Josef Kubát
Josef Kubát | |
---|---|
Poslanec Prozatímního NS | |
Ve funkci: 1945 – 1946 | |
Poslanec Ústavodárného NS | |
Ve funkci: 1946 – 1948 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | ČSDSD NSP ČSSD |
Narození | 20. září 1904 Úsobí-Kosovy Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 5. prosince 1960 (ve věku 56 let) Praha Československo |
Profese | politik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Josef Kubát (20. září 1904[1][2] Úsobí-Kosovy[2] – 5. prosince 1960 Praha[2]) byl český a československý politik Československé sociální demokracie a poválečný poslanec Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění.
Biografie
Narodil ze ve sklářské rodině. Vystudoval na obchodní akademii v Kolíně. Už během studia byl členem skupiny socialistických studentů. Od ledna 1920 pak byl členem sociální demokracie. Byl zaměstnán jako účetní v různých firmách. V období let 1928–1931 pak byl úředníkem okresní nemocenské pojišťovny v Poděbradech. V letech 1931–1935 působil jako úředník Středočeské záložny v Kolíně. Od roku 1928 až do roku 1938 byl funkcionářem sociálně demokratické strany, přičemž v letech 1928–1931 zastával funkci jednatele jejího okresního výkonného výboru v Poděbradech.-Za druhé republiky byl členem Národní strany práce. Od roku 1929 byl aktivní i v odborovém hnutí. V letech 1935–1939 byl funkcionářem Jednotného svazu soukromých zaměstnanců.[2]
Za okupace pracoval v letech 1939–1941 na postu hospodářského a personálního ředitele Jednoty soukromých zaměstnanců obchodu. Potom v letech 1941–1942 patřil mezi členy Národní odborové ústředny zaměstnanecké a zasedal v představenstvu nakladatelství Družstevní práce. Roku 1942 byl krátce vězněn. V letech 1943–1944 byl pomocným dělníkem na budování Štěchovické přehrady. Podílel se na protinacistickém odboji. V letech 1941–1942 spolupracoval s Vladislavem Vančurou. Od roku 1943 byl členem ilegálního prezídia Ústřední rady odborů, přičemž v letech 1943–1944 vyhotovil první program a strukturu Revolučního odborového hnutí). Od roku 1944 žil v ilegalitě.[2] Od dubna do května 1945 byl generálním tajemníkem České národní rady, která byla založena v jeho bytě.[3] Patřil mezi hlavní postavy květnového povstání.[2]
Po osvobození se naplno zapojil do politického života. Od května do října roku 1945 zastával funkci prvního místopředsedy Zemského národního výboru v Čechách. V období let 1945–1948 byl rovněž členem prezídia Ústřední rady odborů a ředitelem tiskových podniků Revolučního odborového hnutí. Také působil jako člen ústředního výkonného výboru Československé sociální demokracie.[2] V letech 1945-1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za ČSSD, respektive jako delegát Ústřední rady odborů. Po parlamentních volbách v roce 1946 se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, kde zasedal do parlamentních voleb roku 1948.[4][5]
V poválečném období byl funkcionářem Svazu národní revoluce a místopředsedou obnovené Společnosti přátel demokratického Španělska. V rámci ČSSD podporoval nezávislý postup a odmítal prokomunistický směr Zdeňka Fierlingera. Po únorovém převratu byl zbaven politických funkcí a propuštěn ze zaměstnání. Přestěhoval se do obce Smrčná-Hutě u Jihlavy, kde pracoval jako malozemědělec. V letech 1950–1953 byl ve vězení za rozšiřování protistátních letáků.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Josef Kubát [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h Kubát Josef [online]. historiecssd.cz [cit. 2015-02-10]. Dostupné online.
- ↑ Pacner (2012), s. 220.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-28]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-04.
Literatura
- PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. ISBN 978-80-7243-597-5.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“