Josef Linda

Josef Linda
Narození	1789 nebo 1792 Nové Mitrovice České království České království
Úmrtí	10. února 1834 Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Pseudonym	L. Brůžek
Povolání	dramaturg, dramatik, novinář a básník
Významná díla	Záře nad pohanstvem nebo Václav a Boleslav Jaroslav ze Šternberka v boji proti Tatarům
multimediální obsah na Commons
původní texty na Wikizdrojích
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Josef Linda (červenec 1789 nebo 1792, Nové Mitrovice^{[pozn. 1]} – 10. února 1834, Praha) byl český spisovatel, dramatik a novinář, ale pravděpodobně i falzifikátor: ve sporu o Rukopisy je shledávána možná spojitost Lindova historického románu Záře nad pohanstvem s Rukopisem zelenohorským a s některými epickými básněmi Rukopisu královédvorského.

Život

Narodil se buď roku 1789, nebo (a to pravděpodobněji) až roku 1792 do rodiny nemajetného chalupníka Emanuela Lindy v Nových Mitrovicích u Nepomuku. Jeho otec živil rodinu ze svého hutnického řemesla, později pracoval jako měřič uhlí.^[5]

Mladý Linda, objektivně popisován jako snaživý a učenlivý mladík, bez potíží vystudoval gymnázium (dne 15. května 1809 žádal jako žák druhé humanitní třídy magistrát města Blovice o stipendium,^[1] které ovšem nezískal), později též filozofii na filozofickém ústavu v Plzni (tehdy předstupeň pro studium práv). Zde jej učil vlastenecky zaměřený spisovatel Josef Vojtěch Sedláček, jenž nemálo ovlivnil smýšlení i tvorbu svého toliko nadaného žáka. Roku 1816 dostudoval práva samá, složil zkoušky potřebné pro vyučování a několikrát se (vždy neúspěšně) snažil získat místo učitele na gymnáziu. 

Členství ve studentském vlasteneckém kroužku Lindovi napomohlo k řadě známostí – především se zde poprvé setkal s Václavem Hankou, náruživým vlastencem, toužícím po rozkvětu českého národního uvědomění, čehož se sám pokoušel docílit zejména skrze literaturu. Mezi oběma chlapci se záhy rozvinulo blízké přátelství – společně navštěvovali přednášky slovanské filologie a historie již tehdy uznávaného Josefa Dobrovského, psali básně (díky Hankovu lingvistickému vlivu často obsahující pravopisné a jazykové novotvary), roku 1816 spolu i bydleli. 

Právě ve sdíleném bytě v podnájmu u Mádlů, v Konviktské ulici č. 16 (dceru domovníka Františka Mádla Barboru sice shodně miloval jak Hanka, tak Linda, za manželku ji však pojal 11. února 1822 prvně zmiňovaný) mělo téhož roku dojít k unikátnímu objevu, jenž započal téměř dvousetletý spor o Rukopisy.

Josef Linda zde údajně nalezl středověký rukopis z 13., případně 14. století, tzv. Píseň vyšehradskou (někdy také Píseň pod Vyšehradem, či Milostná píseň pod Vyšehradem, známý též pod zkratkou PV – jedná se o jeden list rozměru asi 15 x 22 centimetrů, popsaný po jedné straně, devatenáctiřádkový), a to v deskách knihy nájemníků, jíž při studiu užíval jako podložku pod nohy. Během sporu o pravost se následně přiznal, že špatně čitelná písmena z neznalosti obtáhl (nikoli však černidlem, jak tvrdil Josef Jungmann, nýbrž zvláštní měďnatou suspenzí).^[6] Lindův nález přesto nezanechal ve společnosti větší odezvy, sám Dobrovský zpočátku zastával většinový názor, že jde o skutečnou středověkou památku.

Teprve roku 1818, po nálezu Rukopisu zelenohorského (RZ), již třetí „středověké památky“ objevené v rozmezí dvou let (před ním Píseň vyšehradská, roku 1817 Rukopis královédvorský), začal Dobrovský pochybovat o autentičnosti dvou dosud nalezených děl (Rukopis královédvorský přitom stále shledával původním – proti tomu měl být RZ falzem zhotoveným na základě právě jazykových nuancí RK), pro nepravost se však oficiálně vyslovil teprve roku 1824. Autory označil souhrnně Hanku i Lindu za předpokladu, že některé, zvláště epické básně by Hanka nebyl schopen složit bez Lindovy asistence (moderní historici se však většinově přiklánějí k názoru, že Hanka je hlavním původcem skupiny padělků, Linda pak pouze jejich spoluautorem). 

Linda, byť počáteční zastánce rukopisné pravosti (takto například vykládal báseň Záboj a Slavoj z RK jako literární připodobnění k slovanskému vůdci Sámovi) se k problematice kolem RKZ nikdy přímo nevyjádřil, jeho účast na rukopisných podvodech tedy nelze nijak prokázat. Podle některých dobových autorů, zejména Aloise Vojtěcha Šembery a Josefa Jirečka, je dokonce vysoce nepravděpodobné, že by autor Záře nad Pohanstvem, „nadmíru planého výtvoru rázu téměř dětinského“^[zdroj?] mohl být tvůrcem RZ.

Roku 1818 začal Linda krom publikační činnosti (v této době vydává své nejzásadnější dílo, přestože četně kritizované, historickou prózu Záře nad pohanstvem nebo Václav a Boleslav) též spolupracovat s Pražskými Novinami Schönfeldových, v roce 1820 pak redigoval Vlastenecký Zvěstovatel, včetně beletristických příloh. Úroveň periodik svou činností pozvedl, šířil vzdělání v duchu osvícenství, s důrazem na slovanství a oddané vlastenectví, ovšem nevyhýbal se ani sociální a politické kritice. Velký publikační prostor poskytl krásné literatuře, kde dával šanci především moderní evropské romantice a pokusům o její obdobu v českém kontextu.^[5] Sám pak v novinách publikoval své původní práce i překlady, přičemž buďto užíval četných uměleckých jmen (Bartoloměj R. Brůžek, L. Brůžek, J. Mitrovský, Pravdomil Solkyneštěkavec, J. L., L.), či autorství zcela ponechával anonymitě. 

Od roku 1822 působil v univerzitní knihovně (veřejná c. k. Univerzitní knihovna, předchůdce dnešní Národní knihovny České republiky).^[7] Této funkce se však vzdal již o tři roky později, v touze se plně věnovat novinám. Lindova touha po náročné literatuře se odrazila i v podobě jeho překladů, z nichž velká část zůstala v rukopise právě proto, že z pohledu kritiky byly nevyhovující. Vydány nebyly překlady Schillerových her, časopisecky otiskli pouze části z přeloženého Shakespeara.^[5]

Josef Linda dlouhodobě trpěl tuberkulózou, od konce dvacátých let devatenáctého století se léčil na venkově (jeho povinnosti v redakci zastával přítel František Bohumil Tomsa).^[5] Své nemoci zcela podlehl 10. února 1834 v Praze U Milosrdných bratří. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech,^[8] jeho hrob však již v průběhu 19. století zanikl a přesné místo jeho pohřbení dnes není známo.

Dílo

Větší část jeho literární činnosti je spojena s novinami. Próza „Záře nad pohanstvem nebo Václav a Boleslav“ bývá označována za první původní český historický román.

Básně

• Jiří z Poděbrad (1818)
• Obdařený otec (1820)
• Vědomí (1827)
• Na svornost (1828)
• Boží trest (1829)

Próza

• Záře nad pohanstvem nebo Václav a Boleslav (1818, líčí boj mezi křesťanstvím a slovanskými kulty. Svatý Václav symbolizuje křesťanství, kdežto Boleslav opak. Kniha končí zavražděním Václava a Boleslav přijímá víru)

Divadelní hra

• Jaroslav Šternberk v boji proti Tatarům (1823, vychází z pověsti o obležení Olomouce Tatary ve 13. století, dostupné online)

Učebnice

• Obrazní přírodoznanská kniha s 25 kamenotiskými přimalovanými vobrazeními živočichů (uváděno i jako Obrazní přírodoznamská kniha pro dítky, překlad z němčiny, 1823)

Domnělý portrét

Podoba Josefa Lindy není známa, přesto je někdy publikován jeho domnělý portrét (např. i v 15. dílu Toulek českou minulostí).^[9] Ve skutečnosti tento obrázek vznikl více než 60 let po Lindově smrti a byl pak v roce 2008 publikován jako volné dílo. Údajně se jedná se o zkušební tisk pro fotografický registr členů jedné švédské řádové společnosti a je na něm zobrazen švédský pedagog, varhaník a dirigent s velmi podobným jménem Josef Lind.^[10]

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

• HANUŠ, Josef a kol. Literatura česká devatenáctého století. Díl 1. Od Dobrovského k Jungmannově škole básnické. 2. vyd. oprav. a dopl. Praha: Laichter, 1911. 922 s. [Kapitola „Josef Linda" je na str. 785–810; napsal Josef Hanuš.] Dostupné online
• IVANOV, Miroslav. Záhada Rukopisu královédvorského. Praha: Novinář, 1970. 224 s. S. 10. 

Související články

• Česká literatura v letech 1815–1918
• Seznam českých spisovatelů

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Linda na Wikimedia Commons
• Autor Josef Linda ve Wikizdrojích
• Encyklopedické heslo Linda Josef v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Linda
• Josef Linda v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
• Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Linda, Joseph *1789