Josef Kubát

Josef Kubát
Poslanec Prozatímního NS
Ve funkci:
1945 – 1946
Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci:
1946 – 1948
Stranická příslušnost
ČlenstvíČSDSD
NSP
ČSSD

Narození20. září 1904
Úsobí-Kosovy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí5. prosince 1960 (ve věku 56 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Kubát (20. září 1904[1][2] Úsobí-Kosovy[2]5. prosince 1960 Praha[2]) byl český a československý politik Československé sociální demokracie a poválečný poslanec Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění.

Biografie

Narodil ze ve sklářské rodině. Vystudoval na obchodní akademii v Kolíně. Už během studia byl členem skupiny socialistických studentů. Od ledna 1920 pak byl členem sociální demokracie. Byl zaměstnán jako účetní v různých firmách. V období let 1928–1931 pak byl úředníkem okresní nemocenské pojišťovny v Poděbradech. V letech 1931–1935 působil jako úředník Středočeské záložny v Kolíně. Od roku 1928 až do roku 1938 byl funkcionářem sociálně demokratické strany, přičemž v letech 1928–1931 zastával funkci jednatele jejího okresního výkonného výboru v Poděbradech.-Za druhé republiky byl členem Národní strany práce. Od roku 1929 byl aktivní i v odborovém hnutí. V letech 1935–1939 byl funkcionářem Jednotného svazu soukromých zaměstnanců.[2]

Za okupace pracoval v letech 1939–1941 na postu hospodářského a personálního ředitele Jednoty soukromých zaměstnanců obchodu. Potom v letech 1941–1942 patřil mezi členy Národní odborové ústředny zaměstnanecké a zasedal v představenstvu nakladatelství Družstevní práce. Roku 1942 byl krátce vězněn. V letech 1943–1944 byl pomocným dělníkem na budování Štěchovické přehrady. Podílel se na protinacistickém odboji. V letech 1941–1942 spolupracoval s Vladislavem Vančurou. Od roku 1943 byl členem ilegálního prezídia Ústřední rady odborů, přičemž v letech 1943–1944 vyhotovil první program a strukturu Revolučního odborového hnutí). Od roku 1944 žil v ilegalitě.[2] Od dubna do května 1945 byl generálním tajemníkem České národní rady, která byla založena v jeho bytě.[3] Patřil mezi hlavní postavy květnového povstání.[2]

Po osvobození se naplno zapojil do politického života. Od května do října roku 1945 zastával funkci prvního místopředsedy Zemského národního výboru v Čechách. V období let 1945–1948 byl rovněž členem prezídia Ústřední rady odborů a ředitelem tiskových podniků Revolučního odborového hnutí. Také působil jako člen ústředního výkonného výboru Československé sociální demokracie.[2] V letech 1945-1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za ČSSD, respektive jako delegát Ústřední rady odborů. Po parlamentních volbách v roce 1946 se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, kde zasedal do parlamentních voleb roku 1948.[4][5]

V poválečném období byl funkcionářem Svazu národní revoluce a místopředsedou obnovené Společnosti přátel demokratického Španělska. V rámci ČSSD podporoval nezávislý postup a odmítal prokomunistický směr Zdeňka Fierlingera. Po únorovém převratu byl zbaven politických funkcí a propuštěn ze zaměstnání. Přestěhoval se do obce Smrčná-Hutě u Jihlavy, kde pracoval jako malozemědělec. V letech 1950–1953 byl ve vězení za rozšiřování protistátních letáků.[2]

Odkazy

Reference

  1. Josef Kubát [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-28]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h Kubát Josef [online]. historiecssd.cz [cit. 2015-02-10]. Dostupné online. 
  3. Pacner (2012), s. 220.
  4. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-28]. Dostupné online. 
  5. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-04. 

Literatura

  • PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. ISBN 978-80-7243-597-5. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“