Josef Kroutvor

Josef Kroutvor
Josef Kroutvor (2017)
Narození	30. března 1942 (82 let) Praha Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Povolání	Esejista, historik umění, básník, prozaik
Národnost	Čech
Alma mater	Univerzita Karlova, rok ve Francii v Besançonu
Témata	Filozofie, historie, dějiny umění
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Kroutvor (* 30. března 1942 Praha) je český esejista, historik umění, básník a prozaik. Věnuje se zejména dějinám plakátu, umělecké fotografie, designu, architektury a sociologii kultury.

Roku 1960 maturoval na střední průmyslové škole strojnické. Poté pracoval jako technolog ve firmě Nářadí. V letech 1961-1967 studoval filozofii, historii a dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jeho diplomová práce nesla název Jazyk, řeč a existence. Poté pracoval v Ústavu pro teorii a dějiny hromadných sdělovacích prostředků. V roce 1968 získal roční stipendium na univerzitě v Besançonu ve Francii. Roku 1969 se vrátil do Československa a o rok později nastoupil do Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, na pozici odborného muzejního pracovníka se specializací na dějiny plakátu.

Josefa Kroutvora sledovala StB a vedla na něj svazek nepřátelské osoby.^[1] Zprávy o Josefu Kroutvorovi podával StB zaměstnanec Art Centra Zdeněk Zbořil (krycí jméno Houf)^[2][3] nebo student AVU a aktivní člen KSČ Pavel Brom (krycí jména Malíř, Zombák, Láďa).^[4]

V roce 1990 absolvoval studijní pobyt na Institutu pro vědy o člověku ve Vídni. V letech 1990–1992 přednášel dějiny plakátu a reklamy na Vysoké škole uměleckoprůmyslové a na Fakultě sociálních věd UK. V roce 1993 se stal v Uměleckoprůmyslovém muzeu vedoucím oddělení užité grafiky a fotografie. Roku 2002 obhájil rigorózní práci K otázce česko-německých vztahů v moderním umění 1890-1945. Roku 2003 odešel do důchodu.^[5]

• 2016 Cena Nadace ČLF za literární dílo roku 2015 (Chvály, pocty i rozpaky)^[6]
• 2022 Cena Jaroslava Seiferta (Poletování jednoho ptáčka)^[7]

Josef Kroutvor začal publikovat koncem 60. let časopisech, které byly po roce 1969 zrušeny (Sešity, Host do domu). V letech 1969 -1989 přispíval do časopisů Umělecká řemesla, Typografie, Film a doba a do exilových Listů a Svědectví. Své eseje vydával doma v samizdatu pod kafkovským pseudonymem "Josef K".

Kromě jiných prací mu v roce 1990 vyšla sbírka esejů Potíže s dějinami. Je to první kniha, která se od dob Milana Kundery hlouběji zamýšlí nad problematikou střední Evropy, resp. Československa.

Kniha obsahuje čtyři eseje – Potíže 1. republiky (pojem a společenský život), Potíže střední Evropy (anekdota a dějiny), Potíže s existencí (mýtus a česká literatura) a Potíže s emigrací (intelektuál na útěku).

• Pražský chodec (1985)
• Potíže s dějinami (1990)
• Praha, město ostrých hran (1992)
• Benátky (1992)
• Šumava a Josef Váchal (1994)
• Živly (1997)
• Města a ostrovy (2002)
• Můj Mácha (2003)
• Klobouk, kniha a hůl (2009)
• Malá vánoční četba (2010)
• Nové cesty na jih (2011)
• Fotografie jako mýtus (2013)
• Setkávání s Hrabalem (2014)
• Chvály, pocty i rozpaky (2015)
• Lesní eseje (2019)
• Pomalu na cestě k Betlému (2020)
• Bukvova hůl (2020)
• Lesní glosy (2021)

• Hlava Medusy (1985) – náklad zabaven
• Pražský chodec. Dějiny českého plakátu 1890-1945, Acta UPM 20, Praha 1985
• Jiří Sopko, Praha 1990
• Egon Schiele, Praha 1991
• Poselství ulice. Dějiny českého plakátu, Praha 1991
• Dynastie. Fotografie Ivana Pinkavy, Praha 1993
• Outsider Svatopluk Máchal, Ztichlá klika, Praha 1993
• Náchodský okruh art deco (1994)
• Josef Váchal, Praha 1994 (et al.)
• Café fatal. Mezi Prahou, Vídní a Paříží (1998)
• Suterény. Vybrané kritické texty 1963–2000 (2001)
• Škola české grotesky, Praha 2002

• Nový bestiář a jiné historky (1998)

• Fernety (1998)
• Pouštění papírových draků (2002)
• Rozsypaný čaj (2005)
• V Kupě (2012)
• Popořádku (2015)

• Poletování jednoho ptáčka, Torst, 2019, ISBN 978-80-7215-579-8

• 2002 Josef Kroutvor: Města a ostrovy, Týnská literární kavárna, atrium, Praha
• 2010 Josef:Kroutvor: Maličkosti

• 2002 Skupina 42 – II, Galerie Nový Svět, Praha
• 2008 Slovem i obrazem, Galerie Vltavín, Masarykovo nábřeží, Praha
• 2017 Hudba, moře, divadlo, Josef Kroutvor, David Radok, Ivan Theimer, Galerie U Betlémské kaple, Praha, 3. – 29. listopad 2017^[8]

• Mirek Vodrážka, Výtvarné umění a jeho subverzní role v období normalizace, Centrum pro dokumentaci totalitních režimů, Praha 2019, ISBN 978-80-270-5668-2
• Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 736-737, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Kroutvor na Wikimedia Commons
• Osoba Josef Kroutvor ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Kroutvor
• Heslo ve Slovníku české literatury
• Josef Kroutvor v informačním systému abART
• O moři, knihovnách, keramice i lahodném ženském poskakování. Kunsthistorik Kroutvor bilancuje