Josef Krejčí (kněz)

ThDr. Josef Krejčí, S.S.L.
kněz
Církevřímskokatolická
Arcidiecézetridentská
Svěcení
Kněžské svěcení22. prosince 1951
Osobní údaje
Datum narození3. března 1927
Místo narozeníPraha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Datum úmrtí13. ledna 2014 (ve věku 86 let)
Místo úmrtíTrento, ItálieItálie Itálie
Povolánípedagog a spisovatel
Alma materPapežská lateránská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Krejčí (3. března 1927 Praha13. ledna 2014 Trento) byl český římskokatolický kněz, biblista a pedagog.

Život

Narodil se v rodině politika Jana Jiřího Krejčího. Maturoval v roce 1946 na reálném gymnáziu v Praze. Poté odešel studovat teologii na Lateránskou papežskou univerzitu do Říma, kde v letech 1946–1950 získal základní vzdělání v oboru teologie. Ve studiích však pokračoval a v roce 1952 získal licenciát teologie a v roce 1956 i doktorát teologie po předložení disertační práce s názvem: „Kázání v provensálských klášterech v 6. století“.

Z důvodu politického převratu v Československu v roce 1948 se nemohl vrátit do vlasti, rozhodl se tedy zůstat v emigraci a stal se exulantem. Na kněze byl vysvěcen 22. prosince 1951 a od roku 1952 až do své smrti působil v pastoraci tridentské arcidiecéze. Svá další studia na Papežském biblickém ústavu v Římě, v letech 1958–1960, zakončil specializovaným licenciátem Písma svatého. Studijní pobyt na École biblique et archéologique française v Jeruzalémě absolvoval v letech 1960–1961 jako Élève titulaire. Jeho závěrečná práce nesla název: „Pozemkový majetek ve starém Izraeli“.

V letech 1962–1963 pracoval v Centru pro automatizaci literární analýzy v Gallarate v Itálii na zpracování kumránských textů. V letech 1966–2003 vyučoval úvod do Písma svatého a starozákonní biblistiku na diecézním Teologickém učilišti v Tridentu v Itálii. Zároveň celá devadesátá léta 20. století působil souběžně na Katolické teologické fakultě UK v Praze.

V češtině i západních jazycích publikoval odborné i popularizující články a recenze na biblická, většinou starozákonní témata. V Čechách je jeho nejznámější prací česká exilová monografie podrobně komentující konstituci Dei Verbum.[1]

Redigoval upravené římské vydání Nového zákona Ondřeje M. Petrů,[2] v němž se zejména podílel na revizi výkladových částí.

Odkazy

Reference

  1. Slovo Boží. [s.l.]: Křesťanská akademie Řím, 1971. 
  2. PETRŮ, Ondřej. Nový Zákon. [s.l.]: Křesťanská akademie Řím, 1976. 

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“