Josef Kuška

Jeho Milost J.M. can. Msgre. ThDr. Josef Kuška
Prelát Jeho Svatosti Generální vikář litoměřické diecéze Čestný kanovník litoměřické kapituly
Msgre. Josef Kuška v roce 1933
Církev	římskokatolická
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení	1895
Osobní údaje
Datum narození	24. února 1873
Místo narození	Zdice, Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí	25. ledna 1953 (ve věku 79 let)
Místo úmrtí	Liberec, Československo Československo
Místo pohřbení	29. ledna 1953 na hřbitově v Liberci. V roce 1965 byly jeho ostatky převezeny na hřbitov ve Zdicích.
Národnost	česká
Povolání	římskokatolický duchovní
multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Kuška (24. února 1873, Zdice^[1] – 25. ledna 1953, Liberec) byl český římskokatolický kněz, generální vikář české části litoměřické diecéze v období druhé světové války a oběť komunistického režimu.

Kněžské svěcení přijal v roce 1895 a poté působil jako kaplan ve Vejprtech (1895-1897), ve farnosti u kostela Nejsvětější Trojice v pražské Spálené ulici (1897-1899) a v Kladně (1899-1909). Od roku 1909 byl farářem v Kováni, kde se angažoval také politicky – několik desetiletí byl členem mladoboleslavského okresního zastupitelstva a v roce 1920 kandidoval za Československou stranu lidovou do Poslanecké sněmovny Národního shromáždění ČSR. Byl také jmenován čestným kanovníkem Katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích, papežským prelátem a osobním arciděkanem.

V průběhu druhé světové války se stal generálním vikářem české části diecéze litoměřická se sídlem v Kováni. Po válce působil ještě krátce jako litoměřický generální vikář a následně byl ustanoven administrátorem arciděkanství v Mladé Boleslavi. V roce 1944 byl jmenován čestným kanovníkem katedrální kapituly sv. Štěpána v Litoměřicích. K 1. lednu 1944 rezignoval na funkci generálního vikáře a přestěhoval se zpět do Kováně. V lednu 1944 byl jmenován vikářem boleslavským.

Po únoru 1948 jej biskup Štěpán Trochta zapojil do skryté organizační struktury litoměřické diecéze, kterou vytvořil v obavě před znemožněním kontaktu kněží s biskupem z důvodu internace biskupa. Biskup Trochta jmenoval Mons. Kušku tajným oblastním vikářem. Dostával informace o vývoji vztahů mezi církví a státem a tlumočil je pak kněžím v diecézi. Po odhalení těchto struktur v litoměřické diecézi a uvěznění biskupa Trochty byl P. Kuška ve svých téměř 80 letech zatčen dne 16. ledna 1953 na své faře a převezen do vazby do Liberce.

Zde prodělal 22. ledna výslech trvající asi jeden a půl hodiny. Dle vyšetřovacího protokolu měl přiznat své kontakty s biskupem Trochtou, jeho sekretáři Šmídlem a Krutílkem a tlumočení jejich instrukcí kněžím v severních Čechách. Rovněž mu vyšetřovatelé předhazovali jeho čtení pastýřských listů v roce 1949. Od svého zatčení musel být P. Kuška třikrát předveden k lékaři, který konstatoval, že je dosti sešlý stářím, vysílený, a doporučil, aby mohl stále ležet.

Dne 25. ledna 1953 ve 21.15 hod. P. Kuška ve vazbě na cele zemřel. Zemřel jako oběť pronásledování katolické církve v Československu ze strany komunistického režimu.

• PETERA Václav: Géniové církve a vlasti, Rkp. uložený v Centrální katolická knihovně KTF UK v Praze, Praha 1964.
• MACEK Jaroslav: Biskupství litoměřické, Karmelitánské nakladatelství : Kostelní Vydří, 2005, ISBN 80-7192-978-6, s. 124.

• Seznam generálních vikářů litoměřické diecéze
• Seznam čestných kanovníků litoměřické kapituly

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Kuška na Wikimedia Commons
• Josef Kuška (1873–1953) v projektu USTR - Odboj a perzekuce křesťanů v době nacismu a komunismu (1939–1989)
• Msgre. Josef Kuška a jeho fotografie Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
• Fotografie Josefa Kušky na společném listu Archivováno 29. 3. 2020 na Wayback Machine.
• Das Bistum Leitmeritz Archivováno 9. 11. 2011 na Wayback Machine.
• Společný pastýřský list episkopátu Republiky o současných nejnaléhavějších otázkách československých katolíků – listopad 1945