Josef Krosnář

Josef Krosnář
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1929 – 1938
Poslanec Prozatímního NS
Ve funkci:
1945 – 1946
Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci:
1946 – 1948
Poslanec Nár. shrom. ČSR a ČSSR
Ve funkci:
1948 – 1968
Čs. ministr výkupu
Ve funkci:
1952 – 1953
NástupceBožena M.-Dostálová
Čs. ministr lesů a dřevařského průmyslu
Ve funkci:
1954 – 1956
PředchůdceMarek Smida
Nástupceministerstvo zrušeno
Čs. ministr státní kontroly
Ve funkci:
1956 – 1963
PředchůdceMichal Bakuľa
NástupcePavol Majling
Čs. ministr potravinářského průmyslu
Ve funkci:
1961 – 1963
PředchůdceJindřich Uher
NástupceVratislav Krutina
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ

Narození19. října 1891
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí25. prosince 1968 (ve věku 77 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profesepolitik
OceněníŘád Klementa Gottwalda
Řád republiky
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Krosnář (19. října 1891 Praha[1]25. prosince 1968 Praha[2]) byl československý politik, ministr československých vlád a poslanec Národního shromáždění za Komunistickou stranu Československa.

Biografie

Profesí byl soustružníkem. Podle údajů z roku 1935 bydlel v Praze.[3] Během frakčních bojů v KSČ ve 20. a 30. letech 20. století patřil k loajálním členům vedení.[4] V roce 1934 na něj byl vydán zatykač (spolu s Klementem Gottwaldem, Václavem Kopeckým a Josefem Štětkou) v souvislosti s aktivitami KSČ v té době.[5]

V parlamentních volbách v roce 1929 se stal poslancem Národního shromáždění. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1935. Poslanecké křeslo si podržel do prosince 1938, kdy byl v důsledku rozpuštění KSČ zbaven mandátu.[6][7]

Po osvobození byl v letech 1945–1946 poslancem Prozatímního Národního shromáždění a v letech 1946–1948 Ústavodárného Národního shromáždění. V letech 1948–1968 zasedal v Národním shromáždění (po roce 1960 Národní shromáždění Československé socialistické republiky).[8]

Za války působil v exilu v Moskvě, kde od roku 1943 zasedal v Zahraničním byru KSČ.[9] Po osvobození se vrátil do Československa a zapojil do stranických aktivit komunistů. Během únorového převratu roku 1948 vystoupil 25. února na komunistické demonstraci na Václavském náměstí v Praze.[10]

Kromě funkcí poslaneckých zastával i ministerské posty. Ve vládě Antonína Zápotockého a první vládě Viliama Širokého zastával v letech 1952–1954 funkci ministra výkupu. V druhé vládě Viliama Širokého byl v letech 1954–1956 ministrem lesů a dřevařského průmyslu a v třetí vládě Viliama Širokého byl ministrem potravinářského průmyslu (1961–1963). Kromě toho ve druhé a třetí vládě Viliama Širokého působil jako ministr státní kontroly.

Zastával i významné stranické posty. V letech 1945–1951 působil jako předseda pražského Krajského výboru KSČ, 8. dubna 1945 se stal členem prozatímního ÚV KSČ. Ve funkci ho potvrdil VIII. sjezd KSČ, IX. sjezd KSČ, X. sjezd KSČ, XI. sjezd KSČ, XII. sjezd KSČ a XIII. sjezd KSČ. V období září 1945 až červen 1954 byl členem předsednictva ÚV KSČ.[11]

Od roku 1945 do roku 1951 byl náměstkem primátora hlavního města Prahy. Roku 1955 získal Řád republiky, roku 1961 Řád Klementa Gottwalda.[11]

Odkazy

Reference

  1. matrika kostela p. Marie v Libni, narození 1891-1894 Kobylisy, Nová a Stará Libeň [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2019-07-13]. Dostupné online. 
  2. Krosnář Josef [online]. abart-full.artarchiv.cz [cit. 2011-12-28]. Dostupné online. 
  3. seznam zvolených poslanců [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-12]. Dostupné online. 
  4. kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 735. Dále jen: Politické strany. 
  5. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 473, 477. Dále jen: Československé dějiny v datech. 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-15]. Dostupné online. 
  7. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-15]. Dostupné online. 
  8. Josef Krosnář [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-12]. Dostupné online. 
  9. Politické strany. 735
  10. Československé dějiny v datech. 491
  11. a b Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2014-11-28]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“