Josef Kurz

prof. PhDr. Josef Kurz, DrSc.[1]
Josef Kurz
Narození	3. února 1901 Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	6. prosince 1972 (ve věku 71 let) Praha Československo Československo
Povolání	vysokoškolský učitel, překladatel, jazykovědec a slavista
Stát	Česko Česko
Alma mater	Univerzita Karlova Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Témata	Lucia Ciobanu
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Kurz (3. února 1901 Praha^[2] – 6. prosince 1972 Praha) byl český jazykovědec, slavista, bohemista, bulharista, byzantolog, literární historik, překladatel, publicista, editor staroslověnských památek a vysokoškolský pedagog.

Život

Po maturitě na smíchovském gymnáziu (1919) studoval v letech 1919–1924 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy^[3] obory slovanská filologie, indoevropský srovnávací jazykozpyt a romanistika,^[4]byl knihovníkem a vědeckou sílou semináře pro slovanskou filologii UK (1922–1924),^[5]v posledním studijním roce (1924) získal doktorát filozofie (disertační práce Několik poznámek k staroslověnskému čtveroevangeliu Zografskému).^[4]Po absolutoriu zůstal ve svazku fakulty jako asistent (1925–1926),^[5]své odborné vzdělání završil studijními pobyty ve Francii, Jugoslávii a zejména v Polsku, kde byl v letech 1931–1935 lektorem českého jazyka a literatury na Varšavské univerzitě.^[6]
V období 1926–1931 a 1935–1945 působil jako středoškolský profesor na pražských gymnáziích (Smíchov a v Křemencově ul.),^[5]souběžně pracoval v Kanceláři Slovníku jazyka českého při ČAVU (1935–květen 1945), kde se již od roku 1943 podílel na přípravách velkého Slovníku jazyka staroslověnského.^[7]
V červnu 1939 habilitoval na FF UK, byl ustanoven soukromým docentem slovanského jazykozpytu,^[5]přednášel však jen do uzavření českých vysokých škol německými okupačními úřady 17. 11. 1939. Řádným profesorem slovanské jazykovědy FF Masarykovy univerzity v Brně byl jmenován k 1. červnu 1945.^[7]Od roku 1950 vedl tamní slavistickou katedru (externě ještě dva roky po odchodu z Brna), paralelně vyučoval i na FF UK v Praze, kam byl definitivně převeden k 1. září 1956^[7]a působil zde až do svého skonu v roce 1972.
Titulu doktora filologických věd (DrSc.) dosáhl v roce 1964, jako hostující profesor přednášel na univerzitách v Moskvě, Leningradě, Sofii, Záhřebu, Bělehradě, Lipsku, Berlíně, Vídni, Kolíně nad Rýnem, Münsteru a ve Varšavě. Aktivně se zúčastnil pěti mezinárodních slavistických kongresů, konaných v letech 1929–1963 a mnoha odborných zahraničních i domácích konferencí, sympozií, porad a setkání.^[8]

Dílo

Vlastní rozsáhlá vědecká a publikační činnost prof. Josefa Kurze byla zaměřena především na paleoslovenistiku, kterou zkoumal v širokých souvislostech všech filologických disciplín, velkou pozornost věnoval cyrilometodějské problematice a byzantsko-slovanským vztahům. K jeho prioritám dále patřily dějiny slovanské filologie, byl autorem a spoluautorem řady učebnic i příruček staroslověnštiny a chrestomatií staroslověnských textů. Patřil k uznávaným bibliografům slavistiky a staroslověnštiny, v rámci svého pedagogického působení vychoval řadu odborníků těchto vědních oborů.^[9][10]

Členství ve vědeckých společnostech a institucích

• Hlavní redaktor, koordinátor a organizátor prvních svazků akademického Slovníku jazyka staroslověnského (Lexicon linguae palaeoslovenicae) v letech 1958–1972
• Předseda mezinárodní komise pro slovník církevněslovanského jazyka při Mezinárodním komitétu slavistů
• Předseda Matice české při Národním muzeu v Praze
• Člen Société de linguistique de Paris
• Člen Slovanského ústavu v Praze
• Člen Československé rady badatelské
• Člen Pražského lingvistického kroužku
• Člen Československého komitétu slavistů a předseda jeho komisí církevně slovanské a bibliografické; dále pracoval v komisích pro dějiny slavistiky a transkripční
• Člen Československého komitétu byzantologického
• Podílel se na práci redakcí Příručního slovníku jazyka českého, Časopisu Matice Moravské, akademických časopisů Slavia, Byzantinoslavica a měl významný podíl na obnovení vydavatelské činnosti UK v oboru slavistiky.^[11][10]

Ocenění

• Mimořádný člen České akademie věd a umění (od 28. 1. 1948)^[5]
• Dopisující člen Královské české společnosti nauk (od 9. 1. 1946)^[5]
• Dopisující člen Jihoslovanské akademie věd a umění (od roku 1965)^[12]
• Řád Cyrila a Metoděje I. stupně^[13]

Výběrová bibliografie

Spisy a učební texty

• Evangeliář Assemanův : Kodex vatikánský 3. slovanský = Evangeliarum Assemani : Codex Vaticanus 3. slavicus glagoliticus (s Josefem Vajsem, 1. díl–1929; 2. díl–1959)
• K Zografskému evangeliu (1933)
• K otázce nominativu zájmena třetí osoby v jazyce staroslověnském (1940)
• Mluvnice jazyka staroslověnského (1945)
• Jazyk staroslověnský (1961, 1964, 1967, 1969)
• Texty ke studiu jazyka staroslověnského (s L. Řeháčkem, 1962, 1964)
• Základy staroslověnské mluvnice (s K. Horálkem a A. Dostálem, 1962)
• Issledovanija po sintaxisu staroslavjanskogo jazyka (1963; rusky)
• Studie ze syntaxe jazyka staroslověnského I.–II. (1964)
• Čítanka staroslověnských textů se slovníčkem (s L. Řeháčkem a R. Večerkou, 1967, 1970, 1977, 1980)
• Wiedergabe von Zeitbezügen in journalistischen Texten (1967; německy)
• Slovanská filologie na Univerzitě Karlově (s F. Vodičkou a Z. Havránkovou, 1968)
• Kapitoly ze syntaxe a morfologie staroslověnského jazyka (1972)
• Učebnice jazyka staroslověnského (1969)
• Kleines Wörterbuch der Stilkunde (se Siegfriedem Krahlem, 1973; německy)
• Stilistik für Journalisten (2010; německy)

Sborníky, bibliografické a jubilejní tisky

• Bibliografski preglad naučnich radova prof. O. Hujera : 1901–1930 g. (1930; srbochorvatsky)
• Josef Vajs : přehled jeho díla k jeho 70. narozeninám (1936)
• Práce prof. Miloše Weingarta z církevní slovanštiny a ze slovanského jazykozpytu (1939)
• Soupis prací Oldřicha Hujera : k jeho šedesátce v listopadu 1940 (1940)
• Slovanské základy naší vzdělanosti. In Slovanství v českém národním životě (1947)
• Pocta Fr. Trávníčkovi a F. Wollmanovi (s A. Grundem a A. Kellnerem, 1948)
• Slovanské studie : Sbírka statí, věnovaných prelátu univ. prof. dr. Josefu Vajsovi k uctění jeho životního díla (s M. Murkem a J. Vašicou, 1948)
• Sborník slavistických prací věnovaných IV. mezinárodnímu slavistickému sjezdu v Moskvě (s K. Horálkem, 1958)
• Bibliografický soupis publikační činnosti doktora filologických věd Karla Horálka, profesora Karlovy university (se Z. Tylem, 1959)
• Věnováno prof. dr. Antonínu Frintovi k jeho pětasedmdesátinám. Slavica Pragensia : 1 (s K. Horálkem a M. Romportlem, 1959)
• Příspěvky k historii a dialektologii českého jazyka / Oldřich Hujer (1961)
• Issledovanija po sintaxisu staroslavjanskogo jazyka : sbornik statej (1963; rusky)
• Symposium o dějinách slavistiky : Štiřín u Benešova 15.–17. 9. 1967 (1970)

Odkazy

Reference

Literatura

• BARNET, Vladimír a kol. Věnováno profesoru Josefu Kurzovi k jeho sedmdesátinám. Slavica Pragensia : 13. Praha : Universita Karlova, 1971, 266 s.
• ČERNÝ, Jiří; HOLEŠ, Jan. Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky. 1. vyd. Praha: Libri, 2008. 739 s. ISBN 978-80-7277-369-5. S. 369–371. 
• KUDĚLKA, Milan, a kol. Československá slavistika v letech 1918–1939. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. 469 s. S. 139–140. 
• KUDĚLKA, Milan; ŠIMEČEK, Zdeněk, a kol. Československé práce o jazyce, dějinách a kultuře slovanských národů od r. 1760 : biograficko-bibliografický slovník. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1972. 560 s. S. 273–275. 
• Palaeoslovenica: Památce Josefa Kurze (1901–1972) / uspořádali Emilie Bláhová, Ludmila Uhlířová a Josef Vlášek. Praha : Academia, 1991. 128 s.
• Pražský lingvistický kroužek v dokumentech / Petr Čermák, Claudio Poeta, Jan Čermák. Praha : Academia, 2012. 783 s. ISBN 978-80-200-2097-0. S. 366, 394.
• ŘEHÁČEK, Luboš. Bibliografický soupis vědeckých prací prof. PhDr. Josefa Kunce, DrSc. s přehledem jeho činnosti. Praha : Univerzita Karlova, 1968. 69 s.
• ŠLECHTOVÁ, Alena; LEVORA, Josef. Členové České akademie věd a umění 1890–1952. 2. vyd. Praha: Academia, 2004. 443 s. ISBN 80-200-1066-1. S. 178. 
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 230. 
• VEČERKA, Radoslav. Vědecké dílo Josefa Kurze. In Studia palaeoslovenica / sborník studií věnovaných k sedmdesátinám univ. profesora Dr. Josefa Kurze / uspořádaly Marta Bauerová a Markéta Štěrbová. Praha : Academia, 1971. 418 s. S. 7–16.
• VEČERKA, Radoslav. Slovník českých jazykovědců v oboru bohemistiky a slavistiky. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013. 341 s. ISBN 978-80-210-6265-8. S. 157. 

Související články

• český jazyk
• Počátky české literatury
• Staroslověnština
• Starší česká literatura

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Kurz na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Kurz
• Josef Kurz v souborném katalogu Akademie věd ČR
• Josef Kurz na stránkách MU v Brně
• Josef Kurz ve Slovníku osobností jazykovědné bohemistiky Archivováno 15. 9. 2013 na Wayback Machine.
• Radoslav Večerka: Biografickobibliografické medailonky českých lingvistů: bohemistů a slavistů, s. 89–90
• Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Archiválie234 • 1872 • Kurz, Josef *1872 s rodinou, otec Josefa Kurze