Josef Kozlík

Josef Kozlík
Narození16. září 1904
Červené Janovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí20. února 1954 (ve věku 49 let)
Věznice Pankrác
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníĎáblický hřbitov
Národnostčeská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Kozlík (16. září 1904[1] Červené Janovice20. února 1954 Věznice Pankrác) byl český dělník, protinacistický a protikomunistický odbojář odsouzený komunistickým režimem k trestu smrti a popravený v roce 1954.[2]

Životopis

Narodil se v roce 1904 v Červených Janovicích.[3] Živil se jako dělník.[4] Za druhé světové války pomáhal ukrývat lidi hledané gestapem.[5]

Po únoru 1948

Po komunistickém převratu v únoru 1948 se zapojil do protikomunistického odboje. Vedl přitom odbojovou skupinu působící převážně na území Prahy, nicméně působil i v Chodsku nedaleko hranic s Bavorskem v Západním Německu. V létě 1951 intenzivně v rámci své činnosti začal spolupracovat s Jaroslavem Peteříkem. Spolu s ním pak poté zajišťoval předávání zpravodajských zpráv vojenského i informačního charakteru na západ. Kozlík se nicméně poté v červenci 1952 pokusil na západ sám emigrovat. Přes kontakt Peteříka se mu to nepodařilo, a proto vyhledal jinou osobu, která by mu s přechodem hranice mohla pomoci. Tou ovšem byl agent Státní bezpečnosti, který posléze pomohl celou skupinu rozkrýt. Kozlím byl poté zatčen zřejmě v září 1953.[6] V politickém procesu konaném v prosinci 1953 byl poté za trestné činy velezrady a vyzvědačství odsouzen k trestu smrti.[7] Nejvyšší soud posléze zamítl Kozlíkovo odvolání. Popraven byl v únoru 1954.[8] Pohřben byl do společného hrobu na Ďáblickém hřbitově.[6] V procesu byla přitom k dlouholetým trestům odnětí svobody odsouzena řada dalších osob.[5]

Odkazy

Reference

  1. Josef Kozlík. Vzpomínky [online]. [cit. 2024-06-23]. Dostupné online. 
  2. Josef Kozlík (1904-1954) – Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2024-06-23]. Dostupné online. 
  3. Vydaná osvědčení | Oddělení vydávání osvědčení a správních agend. 3odboj.army.cz [online]. [cit. 2024-06-23]. Dostupné online. 
  4. seznam popravených pro politické trestné činy: TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2024-06-23]. Dostupné online. 
  5. a b Pomník Obětem 1. a 2. světové války | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-06-23]. Dostupné online. 
  6. a b Poslední adresa | Jedno jméno, jeden život, jedna tabulka. Poslední adresa [online]. [cit. 2024-06-23]. Dostupné online. 
  7. vrchní světnicová on X. X.com. Dostupné online. 
  8. Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-06-23]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“