Josef Kovářík

Ing. Josef Kovářík
Josef Kovářík (před r. 1927)
Narození	2. února 1868 Prostějov, Rakousko-Uhersko
Úmrtí	11. září 1940 (ve věku 72 let) Prostějov, Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbení	Městský hřbitov v Prostějově
Povolání	podnikatel a průmyslník
Choť	Ludmila Kováříková (roz. Neumannová)
Příbuzní	František Kovářík (bratr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Kovářík (2. února 1868 Prostějov – 11. září 1940 tamtéž^[1]) byl český inženýr a podnikatel, spolumajitel firmy Wichterle a Kovářík (Wikov), bratr a obchodní partner podnikatele a pozdějšího československého ministra veřejných prací Františka Kováříka.

Životopis

Mládí

František Kovářík byl synem prostějovského tkalce Josefa Kováříka, který pocházel z Chropyně. Po maturitě Josef Kovářík vystudoval strojírenství a získal titul inženýra. Oženil se s Ludmilou Neumannovou, dcerou uzenáře z Prostějova^[2].

Podnikatel

Po studiích se vrátil zpět do Prostějova. Roku 1894 zde nedaleko Wichterleho strojírny založil továrny, nejprve na pluhy a hospodářské stroje, posléze réž parní lokomobily a motory. Roku 1896 do firmy přistoupil jeho starší bratr Ing. František Kovářík, vznikla tak firma F. a J. Kovářík, továrna strojů a slévárna Prostějov, která postupně rozšiřovala svůj sortiment a vyráběla žací stroje, plynové, benzinové a naftové motory, čerpadla, mlátičky a další zemědělské stroje.

V roce 1909 firma F. a J. Kovářík zažila stagnaci a změnila se na Prostějovskou akciovou továrnu na stroje a motory F. a J. Kovářík. Roku 1918 se firma sloučila s konkurenční společností Františka Wichterleho a vznikla firma Wichterle a Kovářík, akciová společnost (zkráceně Wikov). To umožnilo další rozvoj a rozšiřování výroby.

V letech 1910–1912 si se svým bratrem Františkem nechali postavit reprezentativní secesní rodinná sídla uprostřed městské zástavby. Secesní dům Ing. Josefa Kováříka v Prostějově podle návrhu architekta Emila Králíka^[3] postavila místní stavitelská firma Konečný-Nedělník.

Úmrtí

Josef Kovářík zemřel 11. září 1940 v Prostějově a byl pohřben v rodinné hrobce na místním městském hřbitově.

Odkazy

Reference