Josef Kratochvíl (teolog)
| Amplissimus Dominus Jeho Milost P. Mgr. Josef Kratochvíl | |
|---|---|
| děkan Královské stoliční kapituly sv. Petra a Pavla v Brně | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Metropole | Olomouc |
| Diecéze | brněnská |
| Sídlo | Brno |
| Znak | .svg) (c) I, SajoR, CC BY-SA 2.5 |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 29. 7. 1900 |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady | |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 18. března 1876 |
| Místo narození | Oslavice,  Rakousko-Uhersko |
| Datum úmrtí | 6. května 1968 |
| Místo úmrtí | Brno,  Československo |
| Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
| Národnost | moravská |
| Povolání |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Josef Kratochvíl (18. března 1876 Oslavice – 6. května 1968 Brno) byl moravský římskokatolický duchovní, papežský prelát, kapitulní vikář brněnské diecéze, děkan a první prelát Královské stoliční kapituly u sv. Petra a Pavla v Brně.
Životopis
Studoval bohosloví v Brně, na kněze byl vysvěcen v roce 1900. Po vysvěcení působil jako kaplan v Boskovicích, později v kostele svaté Maří Magdaleny v Brně. Od roku 1904 byl kaplanem v petrovském dómě a vyučoval náboženství. V letech 1910–1914 studoval práva a teologii v Římě, kde získal titul doktora teologie. Po návratu z římských studií zastával funkci biskupského sekretáře.
V roce 1924 ho brněnský biskup Norbert Klein jmenoval kanovníkem královské stoliční kapituly v Brně a také biskupským kancléřem. V roce 1939 byl zatčen jako rukojmí v akci Abrecht der Erste a vězněn v Brně na Špilberku. Vzhledem ke svému věku byl spolu s nejstaršími zatčenými rukojmími po několika týdnech propuštěn. Po úmrtí sídelního biskupa Josefa Kupky v roce 1941 byl jmenován kapitulním vikářem brněnské diecéze. Tuto funkci vykonával až do poválečného jmenování nového biskupa Karla Skoupého v roce 1946. Poté, co byl tento biskup komunistickými orgány internován a nemohl vykonávat biskupskou službu, zastával Josef Kratochvíl od roku 1953 až do své smrti funkci kapitulního vikáře opět.[1] Zemřel 6. května 1968, poslední rozloučení se konalo o týden později v brněnské katedrále. Pohřben byl na Ústředním hřbitově v Brně. [2]
Reference
- ↑ KOLOUCH, František. Internace biskupů Josefa Hloucha a Karla Skoupého v době komunismu. Praha, 2015. 242 s. disertační práce práce. Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Katedra dějin a didaktiky dějepisu. Vedoucí práce Doc. PhDr. Alena Míšková, Ph.D.. Dostupné online.
- ↑ DAVIDOVÁ, Veronika. Úcta k zemřelým jako projev víry a lásky. Brno, 2019. 70 s. diplomová práce. MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra dějepisu. Vedoucí práce Mons. ThLic. Václav Slouk. Dostupné online.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) I, SajoR, CC BY-SA 2.5
Generic template for coat of arms of a Canon (priest).