Josef Kopal (1819)

c. k. genmjr. Josef von Kopal
Jiná jména	Joseph von Kopal
Narození	27. srpna 1819 Lemberg
Úmrtí	29. srpna 1894 (ve věku 75 let) Baden
Titul
Ocenění	Vojenská záslužná medaile
Choť	Irene von Kopal (von Täuffer)
Děti	Karel Kopal Wilhelm Kopal
Rodiče	Alois Kopal Wilhelmine Kopal
Příbuzní	Rosa von Schenk (sestra) Sophia von Kopal (sestra) Karl Medard von Kopal (bratr) Severine von Kopal (sestra) Karel Kopal (vnuk) Leopold Kopal (bratranec) Karel Kopal (bratranec) Karel Kopal Viktor Kopal Robert Kopal Viktorína Brand Ludvík Brand Karel Brand Arnoštka Henn Gottlieb Henn Marie Kopalová Františka Kopalová Viktor Brand-Kopal Bohumil Brand-Kopal Františka Auerspergová Josef von Schenk (švagr) Josef von Schenk (synovec)
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Josef Kopal (27. srpna 1819 Lemberg – 29. srpna 1894 Baden)^[1][2] byl rakouský šlechtic a generál v rakousko-uherské armádě. Patřil k mladší linii rodu Kopalů.^[3][4]

Do rakouské císařské armády vstoupil roku 1835.^[5] Účastnil se tažení v roce 1848 a 1849 částečně jako velitel pěší pionýrské roty a částečně jako člen generálního štábu. Roku 1854 se podílel na stavbě 250 metrů dlouhého dřevěného mostu přes řeku San. Roku 1859 se účastnil tažení v Itálii. 28. června 1866 se vyznamenal ve válce s Pruskem v bitvě u České Skalice, kdy jeho prapor pronikl bojovou linií a napadl nepřítele.^[4]

• poručík 2. třídy (1841)
• poručík 1. třídy (1845)
• nadporučík (1848)
• hejtman 2. třídy (1849)
• hejtman 1. třídy (1850)
• major (1859)
• plukovník (1866)

23. dubna 1873 získal hodnost generálmajora. V této hodnosti setrval do 1. dubna 1876, kdy byl pensionován.^[1] Za svou službu byl oceněn bronzovou Vojenskou záslužnou medailí.^[6]

Za více než 40 let služby v armádě s účastí v boji jej císař František Josef I. povýšil 30. prosince 1879 do šlechtického stavu.

V červeno-zeleně polceném štítě je vsunuta do poloviny sahající zlatá špice s červenou hvězdou, nad špicí je šikmo položený přirozený rýč listem vzhůru překřížený zvráceným mečem se zlatým jílcem a záštitou. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přilba s červeno-zlatými a zeleno-zlatými přikrývadly. Klenotem jsou dvě složená křídla, přední dělené zlato-červeně, zadní zeleno-zlatě.^[7]

Starší syn Karel zemřel roku 1873 jako nadporučík husarů. Mladší syn Wilhelm rovněž sloužil v rakouské císařské armádě. Tato linie rodu Kopalů žila později v Rakousku.^[8]

• Vojenská záslužná medaile na červené (mírové) stuze^[6]