Josef Kratochvil (pedagog)

Prof. PhDr. Josef Kratochvil
plaketa Josefa Kratochvila
Narození	1. ledna 1915 Pozořice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	26. května 2001 (ve věku 86 let) nebo 11. května 2001 (ve věku 86 let) Kemnath Německo Německo
Místo pohřbení	Ústřední hřbitov v Brně sk. 28, hrob 76-79 49.1720091N, 16.5932587E
Alma mater	Masarykova univerzita
Povolání	pedagog, spisovatel a prozaik
Ocenění	Čestné občanství města Brna (2000) Medaile Za zásluhy I. stupeň in memoriam (2001)
Děti	Jef Kratochvil syn Jiří Kratochvil syn Jiří Kratochvil ve Slovníku české literatury po roce 1945 Jan Kratochvil syn
Rodiče	Josef Kratochvil - otec Anežka, roz. Simonidesová - matka
Příbuzní	Antonín Kratochvil bratr
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Kratochvil (1. ledna 1915, Pozořice – 26. května 2001, Kemnath, Bavorsko), skautskou přezdívkou Baby, byl český učitel, spisovatel, vysokoškolský pedagog a skaut, náčelník českých exilových skautů.

Narodil se v Pozořicích v rodině filozofa a pedagoga Josefa Kratochvila a Anežky, rozené Simonidesové.

V roce 1927 vstoupil do skautského oddílu, brzy se stal jednou z vůdčích osobností českého skautského hnutí.

Po maturitě na gymnáziu v Křenové ulici v Brně studoval na Masarykově univerzitě filozofii a pedagogiku. V roce 1934 dokončil studia na učitelském ústavu v Brně^[1] a stal se učitelem, čemuž se věnoval do roku 1937.

Studoval důstojnickou školu v Brně, sloužil v armádě a po okupaci v březnu 1939 krátce působil jako zpravodajský důstojník u československé vojenské jednotky v Sovětském svazu. Po uzavření německo-sovětského paktu se vrátil do republiky, od roku 1942 opět učil. Za okupace prováděl odbojovou činnost, byl spojkou mezi partyzány a podzemím. Pracoval i u vojenských lesů, později jako správce statku na Šumavě.

Po osvobození v roce 1945 opět začal učit a to na devítiletce v Brně-Černých Polích v Merhautově ulici. V létech 1945 až 1948 se věnoval psychologii a dějepisu na Filozofické fakultě Masarykovy Univerzity v Brně, od roku 1948 se na Vysoké škole zemědělské zaměřil na výzkum vodního ptactva.

Koncem čtyřicátých let začal působit jako agent-chodec a převáděl lidi do západního Německa. V po únorovém převratu v roce 1948 byl přeložen na základní školu do Osové Bítýšky, v roce 1949 získal ještě doktorát na Masarykově univerzitě v Brně, nicméně v následujícím roce mu byla pro jeho silné katolické a skautské zaměření pedagogická činnost zakázána.^[2] V roce 1951 emigroval do Rakouska, kde se ve Vídni přihlásil na velitelství vojenských jednotek USA a tři roky působil jako zpravodajský důstojník americké armády. Při této práci se nejméně jednou do Československa tajně vrátil. V roce 1954 začal přednášet na Ukrajinské svobodné univerzitě v Mnichově, kde se stal profesorem zoosociologie a zoopsychologie (v roce 1955 získal docenturu, v letech 1961–1966 přednášel jako profesor, v roce 1975 zastával funkci děkana).^[1]

Stal se ministrem školství v exilové vládě a podílel se na založení československé dálkové školy v exilu.

Podílel se také na exilovém skautingu – v Německu a Norsku organizoval letní skautské tábory pro děti exulantů z celého světa. Vedl české exilové skauty v Evropě,^[3] po smrti Velena Fanderlika v roce 1985 se pak stal náčelníkem všech českých exilových skautů. Vydával také skautské knihy a časopis Československý skaut-exulant.^[4]

V 80. létech 20. století přednášel na Vysoké škole technické v Hohenheimu a Stuttgartu. V roce 1985 byl jmenován v Německu senátorem.^[zdroj⁠?!]

Po převratu v roce 1989 začal opět navštěvovat Československo. Zemřel 11. května 2001 v nemocnici ve Stuttgartu, je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně, Vídeňská 96, sk. 28, hrob 77. V roce 2001 obdržel čestné občanství města Brna a státní vyznamenání Za zásluhy o stát (in memoriam). Dne 17. září 2009 mu byla v Brně na Šilingrově náměstí na domě č. 2/01 odhalena pamětní deska.

Josef Kratochvil napsal několik desítek skautských příruček, učebnic a knih pro mládež. Psal chlapecké a skautské romány a povídky pro mládež. Používal pseudonym J. K. Baby podle své skautské přezdívky. Od roku 1931 přispíval do časopisu Anděl strážný, určeného pro nejmenší čtenáře. Psal zde články o životě zvířat, o výletech do přírody a táboření. Byl i editorem tohoto dětského měsíčníku. Později přispíval do časopisů Junák a Mladý hlasatel.

V roce 1933 mu vyšel první román Stateční hoši. Vydával také periodika, v nichž se věnoval české historii. Po válce přispíval do časopisu Vpřed do rubriky Z Bobří hráze.

V zahraničí publikoval práce z oboru ornitologie a entomologie. Politicky a historicky zaměřené články publikoval v různých exilových časopisech – v Evropě, USA (Proměny, Hlasatel), ale také v Jižní Africe (Jaro) a Austrálii (Beseda). Do vysokého věku editoval časopis Ethologie, kde publikoval články o životních projevech živočichů a o jejich způsobu života. Po roce 1989 přispíval i do obnovených českých skautských časopisů.

• Stateční hoši (1933)
• Rok junáků : útržek z celoročního života junáků (1939)
• Mezi junáky : příručka vedoucím i rádcům pro první kroky v junáctví (1939)
• Povídky našeho lesa (1941)
• Lovík – bystré oko : Drobná kresba ze života velkých našich vzdušných plavců – kání lesních (1942)
• Příhody našich zpěváčků (1943)
• Kuhúk – chvojnický výr (1943)
• Káča z obory : Drobná kresba ze života kavek (1943)
• Král motýlů (1946)
• Kožóšek - příběhy sýkory moudivláčka z povodí řeky Moravy (1949)
• Ptačí melodie (1954)
• Kniha o životě zvířat (1957)
• Ptactvo nebeské, Československá dálková škola, Stuttgart (1973)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Kratochvil na Wikimedia Commons
• Lucernička ve Slovníku české literatury po roce 1945
• Josef Kratochvil v Encyklopedii dějin města Brna