth avec accompagnement d un violon et la basse. Vídeň, 2006. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Miloš Štědroň. Dostupné online.
  • Vladimír Telec: Staré tisky děl českých skladatelů 18. století, Praha, 1969

Externí odkazy

Média použitá na této stránce