Josef Kovář

Josef Kovář
Narození15. října 1901
Skalice u Soběslavi, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí29. ledna 1966 (ve věku 64 let)
Praha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníučitel a spisovatel
Významná dílaČing, hrdý orel Tádžikistánu
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Kovář (15. října 1901, Skalice u Soběslavi29. ledna 1966, Praha) byl český spisovatel, autor próz pro mládež především z přírodního prostředí.[1]

Život

Kovář pocházel z rolnické rodiny. V letech 19161920 vystudoval učitelský ústav v Soběslavi a poté v letech 19201924 učil na různých místech v Čechách (Ratiboř, Písnice, Frýdlant), v letech 19251936 v Dolní Poustevně, 19361938 ve Cvikově a od roku 1938 až do důchodu v roce 1961 v Českém Brodě. Zde byl také v letech 19451949 předsedou ONV a věnoval se osvětové práci. V letech 19531955 vystudoval dálkově Vysokou školu pedagogickou v Praze.[1]

V Kovářových knihách pro mládež (s výjimkou několika historických povídek) se propojuje život zvířat v přírodě s napínavým dějem. Příběhy se odehrávají jednak v jeho rodném rybníkářském kraji, jednak i v oblastech poněkud exotičtějších (Podkarpatská Rus, Finsko, Tádžikistán). Hrdiny jsou buď zvířata nebo děti. Oblíbeným Kovářovým tématem jsou také skautské tábory.[1]

Dílo

  • Synové lesů (1937), povídka, lovecké příhody chlapců z Hvězdenské myslivny.
  • Skautský rok družiny Kamzíků (1938, povídka, příběhy sedmi skautů v Lužických horách.
  • Lovci v zálesí (1940), povídka, podivné příhody Ivana-zálesáka.
  • Prázdniny v táboře „Dívčí válka“ (1940), povídka, příběhy skautské dívčí družiny, roku 1992 vydáno pod názvem Dívčí válka.
  • Šarkán (1940), román divokého koně.
  • Kouzlo polonin (1940), povídka z přírody a z hor Podkarpatské Rusi.
  • Princ Dabby (1941), povídka, příběhy eskymáckého psa.
  • Dva tajemní rytíři (1941), historická povídka.
  • Julinka z hájovny (1941), dívčí románek.
  • Medvědí hory (1941), povídka z Podkarpatské Rusi.
  • Vodáci od sedmi stříbrných jezer (1941), povídka z Kovářova rodného rybníkářského kraje.
  • Modrá zář (1942), povídka, chlapecké dobrodružství dvou bratrů, přepracováno 1949.
  • Čing–ptačí král (1944), román, ilustroval Zdeněk Burian, napínavá historie tádžického loveckého orla Činga, přepracováno roku 1959 s názvem Čing, hrdý orel Tádžikistánu.
  • Losí stopy (1944), povídka z Finska, dobrodružství lovce Martina a jeho losa Siki
  • Černý vlk (1944), povídka z Podkarpatské Rusi.
  • Syn řeky (1946), román chlapce hrdiny.
  • Pánův trubač (1946), historická povídka.
  • Lov na výrovce (1947), povídka z rodného autorova kraje.
  • Bojar na stopě (1947), povídka, dobrodružství policejního psa.
  • Pod korouhví krále Jana (1948), historická povídka.
  • Světlušky (1948), povídka, z deníčku nejmenších skautek
  • Rytíř stříbrného meče (1949), historická povídka.
  • Čing, hrdý orel Tádžikistánu (1959), nové přepracované vydání románu Čing–ptačí král.
  • Jedeme na přehradu (1963, plastické naučné leporelo.

Reference

  1. a b c Lexikon české literatury 2/II. K-L, Academia, Praha 1993, str. 902-903.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“