Josef Kuchař (básník)
Josef Kuchař | |
---|---|
![]() | |
Rodné jméno | Josef Morawec |
Narození | 25. září 1846 nebo 14. listopadu 1847 Chábory ![]() |
Úmrtí | 26. května 1926 Praha ![]() |
Národnost | česká |
Povolání | úředník |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef Kuchař (14. listopadu 1847 Chábory u Dobrušky[1] – 26. května 1926 Praha) byl český básník, člen družiny ruchovců. Psal především idylické veršované povídky a lyriku v prosté, nepříliš bohaté formě.
Život
Narodil se 14. listopadu 1847 v Cháborech u Dobrušky Kateřině Morawcové. Po svatbě Kateřiny s Josefem Kuchařem 21. dubna 1856 bylo jeho příjmení změněno na Kuchař.[1]
V mládí se přidal ke skupině ruchovců kolem J. V. Sládka a aktivně přispíval do almanachů a časopisů. Spolupracoval s časopisem Český student. V té době vydal také svou první básnickou sbírku, Básně Josefa Kuchaře (1869).[2]
V 70. letech redigoval jičínský časopis Krakonoš.[2] Později získal trvalé zaměstnání jako úředník banky Slavie.[3] Dále literárně tvořil; psal idylické veršované povídky a plachou lyriku a vydával je v drobných knížkách.[2]
Během první světové války mu zemřel syn Břetislav. Jeho památce věnoval Kuchař sbírku Do věčnosti (1924).[2]
Ačkoli byl v mládí považován za slibného básníka a aktivního představitele své generace, ke konci života byl již téměř zapomenutý. (Pravděpodobnou příčinou bylo napsání oslavné "Hymny" do jubilejního císařského památníku "Viribus unitis".[4]) V létě 1925 jej v kině Passage ranila mrtvice. Následující měsíce věnoval psaní literárních vzpomínek[2] (např. povídka V Medlíku nad Dunajem, otištěná v Národní politice).[5]
Nebyl příliš plodným autorem. Jeho sbírky básní byly útlé a vydávané s několikaletými odstupy. Kuchařova poezie je prostá, jeho výrazové prostředky omezené. Na druhou stranu mají jeho básně půvab intimity a jsou opravdově procítěné.[2]
Dílo[4]
Básně
- Básně Josefa Kuchaře – Hradec Králové: vlastním nákladem, 1869
- Chýžka – Praha: v. n. 1881
- Ze zašlých a nových dob – Praha: v. n., 1885
- Cestou životem – Praha: v. n., 1891
- Za soumraku – Praha: Vilém Doubrava, 1911
- Hlubiny a obzory: znělky a jiné básně – Praha: V. Doubrava, 1914
- Pohádka dávno uprchlého jara: báseň lyricko-epická a jiné verše – Praha: Borský a Šulc, 1923
- Do věčnosti: cyklus básní za synem Břetislavem – Praha: Borský a Šulc, 1924
Próza
- Národní píseň: vesnická povídka – Praha: Jan Otto, 1894
- Pašerova Anežka: povídka z hor – Praha: V. Doubrava, 1896
Hudebniny
- [Mužské sbory] [rukopis] – Karel Bendl [Růžinko má dřímej, Můj růženec, Za památku]. 1872
- Ty, mrtvé srdce dřímej [rukopis]; Přinesli jaro na křídlech – K. Bendl; [J. Kuchař text]. 1872
- Vlasti má! – Miloslav Javorník; Nikdy zpět! – Josef Kuchař; Lásky kouzlo – Břetislav Doubravský — Alois Rublič. Praha: Fr. A. Urbánek
- Mrtvé srdce [rukopis]; Babí léto: dva sbory pro čtvero hlasů smíšených – František Jilek; [text J. Kuchař; Vítěslav Hálek]
- Písně pro mandolinu [rukopis] – upravil Alois Fišer; ... Melodie – Jan Malát; text J. Kuchař; ... 1924
Reference
- ↑ a b SOA Zámrsk, Matrika narozených 1840-1857 v Cháborech u Dobrušky, sign.26-4, ukn.1486, str.226. Dostupné online
- ↑ a b c d e f Jméno Josefa Kuchaře…. Národní listy. 1926-05-28, roč. 66, čís. 145, s. 9. Dostupné online [cit. 2011-08-01].
- ↑ Josef Kuchař. Národní listy. 1926-05-27, roč. 66, čís. 144, s. 9. Dostupné online [cit. 2011-08-01].
- ↑ a b KUNC, Jaroslav. Slovník soudobých českých spisovatelů. Krásné písemnictví v letech 1918–1945. Praha: Orbis, 1945. 1018 s. S. 441.
- ↑ KUCHAŘ, Josef. V Medlíku nad Dunajem. Národní politika. 1926-01-10, roč. 44, čís. 10, s. 1. Dostupné online [cit. 2011-08-01].
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Kuchař na Wikimedia Commons
Autor Josef Kuchař ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Kuchař (básník)
- Josef Kuchař v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
Média použitá na této stránce




House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Portrét – Josef Kuchař (1847-1926), Český básník.