Josef Kowař
| Jeho Milost Msgre. Josef Kowař Prelát | |
|---|---|
 | |
.jpg) Josef Kowař (cca 1904) | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Předchůdce | Gustav Mattauch |
| Nástupce | Franz Xaver Reike |
| Znak |  (c) I, SajoR, CC BY-SA 2.5 |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 20. prosince 1874 |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Osobní údaje | |
| Rodné jméno | (latinsky) Josephus Kowař[1] |
| Datum narození | 3. října 1850 |
| Místo narození | Maršov,  Rakousko-Uhersko |
| Datum úmrtí | 4. ledna 1930 (ve věku 79 let) |
| Místo úmrtí | Litoměřice,  Československo |
| Místo pohřbení | Městský hřbitov, Litoměřice |
| Povolání | římskokatolický duchovní |
 multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Josef Kowař; česky Kovář (3. října 1850 Mašov[2] – 4. ledna 1930 Litoměřice[3]), byl český katolický kněz, 55. probošt litoměřické kapituly v letech 1923–1930.
Život
Na kněze byl vysvěcen 20. prosince 1874. Od roku 1887 byl kaplanem v Benešově nad Ploučnicí. V roce 1894 založil v Litoměřicích ve funkci spirituála kněžského semináře první studentský konvikt zvaný Johanneum. Vedením tohoto konviktu byla od roku 1899 pověřena kongregace Školských bratří.
Pro své kněžské kvality byl v roce 1902 byl 14. litoměřickým biskupem Emanuelem Schöbelem jmenován sídelním kanovníkem litoměřické katedrální kapituly. Získal kanonikát hilleánský (lat. hilleanus), který byl v té době zřízen, a Kowař se stal prvokanonikantem (prvním držitelem hilleánského kanonikátu). V letech 1908–1918 řídil jako Praeses kněžský seminář v Litoměřicích. V roce 1923 byl zvolen 55. proboštem litoměřické katedrální kapituly. Do funkce probošta byl potvrzen litoměřickým biskupem Josefem Grossem a funkci vykonával až do smrti. Za svou činnost byl papežem oceněn titulem papežský prelát.
Odkazy
Reference
- ↑ Directorium divini officii pro anno D.N.Jesu Christi 1920, Litoměřice 1920, str. 15
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Bohosudov
- ↑ VOLKERY, Augustinus. Diptychon sacerdotum Dioecesis Litomericensis inde ab anno 1886 pie in Domino defunctorum in eorundem memoriam. Litoměřice: Verlagsbuchdruckerei „Union“, Leitmeritz, Domgasse 16, 1937. 104 s. S. 1. (němčina)
Literatura
- PETERA Václav: Géniové církve a vlasti, Rkp. uložený v Centrální katolická knihovně KTF UK v Praze, Praha 1964
- MACEK Jaroslav: Biskupství litoměřické, Karmelitánské nakladatelství : Kostelní Vydří, 2005, ISBN 80-7192-978-6, s. 106-111.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Kowař na Wikimedia Commons - Foto Josefa Kowaře na společném listu s dalšími sídelními kanovníky
| Předchůdce: Gustav Mattauch | | 55. probošt litoměřické kapituly 1923 – 1930 | | Nástupce: Franz Xaver Reike |
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: David Liuzzo, Licence: Attribution
Wappen des Bistums
LeitmeritzAutor: Neznámý, Licence: CC BY-SA 4.0
Kanovník Josef Kowař při setkání kapituly s litoměřickým biskupem Emanuelem Schöblem (cca 1904)
Autor: Tomas.urban, Licence: CC BY-SA 4.0
znak kapituly sv. Štěpána v Litoměřicích